Přeskočit na obsah

Před 75 lety se nacisty okupované Brno dočkalo svobody

24. dubna 2020 3 minuty čtení
(mak) – V neděli 26. dubna uplyne 75 let od chvíle, kdy Rudá armáda a rumunští vojáci osvobodili podstatnou část Brna z područí německých okupantů.

Osvobozením Brna 26. dubna 1945 vyvrcholila několikatýdenní Bratislavsko-brněnská operace Rudé armády vedená z jihovýchodního směru. Rozkaz ke generálnímu útoku na Brno dal 23. dubna maršál Malinovskij. Do bojů silně zasáhlo i letectvo. V pondělí 23. dubna nálet střídal nálet, město zůstalo bez vody a plynu.

Němečtí vojáci si hlavní obranu vybudovali jižně od Brna na linii Ořechov–Holasice–Šitbořice. Jejich odpor byl zlomen až v noci na 25. dubna, kdy sovětské jednotky z tohoto prostoru vyrazily na Brno.
Sověti pronikli do Starých Černovic a ráno již bojovali v Komárově a pokračovali dále do centra. Jiné oddíly v ten den postupovaly ze Slatiny dále na Líšeň a obsadily Hády. Byly osvobozeny Obřany, Maloměřice, Husovice, Juliánov a Židenice.

Rozhodující část Brna byla osvobozena ve čtvrtek 26. dubna. Němci se stahovali směrem do Králova Pole. V centru města však obsadili Německý dům a asi pětisetčlenná posádka zůstala i na Špilberku. Pod soustředěným náporem tanků a pěchoty ale nemohla německá obrana dlouho odolávat. O půl jedenácté zavlála na budově Zemského úřadu na Žerotínově náměstí československá vlajka, kolem poledne se vzdala posádka hradu Špilberku a první sovětské tanky dojely až pod Kraví horu. Do večera 26. dubna se podařilo osvobodit celé Brno s výjimkou severní části Medlánek, Řečkovic, Mokré Hory, Kníniček a Soběšic.
Němci se po několik následujících dnů drželi na čáře Bystrc – Medlánky – Řečkovice – Soběšice. Počátkem května ale byli zatlačeni dále od Brna na linii Rozdrojovice – Ivanovice u Brna – Jehnice – Ořešín – Útěchov. Počátkem května se do osvobozovacích bojů zapojili i rumunští vojáci, kteří vystřídali některé sovětské jednotky, které byly přesunuty v souvislosti s přípravami pražské útočné operace. V Řečkovicích a dalších místech severně od Brna se pak bojovalo až do bezpodmínečné kapitulace, kterou vrchní velitelství německé armády podepsalo 7. května ve francouzské Remeši a která o den později vstoupila v platnost.

„Brno bylo frontovým městem až do 9. května. Kdysi se mě ptali, proč jsme v Brně nevítali sovětské vojáky jako v Praze. No protože v Praze už se neválčilo, ale tady se ještě pořád střílelo. Představa, že tady tryskaly gejzíry radosti a mávalo se šeříky, je úplně mylná. Tady byla fronta, boj, válka, se všemi atributy. To nebylo tak jednoduché. Lidé sledovali, jak fronta postupovala, jestli jsou ještě pořád v „Rajchu“ nebo už zase v Československu. Třeba rumunské jednotky, které bojovaly severně od Brna, vedly bojové deníky až do 12. května. Němci drželi Soběšice, Babice nad Svitavou. Odtud měli Brno jak na dlani. Zachránilo nás to, že už neměli dělostřeleckou munici. Kdo ví, jak by to dopadlo,“ popsal v roce 2015 v rozhovoru pro Brněnský metropolitan situaci v Brně na konci války historik a pamětník událostí Vlastimil Schildberger st. (1938–2016).

V bojích na území Velkého Brna zahynulo na pět tisíc sovětských vojáků. Padlí rudoarmějci byli uloženi do společných pohřebišť v Husovicích, Králově Poli, Řečkovicích, Komíně, Jundrově a Novém Lískovci. Na Ústředním hřbitově bylo pohřbeno 3647 sovětských vojáků. Toto místo se stalo čestným pohřebištěm a po úpravách rovněž pietním místem i pro padlé rumunské vojáky a české vlastence, kteří položili svoje životy v boji proti fašismu.

Mohlo by vás dále zajímat

Zdeněk Rotrekl (třetí zleva) při udílení čestného občanství města Brna v roce 1994. Foto: Archiv města Brna
Jména Kapoun a Rotrekl patří do panteonu moravské poezie

Svět přichází o básníky i v červnu – letos si tak připomeneme dva tvůrce, jejichž pozemská pouť právě v tomto čase skončila, ale jejich poetické duše splynuly s duší Brna a Moravy a trvale ji posílily a obohatily. Před 60 lety, 10. června 1963, zemřel básník Karel Kapoun a 9. června to bude deset let, co odešel básník Zdeněk Rotrekl.

Strakapoud jižní. Foto: Lenka Hubáčková
Ptáci v Brně: koho zajímají meruňky a koho rumiště?

Pokud jste si až dosud – stejně jako autorka textu – mysleli, že nejběžnějším ptačím obyvatelem Brna je holub, jste na omylu. Konkrétně holub hřivnáč figuruje až na 10. místě žebříčku, zatímco nejznámější holub domácí se nevejde ani mezi nejčastější tři desítky ptačích druhů. Kdo je předběhl, s jakými druhy ptáků se můžeme ve městě setkat a kde? To v naší fotoreportáži přiblíží ornitolog Jan Sychra z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.

Foto: Cottonbro Studio, Pexels
Město kreativcům zaslíbené. Jak a proč je Brno podporuje?

Představte si, že se ocitnete v AZ kvízu a začnete obligátním K. „Jaké slovo souhrnně označuje profese typu návrhář nábytku, grafik, spisovatel a filmař?“ zeptá se moderátor Aleš Zbořil. Hrozí, že zaváháte hned u první otázky? Pak čtěte dál. Brno je totiž v podpoře KREATIVCŮ v České republice průkopníkem, a tak by byla škoda, kdybyste se právě kvůli tomuto pojmu neprobojovali až k bankomatu.

Vladimíra Blažková. Foto: Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje
Vladimíra Blažková: Člověk musí mít z koní respekt

Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Své o tom ví také Vladimíra Blažková, která to od dětské lásky ke koním dotáhla až na Mezinárodní policejní mistrovství České republiky v jízdě na koni. V kariéře ji nezastavil ani vážný úraz páteře, který utrpěla nijak překvapivě po pádu z koně. V rámci zmíněného turnaje, který již dvakrát vyhrála, se letos po třech letech představí brněnským fanouškům 10. června na Panské líše.

Nejnovější články

Víkend otevřených zahrad. Foto: Lipka
Víkend nabídne zářící ohňostroje i meditaci v zahradách

Než se v sobotu rozzáří nebe nad Prýglem prvním ohňostrojem Ignis Brunensis, stihnete toho v Brně hodně. Vyrazte třeba na představení Freš manéže, festivalu mladého cirkusu. Brnohraní zase svolává milovníky deskovek a karetních her do Lužánek. Klid i poznání najdete v zeleni Otevřených zahrad.

Ať je klima v Brně prima
Ekologie, poklad a divadlo v zoo? Ať je klima v Brně prima

Oslavy Mezinárodního dne životního prostředí vyvrcholí v pátek 9. června v Zoo Brno. Zábavný den rámuje soutěž Ať je klima v Brně prima. Dozvíte se zajímavosti o ekologii a životním prostředí a připraven je také bohatý program pro nejmenší.

Paleta dat, která najdete v letošním vydání Brno v číslech, je skutečně pestrobarevná. Zdroj: MMB
Tři sta slunečných dnů, šest set požárů, čtyři tisíce dětí. Jaká čísla definují Brno 2022?

Méně rozvodů, ale i méně dětí. Více slunečných dnů, více požárů, méně srážek. Nejen tyto závěry, ale hlavně přesná data přináší zpráva Brno v číslech, každoročně vydávaný souhrn dostupný na webu data.brno.cz. Kromě zajímavých infografik ale městští dataři mají ještě jedno eso v rukávu, díky kterému se lidé dozví víc o svém městě – šifrovací hru.

Veletrh prorodinných a seniorských organizací
Sraz v úterý u Jošta. Zveme všechny na Veletrh prorodinných a seniorských organizací

Vrchol Brněnských dní pro rodinu proběhne v úterý 13. června. Na Veletrhu prorodinných a seniorských organizací se seznámíte s činností společností působících v Brně v těchto odvětvích. Akci si užije díky bohatému doprovodnému programu celá rodina.