(ral) – Dnes uplynulo 80 let od vstupu německých vojsk na území tehdejší druhé československé republiky. Oběti následujících dnů a let uctila primátorka Markéta Vaňková v brněnské káznici, která za války sloužila jako věznice gestapa. O vzpomínky na tuto dobu se přímo na místě podělily pravděpodobně poslední žijící pamětnice, Zdena Zajoncová a Venuše Štefková.
V současnosti rozšířený název „káznice“ pro soustavu budov mezi ulicemi Cejl, Bratislavská a Soudní poněkud zastírá její dlouholetou funkci. Během druhé světové války a za komunismu nechvalně proslula jako místo teroru, a dokonce jako popraviště. „Osudy žen a dívek nejen z Brna, ale z celého Česka i ze zahraničí, které prošly ženskou věznicí gestapa tady na Cejlu, zůstávají zapomenuty. Hodně lidí si totiž nacistická zvěrstva spojuje pouze s Kounicovými kolejemi, ale ty gestapo otevřelo právě proto, že už se jim vězni nevešli na Cejl,“ připomněl historik Pavel Paleček.
Coby jednadvacetiletá byla na Cejlu vězněna i Zdena Zajoncová, která se mezi inkriminované zdi dnes vrátila a zavzpomínala na pohnuté časy. „Gestapo si pro mě přišlo na udání, že jsem malovala po zdech nápisy ‚Pryč s Hitlerem‘,“ vyprávěla rodilá Ostravačka, jejíž charakter se nacistům zlomit nepodařilo – po roce 1968 se rovněž zapojila do disentu.
Osudy žen týraných i zavražděných oběma režimy uctila primátorka Markéta Vaňková položením květin na místě popraviště. Kytici věnovala i oběma přítomným pamětnicím. „Všechny ženy, které dokázaly statečně čelit zlu, mají můj neskonalý obdiv. Sotva si dnes dovedeme představit, čím musely projít ony i jejich blízcí. Vážím si toho, že se o svoje vzpomínky dělí a zanechávají tak dalším generacím možnost poučit se z dob minulých,“ uvedla Markéta Vaňková.
Obě pamětnice se podařilo vypátrat týmu brněnských dokumentaristů, který již druhým rokem připravuje pro Českou televizi a server Českého rozhlasu seriál o osudech lidí na Brněnsku Paměťová stopa. Na webu projektu si lidé mohou přečíst i poslechnout celé jejich příběhy (o Zdeně Zajoncové zde a o Venuši Štefkové zde). „Pokud má někdo informace o dalších žijících osobách, které prošly vězením gestapa na Cejlu v Brně, prosíme, aby se nám přihlásil," dodal na závěr iniciátor projektu Pavel Paleček.
