Odešel Ernst Tugendhat, nositel slavného jména spjatého s brněnskou historií - Tiskový servis
V pondělí 13. března zemřel ve věku 93 let německý filozof a humanista profesor Ernst Tugendhat, čestný občan Brna, který se vždy hrdě hlásil ke svému rodnému městu i zdejšímu odkazu své rodiny.
Ernst Tugendhat se narodil roku 1930 v Brně do dvojjazyčného prostředí rodiny, která po několik generací pracovala ve prospěch města – jeho rodiče Grete a Fritz Tugendhatovi nechali postavit vilu Tugendhat. Navštěvoval českou základní školu, ale v devíti letech musel se svou rodinou uprchnout před nacisty do Švýcarska a pak do Venezuely.
Studoval klasickou filologii na Stanfordově univerzitě v Kalifornii a poté odbornou filozofii, řečtinu a latinu ve Freiburgu – mimo jiné u Martina Heideggera, který ho přivedl k analytické filozofii. Působil na univerzitách v Tűbingenu, Heidelbergu, Starnbergu a Berlíně, v Michiganu a v Santiagu de Chile. Ernst Tugendhat je svým významem, originalitou a vlivem srovnatelný s předními filozofy formujícími současné myšlení –Lyotardem, Derridou a Levinasem. Hlavními oblastmi jeho zájmu byly jazyková analýza, problém sebevědomí a etika. Z jeho díla vyšly v českém překladu Tři přednášky o problémech etiky, Logicko-sémantická propedeutika nebo Přednášky o etice.
Profesor Tugendhat se věnoval i činnosti na poli lidských práv, zejména pomoci uprchlíkům, exulantství a azylovému právu, a svými aktivitami v humanitární oblasti tak navazoval na rodinné tradice. V roce 2001 se stal čestným občanem města Brna.
Mohlo by vás dále zajímat
Vzpomínky na Vlněnu neleží v archivu, ale v hlavě pamětníků
Byly doby, kdy se sláva Brna jako moravského Manchesteru, tedy bašty textilního průmyslu, téměř dotýkala hvězd. Jejich třpyt ulpěl ještě i na produkci zdejších socialistických textilek – mimo jiné pověstné Vlněny –, v 90. letech 20. století však vyhasl a čas odvál i samotné tovární budovy. Ti, kteří tady pracovali, však ještě žijí a jejich vyprávění zachytila etnografka Petra Mertová v knize Vzpomínky na Vlněnu, kterou loni vydalo Technické muzeum v Brně.

Dny elektronové mikroskopie: poznejte podivuhodný mikrosvět
Bez elektronových mikroskopů bychom se dnes už těžko obešli v lékařství, kriminalistice, archeologii, výzkumu materiálů nebo leteckém průmyslu. Každý třetí takový přístroj na světě pochází z Brna. Přijďte se nyní seznámit s pestrým mikroskopickým světem.

Dobrovolnictví může dát životu smysl. Kde a jak začít?
Štěpánka na hudebním festivalu organizovala auta na parkovišti. Starší dáma, měla-li problém s počítačem, mohla se obrátit na Roberta. Iva si chodila povídat s pacienty hospice.
S novým nádražím přijde i modernizace vlakové sítě v Brně
Nejviditelnější a nejdůležitější stavbou v rámci železničního uzlu Brno, pro který se také používá označení Europoint Brno, bude nové hlavní nádraží. Vzniknou však nebo budou modernizovány i menší stanice a nové trati. Vyroste také celá nová čtvrť a promění se další části města.
Nejnovější články

Jak vidí umělci Marii Restitutu? Soutěžní návrhy ukazuje výstava na Špilberku
Lampa, trnová koruna, kříž z QR kódů? Pomník blahoslavené Marie Restituty mohl mít řadu podob. Porota nakonec zvolila tradiční figurální ztvárnění. Shodnete se s jejím výběrem, nebo byste dali přednost něčemu jinému? Všech 35 návrhů si prohlédnete na výstavě na Špilberku.
Vzpomínky na Vlněnu neleží v archivu, ale v hlavě pamětníků
Byly doby, kdy se sláva Brna jako moravského Manchesteru, tedy bašty textilního průmyslu, téměř dotýkala hvězd. Jejich třpyt ulpěl ještě i na produkci zdejších socialistických textilek – mimo jiné pověstné Vlněny –, v 90. letech 20. století však vyhasl a čas odvál i samotné tovární budovy. Ti, kteří tady pracovali, však ještě žijí a jejich vyprávění zachytila etnografka Petra Mertová v knize Vzpomínky na Vlněnu, kterou loni vydalo Technické muzeum v Brně.
.jpg/bb579997-8d6e-7270-9e12-5e6e8a8798bf&w=280&h=140&op=thumbnail)
Osm startovacích bytů je připraveno k nastěhování
Osm nových startovacích bytů je připraveno pro mladé páry a rodiny. Zájemci se mohou hlásit do 27. dubna. Ti, kteří splní podmínky, pak postoupí do slosování.

Zemřel Emil Boček, válečný veterán a čestný občan města Brna
V sobotu 25. března se uzavřela dlouhá a bohatá životní cesta válečného veterána Emila Bočka. Jako příslušník RAF společně s dalšími československými letci a vojáky zásadním způsobem za druhé světové války přispěl k definitivní porážce nacistického Německa. Jeho rodné město Brno, kde prožil celý svůj život, si ho vážilo jako jednoho z nejvýznamnějších občanů a svou úctu mu vyjádřilo udělením Ceny města Brna a poté i čestného občanství.