V současnosti rozšířený název „káznice“ pro soustavu budov mezi ulicemi Cejl, Bratislavská a Soudní poněkud zastírá její dlouholetou funkci. Během druhé světové války a za komunismu nechvalně proslula jako místo teroru, a dokonce jako popraviště. „Osudy žen a dívek nejen z Brna, ale z celého Česka i ze zahraničí, které prošly ženskou věznicí gestapa tady na Cejlu, zůstávají zapomenuty. Hodně lidí si totiž nacistická zvěrstva spojuje pouze s Kounicovými kolejemi, ale ty gestapo otevřelo právě proto, že už se jim vězni nevešli na Cejl,“ připomněl historik Pavel Paleček.
Coby jednadvacetiletá byla na Cejlu vězněna i Zdena Zajoncová, která se mezi inkriminované zdi dnes vrátila a zavzpomínala na pohnuté časy. „Gestapo si pro mě přišlo na udání, že jsem malovala po zdech nápisy ‚Pryč s Hitlerem‘,“ vyprávěla rodilá Ostravačka, jejíž charakter se nacistům zlomit nepodařilo – po roce 1968 se rovněž zapojila do disentu.
Řada žen na Cejlu čekala na transport do koncentračního tábora nebo do věznic po celé třetí říši. Mezi nimi i Venuše Štefková z Morávky, druhá a patrně poslední žijící pamětnice zdejší ženské věznice. V Morávce proběhl stanný soud kvůli spolupráci s partyzány – čtrnáct místních mužů bylo odsouzeno k trestu smrti, 17letá Venuše byla vzhledem ke svému věku poslána do vězení pro mladistvé ve Vídni. Na transport do Rakouska čekala několik týdnů právě na Cejlu.
Osudy žen týraných i zavražděných oběma režimy uctila primátorka Markéta Vaňková položením květin na místě popraviště. Kytici věnovala i oběma přítomným pamětnicím. „Všechny ženy, které dokázaly statečně čelit zlu, mají můj neskonalý obdiv. Sotva si dnes dovedeme představit, čím musely projít ony i jejich blízcí. Vážím si toho, že se o svoje vzpomínky dělí a zanechávají tak dalším generacím možnost poučit se z dob minulých,“ uvedla Markéta Vaňková.
Obě pamětnice se podařilo vypátrat týmu brněnských dokumentaristů, který již druhým rokem připravuje pro Českou televizi a server Českého rozhlasu seriál o osudech lidí na Brněnsku Paměťová stopa. Na webu projektu si lidé mohou přečíst i poslechnout celé jejich příběhy (o Zdeně Zajoncové zde a o Venuši Štefkové zde). „Pokud má někdo informace o dalších žijících osobách, které prošly vězením gestapa na Cejlu v Brně, prosíme, aby se nám přihlásil," dodal na závěr iniciátor projektu Pavel Paleček.
