Přeskočit na obsah

Před 75 lety se nacisty okupované Brno dočkalo svobody

24. dubna 2020 3 minuty čtení
(mak) – V neděli 26. dubna uplyne 75 let od chvíle, kdy Rudá armáda a rumunští vojáci osvobodili podstatnou část Brna z područí německých okupantů.

Osvobozením Brna 26. dubna 1945 vyvrcholila několikatýdenní Bratislavsko-brněnská operace Rudé armády vedená z jihovýchodního směru. Rozkaz ke generálnímu útoku na Brno dal 23. dubna maršál Malinovskij. Do bojů silně zasáhlo i letectvo. V pondělí 23. dubna nálet střídal nálet, město zůstalo bez vody a plynu.

Němečtí vojáci si hlavní obranu vybudovali jižně od Brna na linii Ořechov–Holasice–Šitbořice. Jejich odpor byl zlomen až v noci na 25. dubna, kdy sovětské jednotky z tohoto prostoru vyrazily na Brno.
Sověti pronikli do Starých Černovic a ráno již bojovali v Komárově a pokračovali dále do centra. Jiné oddíly v ten den postupovaly ze Slatiny dále na Líšeň a obsadily Hády. Byly osvobozeny Obřany, Maloměřice, Husovice, Juliánov a Židenice.

Rozhodující část Brna byla osvobozena ve čtvrtek 26. dubna. Němci se stahovali směrem do Králova Pole. V centru města však obsadili Německý dům a asi pětisetčlenná posádka zůstala i na Špilberku. Pod soustředěným náporem tanků a pěchoty ale nemohla německá obrana dlouho odolávat. O půl jedenácté zavlála na budově Zemského úřadu na Žerotínově náměstí československá vlajka, kolem poledne se vzdala posádka hradu Špilberku a první sovětské tanky dojely až pod Kraví horu. Do večera 26. dubna se podařilo osvobodit celé Brno s výjimkou severní části Medlánek, Řečkovic, Mokré Hory, Kníniček a Soběšic.
Němci se po několik následujících dnů drželi na čáře Bystrc – Medlánky – Řečkovice – Soběšice. Počátkem května ale byli zatlačeni dále od Brna na linii Rozdrojovice – Ivanovice u Brna – Jehnice – Ořešín – Útěchov. Počátkem května se do osvobozovacích bojů zapojili i rumunští vojáci, kteří vystřídali některé sovětské jednotky, které byly přesunuty v souvislosti s přípravami pražské útočné operace. V Řečkovicích a dalších místech severně od Brna se pak bojovalo až do bezpodmínečné kapitulace, kterou vrchní velitelství německé armády podepsalo 7. května ve francouzské Remeši a která o den později vstoupila v platnost.

„Brno bylo frontovým městem až do 9. května. Kdysi se mě ptali, proč jsme v Brně nevítali sovětské vojáky jako v Praze. No protože v Praze už se neválčilo, ale tady se ještě pořád střílelo. Představa, že tady tryskaly gejzíry radosti a mávalo se šeříky, je úplně mylná. Tady byla fronta, boj, válka, se všemi atributy. To nebylo tak jednoduché. Lidé sledovali, jak fronta postupovala, jestli jsou ještě pořád v „Rajchu“ nebo už zase v Československu. Třeba rumunské jednotky, které bojovaly severně od Brna, vedly bojové deníky až do 12. května. Němci drželi Soběšice, Babice nad Svitavou. Odtud měli Brno jak na dlani. Zachránilo nás to, že už neměli dělostřeleckou munici. Kdo ví, jak by to dopadlo,“ popsal v roce 2015 v rozhovoru pro Brněnský metropolitan situaci v Brně na konci války historik a pamětník událostí Vlastimil Schildberger st. (1938–2016).

V bojích na území Velkého Brna zahynulo na pět tisíc sovětských vojáků. Padlí rudoarmějci byli uloženi do společných pohřebišť v Husovicích, Králově Poli, Řečkovicích, Komíně, Jundrově a Novém Lískovci. Na Ústředním hřbitově bylo pohřbeno 3647 sovětských vojáků. Toto místo se stalo čestným pohřebištěm a po úpravách rovněž pietním místem i pro padlé rumunské vojáky a české vlastence, kteří položili svoje životy v boji proti fašismu.

Mohlo by vás dále zajímat

Solární panely na střechách městských bytových domů na Vojtově 7 a 9. Foto: SAKO Brno
Kam kráčíš, Brno? Za lepším hospodařením s energií i odpadem

Dlouhodobější snaha města Brna o snižování emisí se loni potkala s celospolečenským úsilím o hospodárné nakládání s energiemi (hlavně plynem) a využívání obnovitelných zdrojů. To do budoucna povede k větší energetické soběstačnosti města i země. Závěr seriálu o akčním plánu strategie #brno2050 tedy nemůže být aktuálnější, v tomto měsíci se totiž podíváme na tematickou oblast Zdroje.

Adam Ondra a jeho volný přelez Macochy. Foto: © Adam Ondra, autor: Petr Chodura
Triumfy brněnského sportu v roce 2022

Sport je plný emocí. Někdy přináší triumfální výhry, jindy kruté prohry. Z těch prvních se ale Brňané loni naštěstí radovali mnohem častěji. Na které úspěchy roku 2022 budou dějiny brněnského sportu ještě dlouhá léta vzpomínat? Pojďme si je v teple a u šálku horké čokolády společně připomenout.

Sune Frederiksen. Foto: Zdeněk Kolařík
Sune Frederiksen: Na mistrovství světa bude mít šanci každý

Český reprezentační trenér a cizinec. Pražák a hráč Brna. Sune Frederiksen je mužem zajímavých kontrastů, ale jedna věc je neoddiskutovatelná – v srdci je především hráč a nadšený milovník curlingu. Loni si v roli kouče připsal už jeden zajímavý triumf, když jeho svěřenci vyhráli mistrovství světa skupiny B, a v březnu zamíří na šampionát elit do Vancouveru.

Už od podzimu 2021 si lidé na jižní Moravě mohli prohlédnout zmenšeninu exponátu, který se pak v březnu představil návštěvníkům Všeobecné světové výstavy Expo v Dubaji. Prezentace v českém pavilonu se speciální průchozí projekční stěnou imitující vlákna DNA a mikrosvět přiblížila Gregora Johanna Mendela a jeho přínos světu. A také zvala diváky do jeho působiště, kde byly položeny základy genetiky  do Brna. Foto: Hvězdárna a planetárium Brno
Komiks, stezka, seriál i skleník. Co přinesl rok Mendela?

Kdo měl v průběhu roku 2022 oči otevřené, nemohl jméno Mendel přehlédnout. Na oslavu 200. výročí narození vědce a opata starobrněnského kláštera se Brno poctivě připravovalo, městská správa, univerzity, muzea a další instituce připravily řadu aktivit, jen škoda, že zlatý hřeb oslav – dokončení Mendlova náměstí a instalace sochy Hrachovina – přijde na řadu až letos. Připravili jsme pro vás malou ochutnávku z onoho roku ve znamení zeleného hrášku.

Nejnovější články

Instalace Lightness v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Foto: MMB
Drama se o víkendu chystá pod košem a Stará radnice poodkrývá svá zákoutí

Pracovní týden dospěl do cílové rovinky, už jen přetrhnout pomyslnou cílovou pásku a je tu víkend. Můžete ho strávit třeba v Technickém muzeu na výstavě věnující se autoklubům. Zblízka poznáte Starou radnici na prohlídce a rozloučení se chystá v Moravské galerii s instalací Lightness.  

Za rok 2022 bylo Cenou města Brna oceněno 14 osobností.
Cenu města Brna získalo 14 osobností

Primátorka města Brna Markéta Vaňková předala Cenu města Brna za rok 2022 dvanácti osobnostem. Vladimír Koudelka a Bohumil Samek byli oceněni in memoriam. Ceremoniál se uskutečnil v úterý 24. ledna 2023 v Zastupitelském sále na Nové radnici.

Na lednovém zasedání schválili zastupitelé dotace do sportu, kultury či sociálních služeb
Na lednovém zasedání schválili zastupitelé dotace do sportu, kultury či sociálních služeb

Poprvé se v roce 2023 zastupitelé sešli v úterý 24. ledna. Na programu měli více než 80 bodů. Ty se týkaly například dotací na podporu vytváření zelených střech, na provoz sportovišť, další peníze pomohou kulturním organizacím nebo neziskovým organizacím působícím v sociální sféře.

Solární panely na střechách městských bytových domů na Vojtově 7 a 9. Foto: SAKO Brno
Kam kráčíš, Brno? Za lepším hospodařením s energií i odpadem

Dlouhodobější snaha města Brna o snižování emisí se loni potkala s celospolečenským úsilím o hospodárné nakládání s energiemi (hlavně plynem) a využívání obnovitelných zdrojů. To do budoucna povede k větší energetické soběstačnosti města i země. Závěr seriálu o akčním plánu strategie #brno2050 tedy nemůže být aktuálnější, v tomto měsíci se totiž podíváme na tematickou oblast Zdroje.