Přeskočit na obsah

Potomek Tugendhatů sbírá materiál ke knize o své rodině. Včera navštívil primátora

28. července 2018 3 minuty čtení
Co znamená rodina Tugendhat pro Brno a co Brno pro rodinu Tugendhatových? Nejen o tom plánuje napsat knihu Michael Lambek, vnuk Grety Tugendhat. V rámci jeho studijní cesty po Moravě jej včera přijal i primátor Petr Vokřál.

Rok po setkání příslušníků rodin Tugendhat, Löw-Beer a Stiassni se Michael Lambek, syn nejstarší dcery Grety Tugendhat Hanny, vrátil na Moravu, aby navštívil místa spjatá s rodinnou historií. „Těch několik dní loňského roku, kdy jsme se tu všichni sešli, bylo neskutečně nabitých,“ vzpomíná Lambek. „Bylo tu tolik členů rodiny, které jsem znal, ale dlouho neviděl, a zároveň tolik dalších, které jsem nikdy nepotkal a toužil jsem se s nimi seznámit. Každá chvilka tu zkrátka byla vyplněná. Řekl jsem si, že se sem musím vrátit ještě jednou, v klidu,“ popisuje.

Jeho rodina nezanechala stopu zdaleka jen v Brně. Před několika set lety žili Löw-Beerové v Boskovicích, na přelomu 17. a 18. století přišli do Svitávky, kde Moses Löw-Beer vybudoval přádelnu vlny. Továrna, která v historii změnila názvy i majitele, nakonec nepřežila příchod nového milénia. Její budovy ale pořád stojí. I do Svitávky tedy zamířily Lambekovy kroky. „Během své cesty se potkávám s lidmi a mluvím s nimi o své rodině. Hodně jsem se tu dozvěděl – o České republice, o tomto regionu, o jeho historii,“ říká Lambek.

Kniha Skleněný pokoj, která do kulis vily Tugendhat zasazuje smyšlený příběh rodiny Landauerů, byla jedním z impulzů, které Michaela Lambeka vedly k sepsání skutečných osudů své rodiny. „Přemýšlím o tom velice dlouhou dobu. Už když jsem navštívil Brno poprvé, mohlo to být někdy na začátku 80. let, měl jsem tento projekt v hlavě,“ popisuje Lambek. „Kniha Skleněný pokoj mě přiměla, abych na tomto záměru začal více pracovat. Aby měli lidé k dispozici i opravdový příběh mé rodiny – a myslím, že dokonce ještě zajímavější.“

Lambek působí jako sociální antropolog, což se odrazí i na plánované knize. „Nechci to psát jako příběh od začátku do konce, spíše jako sérii esejí. O rodině v průběhu doby, o různých způsobech, jak o rodině přemýšlet. Nabízí se spousta témat: Tugendhat a Brno, potažmo Morava; role židů v rozvoji průmyslu a kapitalismu a transformace židovské komunity v moderní době, a pak samozřejmě rodina a její členové, vztahy mezi nimi… Tam nacházím velmi zajímavé věci. Například se několikrát v naší historii stalo, že si skupina dvou nebo tří bratrů vzala dvě nebo tři sestry. Proč? Byla to náhoda? Vedly k tomu ekonomické důvody?“ přibližuje Lambek. „Otázkou je, jak tu rodinu vlastně definovat. Pro mě je centrem rodiny moje matka Hanna a její matka Greta. Ale pro moje bratrance je to jejich rodinná větev, ptali by se ‚jaktože tu není můj otec?‘“ směje se. „To zkrátka musím ještě vyřešit.“

Mohlo by vás dále zajímat

Neboj se mě. Foto: Zdeněk Kolařík
Neboj se mě, vzkazují zrakově postižení

Věděli jste, že 80 procent informací vnímáme očima? Jaké to je nevidět? Otázka, kterou si zdravý člověk raději nepokládá. Pro lidi se zrakovým postižením je to ale realita.

Ředitel JICu Petr Chládek: „Naší touhou není atakovat pozice hlavních měst, ale vybudovat si místo v rámci ‚dvojek’, tedy stát po boku Lince, Drážďan apod.“ Foto: JIC
Podporujeme lidi s nápadem, který má šanci dobýt svět. Už 20 let

Z bodu, kde zhruba každý osmý člověk nemohl sehnat práci, do situace, kdy lidé sami vytvářejí nadstandardně placená pracovní místa. Z města s krachujícími podniky a opuštěnými továrnami líhní startupů a inovativních firem. Takovou proměnou Brno prošlo od přelomu tisíciletí do současnosti. A na tom, že věci nabraly tenhle směr, má kromě jiného zásluhu i JIC, který vznikl právě před 20 lety s cílem pomáhat podnikatelům prorazit nejen v regionu, ale i ve světě. O „včera, dnes a zítra“ této instituce jsme mluvili s jejím ředitelem Petrem Chládkem. 

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Foto: Internetová encyklopedie dějin Brna
Starobrněnský klášter slaví 700 let

Stavba kláštera jako vykoupení z pozemských hříchů. I takto – poněkud bulvárně – bychom se mohli dívat na vznik starobrněnského kláštera cisterciaček. Jeho zakladatelka a donátorka královna Eliška Rejčka byla žena s pozoruhodným osudem. Její životní kroky by budily pozornost i nyní, natož ve středověkých českých zemích.

Tunel na Žabovřeské. Foto: Marie Schmerková
Velký městský okruh se rozrůstá, pracuje se na třech úsecích

Neustálé čekání v zácpách nemá nikdo rád. Jak ale pomoci plynulejší dopravě v Brně, když aut je stále více a ulice nelze nafouknout? Jedním z řešení je vybudování velkého městského okruhu (VMO). Aktuálně se pracuje hned na třech úsecích. Po jejich dokončení sice zatím nebude hotový celý okruh, ale řidičům i tak prospějí.

Nejnovější články

Neboj se mě. Foto: Zdeněk Kolařík
Neboj se mě, vzkazují zrakově postižení

Věděli jste, že 80 procent informací vnímáme očima? Jaké to je nevidět? Otázka, kterou si zdravý člověk raději nepokládá. Pro lidi se zrakovým postižením je to ale realita.

Ředitel JICu Petr Chládek: „Naší touhou není atakovat pozice hlavních měst, ale vybudovat si místo v rámci ‚dvojek’, tedy stát po boku Lince, Drážďan apod.“ Foto: JIC
Podporujeme lidi s nápadem, který má šanci dobýt svět. Už 20 let

Z bodu, kde zhruba každý osmý člověk nemohl sehnat práci, do situace, kdy lidé sami vytvářejí nadstandardně placená pracovní místa. Z města s krachujícími podniky a opuštěnými továrnami líhní startupů a inovativních firem. Takovou proměnou Brno prošlo od přelomu tisíciletí do současnosti. A na tom, že věci nabraly tenhle směr, má kromě jiného zásluhu i JIC, který vznikl právě před 20 lety s cílem pomáhat podnikatelům prorazit nejen v regionu, ale i ve světě. O „včera, dnes a zítra“ této instituce jsme mluvili s jejím ředitelem Petrem Chládkem. 

Brněnské výstaviště, foto: M. Schmerková
Výstaviště slaví 95 let. Vyrazte prozkoumat brněnskou veletržní chloubu

Hlavním tahákem nadcházejícího víkendu jsou bezesporu oslavy 95 let brněnského výstaviště. Neváhejte s návštěvou, program je opravdu bohatý. Dále začíná také festival Provázek open, který potrvá až do června. K návštěvě zvou i dopravní hřiště v Komíně a Řečkovicích – chystá se zde speciální program pro děti.

Do Brna se sjeli zástupci dvanácti měst, aby sdíleli své zkušenosti a příklady dobré praxe a načerpali novou inspiraci.  Foto: M. Schmerková
Jak na životní prostředí? Zkušenosti z celého světa se sdílely v Brně

Zelená infrastruktura, údržba zeleně nebo energetika – i tato témata zahrnoval městem organizovaný mezinárodní workshop nazvaný příznačně Den partnerských měst. Do Brna se sjeli zástupci dvanácti měst, aby sdíleli své zkušenosti a příklady dobré praxe a načerpali novou inspiraci.