Potomek Tugendhatů sbírá materiál ke knize o své rodině. Včera navštívil primátora

Rok po setkání příslušníků rodin Tugendhat, Löw-Beer a Stiassni se Michael Lambek, syn nejstarší dcery Grety Tugendhat Hanny, vrátil na Moravu, aby navštívil místa spjatá s rodinnou historií. „Těch několik dní loňského roku, kdy jsme se tu všichni sešli, bylo neskutečně nabitých,“ vzpomíná Lambek. „Bylo tu tolik členů rodiny, které jsem znal, ale dlouho neviděl, a zároveň tolik dalších, které jsem nikdy nepotkal a toužil jsem se s nimi seznámit. Každá chvilka tu zkrátka byla vyplněná. Řekl jsem si, že se sem musím vrátit ještě jednou, v klidu,“ popisuje.

Jeho rodina nezanechala stopu zdaleka jen v Brně. Před několika set lety žili Löw-Beerové v Boskovicích, na přelomu 17. a 18. století přišli do Svitávky, kde Moses Löw-Beer vybudoval přádelnu vlny. Továrna, která v historii změnila názvy i majitele, nakonec nepřežila příchod nového milénia. Její budovy ale pořád stojí. I do Svitávky tedy zamířily Lambekovy kroky. „Během své cesty se potkávám s lidmi a mluvím s nimi o své rodině. Hodně jsem se tu dozvěděl – o České republice, o tomto regionu, o jeho historii,“ říká Lambek.

Kniha Skleněný pokoj, která do kulis vily Tugendhat zasazuje smyšlený příběh rodiny Landauerů, byla jedním z impulzů, které Michaela Lambeka vedly k sepsání skutečných osudů své rodiny. „Přemýšlím o tom velice dlouhou dobu. Už když jsem navštívil Brno poprvé, mohlo to být někdy na začátku 80. let, měl jsem tento projekt v hlavě,“ popisuje Lambek. „Kniha Skleněný pokoj mě přiměla, abych na tomto záměru začal více pracovat. Aby měli lidé k dispozici i opravdový příběh mé rodiny – a myslím, že dokonce ještě zajímavější.“

Lambek působí jako sociální antropolog, což se odrazí i na plánované knize. „Nechci to psát jako příběh od začátku do konce, spíše jako sérii esejí. O rodině v průběhu doby, o různých způsobech, jak o rodině přemýšlet. Nabízí se spousta témat: Tugendhat a Brno, potažmo Morava; role židů v rozvoji průmyslu a kapitalismu a transformace židovské komunity v moderní době, a pak samozřejmě rodina a její členové, vztahy mezi nimi… Tam nacházím velmi zajímavé věci. Například se několikrát v naší historii stalo, že si skupina dvou nebo tří bratrů vzala dvě nebo tři sestry. Proč? Byla to náhoda? Vedly k tomu ekonomické důvody?“ přibližuje Lambek. „Otázkou je, jak tu rodinu vlastně definovat. Pro mě je centrem rodiny moje matka Hanna a její matka Greta. Ale pro moje bratrance je to jejich rodinná větev, ptali by se ‚jaktože tu není můj otec?‘“ směje se. „To zkrátka musím ještě vyřešit.“