Byla první ženou, která v Československu pracovala s elektronovým mikroskopem, a vědě se věnovala ještě v 92 letech. Odešla nyní ve věku 97 let, poslední rozloučení se koná ve čtvrtek 6. června 2024.
Zdenka Hradečná se narodila 27. ledna 1927 v Brně. Její maminka brzy zemřela a malou Zdenku a její starší sestru vychovávali babička s dědečkem, známým historikem a pedagogem Františkem Šujanem. Ten byl mj. autorem učebnic dějepisu pro střední školy, z nichž nejvýznamnější byly první česky psané dějiny Brna.
Zdenka se už na gymnáziu zajímala o přírodní vědy a obdivovala Marii Curie-Skłodowskou. Po maturitě absolvovala Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity. Pracovala ve zdejším Biologickém ústavu, poté v brněnském Biofyzikálním ústavu ČSAV a v Ústavu experimentální onkologie ČSAV v Bratislavě.
V Biologickém ústavu LF MU – na prvním pracovišti v Československu, které získalo elektronový mikroskop – se v 50. letech zabývala studiem morfologie a vývoje bakteriálních virů. Byla první ženou, která u nás po proškolení v zahraničí s tímto přístrojem pracovala.
V Biofyzikálním ústavu vedla oddělení molekulární biologie virů a bakterií a zkoumala účinek ionizujícího záření.
Od roku 1993 až do roku 2019 působila v Mc Ardle laboratoři pro výzkum rakoviny na Lékařské fakultě Wisconsinské univerzity v USA. Opět se věnovala elektronové mikroskopii a bádala v oblasti přenosu a přepisu genetické informace na molekulární úrovni. Tyto výsledky byly shrnuty do tří amerických federálních patentů, které jsou stále využívané. Zdenka Hradečná byla také často citovanou autorkou mnoha vědeckých publikací a vychovala si řadu následovníků.
Díky její celoživotní práci se Brno může prezentovat jako významné centrum molekulárněbiologického a genetického výzkumu, proto jí udělilo Cenu města Brna pro rok 2019. Více o vědkyni si můžete přečíst v databázi Paměť národa.
Poslední rozloučení se Zdenkou Hradečnou se uskuteční ve čtvrtek 6. června ve 13.15 hodin v krematoriu na Ústředním hřbitově v Brně.
