Vztah občanů ke kultuře zjišťoval průzkum formou pocitové mapy. V ní zaznačili Brňané 23 288 bodů. Ukazují, která místa vnímají jako důležitá, kde rádi tráví volný čas, ale i to, která místa by se naopak mohla dále rozvíjet. I emoce by totiž měly rozhodovat o tom, kam bude město v budoucnu směřovat. Takto zpracovaná pocitová mapa bude důležitým podkladem pro přípravu konceptu kandidatury na Evropské hlavní město kultury 2028.
A co z průzkumu vyplynulo? Kulturně žije nejvíc centrum města, naopak větší dostupnost kultury by lidé ocenili v okrajových částech, ale i v okolí Cejlu, v Králově Poli nebo na brněnském výstavišti. „Kultura je v divadle, stejně tak jako na ulici. Má svou tvář formální, např. v Moravské galerii, ale i neformální, třeba ve skate parku nebo v poezii, na kterou narazíte při toulání se městem. Kultura je esenciální součástí brněnského rozvoje a jednou z linií brněnské kandidatury bude práce s prostorem, vytipování míst, ve kterých je možné a žádané, aby se v nich podpořil vznik a růst talentů. Výzvou je vybalancování či zásadní posun kulturní infrastruktury, a to především v městských částech mimo centrum,” říká programová ředitelka kandidatury Marcela Straková.
Porovnání odpovědí na otázky „Kam chodíte za kulturou?“ (vlevo) a „Kde kultura chybí“ (vpravo)
Podle Brňanů je město výjimečné „brněnským orlojem“ na náměstí Svobody, funkcionalistickými stavbami v čele s vilou Tugendhat i bývalými industriálními centry. Významné jsou urbanistické celky, jako je Masarykova čtvrť nebo brněnské výstaviště.
Za nejpovedenější památkovou obnovu byly označeny Hotel Avion, Janáčkovo divadlo nebo Dominikánské náměstí. Z industriálních staveb pak přestavby průmyslových areálů Zbrojovky a Vlněny.
Pro Brňany nepatří do kultury jen památky, ale také jedinečná kavárenská a gastro scéna nebo samotná atmosféra města, pro kterou je typická blízkost, potkávání se na relativně malém prostoru. Život ve městě se řídí podle místních obyvatel, nepatří turistům, jako je tomu v jiných velkých městech.
Pocitová mapa také ukázala, že občané Brna tráví rádi čas v zeleni a v městských parcích, např. v Lužánkách. Pro Brňany jsou důležité i městské zahrádkářské kolonie v městských částech poblíž centra.
„Místo pro konání tiskové konference, na které prezentujeme výsledky výzkumu pocitové mapy, jsme vybrali záměrně - příroda, zeleň a zachování zahrádkářských kolonií hrají důležitou kulturní roli v životě Brňanů a my se na ně chceme v rámci kandidatury více zaměřit. Současně by tato místa mohla být financována z participativního rozpočtu města,” komentuje netypickou lokaci pro pořádání tiskové konference Marcela Straková.
V průzkumu mohli občané odpovídat i na otevřené otázky, které se týkaly toho, co vnímají jako nejdůležitější brněnská témata. Kromě dopravy nebo bydlení zmiňovali jako podstatnou i podporu a rozvoj kultury. „Velmi rád vidím, že Brňáci vnímají stejně jako já důležitost kultury a jejího rozvoje. Pocitová mapa se ukázala jako cenný nástroj pro sběr dat, který Brno v minulosti využilo už víckrát, nikoliv ale se zacílením na oblast kultury, která je přitom jednou ze stěžejních částí celobrněnské strategie Brno 2050. Děkujeme všem občanům za zapojení a jejich cenné názory, které využijeme při přípravě kandidatury,“ shrnuje radní pro kulturu Marek Fišer.
„Titul Evropské hlavní město kultury je pro oceněné město a přilehlý region příležitostí ke kulturnímu, sociálnímu, ekonomickému, urbanistickému a environmentálnímu rozvoji, k celkovému zlepšení image, komplexní regeneraci města, která odpovídá potřebám znalostní ekonomiky. Posílí také cestovní ruch nebo vytvoří nová pracovní místa a podpoří mezinárodní síťování. Značka EHMK zvýší prestiž města i celého regionu,” dodává Marcela Straková.
Interaktivní prohlížení pocitové mapy je dostupné na brno.cz/kulturni-pocitova-mapa.
Fotografie a doplňující materiály jsou ke stažení na bit.ly/BRNO2028_media.
O pocitové mapě
Pocitová mapa je participativní nástroj, který od občanů sbírá informace a názory na místa, ve kterých se pohybují a žijí. Zaměřuje se na jejich emoce a prožitky. Obce využívají výsledky získané z pocitových map nejčastěji pro plánování investic, vytváření koncepcí nebo pro rozvoj konkrétní lokality.
V Brně proběhl sběr dat pomocí pocitové mapy již v roce 2016 a 2019 při přípravě Vize města Brna v roce 2050. Pocitová mapa z let 2021 a 2022 na ni navázala – kandidatura Brna na Evropské hlavní město kultury je totiž jedním z bodů strategie, ke které se město zavázalo. Sběr dat probíhal online i fyzicky v jednotlivých městských částech od listopadu 2021 do konce ledna 2022. Celkem se do výzkumu zapojilo 1 095 dotazovaných, kteří do mapy zaznačili celkem 23 288 bodů.
Kontakt pro média
Tiskové středisko Magistrátu města Brna
Anna Kremláčková
Marketingová koordinátorka
IG: @brno2028