Přeskočit na obsah

Pocity jako součást strategie. V Brně zkoumají vztah občanů ke kultuře – kandiduje totiž na Evropské hlavní město kultury

21. března 2022

Vztah občanů ke kultuře zjišťoval průzkum formou pocitové mapy. V ní zaznačili Brňané 23 288 bodů. Ukazují, která místa vnímají jako důležitá, kde rádi tráví volný čas, ale i to, která místa by se naopak mohla dále rozvíjet. I emoce by totiž měly rozhodovat o tom, kam bude město v budoucnu směřovat. Takto zpracovaná pocitová mapa bude důležitým podkladem pro přípravu konceptu kandidatury na Evropské hlavní město kultury 2028.

A co z průzkumu vyplynulo? Kulturně žije nejvíc centrum města, naopak větší dostupnost kultury by lidé ocenili v okrajových částech, ale i v okolí Cejlu, v Králově Poli nebo na brněnském výstavišti. „Kultura je v divadle, stejně tak jako na ulici. Má svou tvář formální, např. v Moravské galerii, ale i neformální, třeba ve skate parku nebo v poezii, na kterou narazíte při toulání se městem. Kultura je esenciální součástí brněnského rozvoje a jednou z linií brněnské kandidatury bude práce s prostorem, vytipování míst, ve kterých je možné a žádané, aby se v nich podpořil vznik a růst talentů. Výzvou je vybalancování či zásadní posun kulturní infrastruktury, a to především v městských částech mimo centrum,” říká programová ředitelka kandidatury Marcela Straková.

Porovnání odpovědí na otázky „Kam chodíte za kulturou?“ (vlevo) a „Kde kultura chybí“ (vpravo)

Podle Brňanů je město výjimečné „brněnským orlojem“ na náměstí Svobody, funkcionalistickými stavbami v čele s vilou Tugendhat i bývalými industriálními centry. Významné jsou urbanistické celky, jako je Masarykova čtvrť nebo brněnské výstaviště.

Za nejpovedenější památkovou obnovu byly označeny Hotel Avion, Janáčkovo divadlo nebo Dominikánské náměstí. Z industriálních staveb pak přestavby průmyslových areálů Zbrojovky a Vlněny. 

Pro Brňany nepatří do kultury jen památky, ale také jedinečná kavárenská a gastro scéna nebo samotná atmosféra města, pro kterou je typická blízkost, potkávání se na relativně malém prostoru. Život ve městě se řídí podle místních obyvatel, nepatří turistům, jako je tomu v jiných velkých městech.

Pocitová mapa také ukázala, že občané Brna tráví rádi čas v zeleni a v městských parcích, např. v Lužánkách. Pro Brňany jsou důležité i městské zahrádkářské kolonie v městských částech poblíž centra.

Místo pro konání tiskové konference, na které prezentujeme výsledky výzkumu pocitové mapy, jsme vybrali záměrně - příroda, zeleň a zachování zahrádkářských kolonií hrají důležitou kulturní roli v životě Brňanů a my se na ně chceme v rámci kandidatury více zaměřit. Současně by tato místa mohla být financována z participativního rozpočtu města,” komentuje netypickou lokaci pro pořádání tiskové konference Marcela Straková.

V průzkumu mohli občané odpovídat i na otevřené otázky, které se týkaly toho, co vnímají jako nejdůležitější brněnská témata. Kromě dopravy nebo bydlení zmiňovali jako podstatnou i podporu a rozvoj kultury. Velmi rád vidím, že Brňáci vnímají stejně jako já důležitost kultury a jejího rozvoje. Pocitová mapa se ukázala jako cenný nástroj pro sběr dat, který Brno v minulosti využilo už víckrát, nikoliv ale se zacílením na oblast kultury, která je přitom jednou ze stěžejních částí celobrněnské strategie Brno 2050. Děkujeme všem občanům za zapojení a jejich cenné názory, které využijeme při přípravě kandidatury,“ shrnuje radní pro kulturu Marek Fišer.

„Titul Evropské hlavní město kultury je pro oceněné město a přilehlý region příležitostí ke kulturnímu, sociálnímu, ekonomickému, urbanistickému a environmentálnímu rozvoji, k celkovému zlepšení image, komplexní regeneraci města, která odpovídá potřebám znalostní ekonomiky. Posílí také cestovní ruch nebo vytvoří nová pracovní místa a podpoří mezinárodní síťování. Značka EHMK zvýší prestiž města i celého regionu,” dodává Marcela Straková.

Interaktivní prohlížení pocitové mapy je dostupné na brno.cz/kulturni-pocitova-mapa.

Fotografie a doplňující materiály jsou ke stažení na bit.ly/BRNO2028_media.

O pocitové mapě

Pocitová mapa je participativní nástroj, který od občanů sbírá informace a názory na místa, ve kterých se pohybují a žijí. Zaměřuje se na jejich emoce a prožitky. Obce využívají výsledky získané z pocitových map nejčastěji pro plánování investic, vytváření koncepcí nebo pro rozvoj konkrétní lokality.

V Brně proběhl sběr dat pomocí pocitové mapy již v roce 2016 a 2019 při přípravě Vize města Brna v roce 2050. Pocitová mapa z let 2021 a 2022 na ni navázala – kandidatura Brna na Evropské hlavní město kultury je totiž jedním z bodů strategie, ke které se město zavázalo. Sběr dat probíhal online i fyzicky v jednotlivých městských částech od listopadu 2021 do konce ledna 2022. Celkem se do výzkumu zapojilo 1 095 dotazovaných, kteří do mapy zaznačili celkem 23 288 bodů. 

Kontakt pro média

Tiskové středisko Magistrátu města Brna

tis@brno.cz

 

Anna Kremláčková

Marketingová koordinátorka

kremlackova@brno2028.cz

 

www.brno2028.cz 

FB: facebook.com/brno2028.cz 

IG: @brno2028

Nejnovější tiskové zprávy

Úspěšní cizinci působící v Brně se stali ambasadory města. Dnes na Nové radnici prezentovali své zkušenosti

Je jich 13. Pocházejí z 11 zemí. Společné mají to, že se usadili v Brně, podnikají, působí ve výzkumu a managementu a dokáží prezentovat příležitosti pro spolupráci s brněnskými firmami a institucemi v regionech svého původu. Brněnští ambasadoři. Jejich vybraní zástupci dnes navštívili Novou radnici.

Rekonstrukce kluboven pod Bílou horou proběhla díky participativnímu rozpočtu Dáme na vás

V úterý 29. 11. byly v Židenicích slavnostně otevřeny Mládežnické klubovny pod Bílou horou. Prostory byly zrekonstruovány díky participativnímu rozpočtu Dáme na Vás. Areál s multifunkčním hřištěm využívá o víkendu i široká veřejnost, kdy zejména rodiče s dětmi oceňují, že je zde k dispozici také sociální zařízení a pitná voda. Mnohé rodiny navíc areál navštěvují po generace, protože první klubovna zde vznikla již téměř před 50 lety a někteří její tehdejší uživatelé sem dodnes rádi zavítají.

Radní projednali návrh rozpočtu města Brna na rok 2023. Příjmy oproti letošku vzrostou o dvě miliardy, skoro 30 % výdajů půjde na investice

Brněnští radní na dnešním jednání projednali návrh rozpočtu statutárního města Brna na rok 2023. Podle tohoto návrhu budou Brno a jeho městské části v příštím roce hospodařit s 19,5 miliardami korun, oproti letošku tedy navýšenému asi o půl miliardy.

Brněnský lužánecký tenisový klub získal od města souhlas k rekonstrukci

Brněnský lužánecký tenisový klub plánuje rekonstrukci a modernizaci tenisového areálu. Minulý týden zastupitelstvo odsouhlasilo poskytnutí dotace v maximální výši 11 744 000 korun. Nyní radní učinili další krok a souhlasili s rekonstrukcí tenisového areálu, který stojí zčásti na pozemcích města Brna.