(taz) - V centru Brna na křižovatce ulic Česká a Solniční najdou lidé od tohoto týdne připomínku květnové Pouti smíření: symbolického gesta, kterým si letos Brno připomnělo poválečné vyhnání německy mluvících obyvatel z města.
Pouť se při příležitosti 70. výročí této tragické události šla v opačném směru, než ve kterém z Brna kdysi odcházeli vyhánění lidé. Šlo se tedy z Pohořelic do Brna. A právě v Pohořelicích na začátku celé akce pořídil fotograf Roman Franc společnou fotografii všech poutníků, kterou poté účastníci akce dostali na památku jako pohlednici a která je nyní na České ulici vystavena.
Fotografii doplňují citáty z Deklarace smíření, kterou letos schválilo brněnské zastupitelstvo.
„Vyjadřujeme přání, aby všechny minulé křivdy mohly být odpuštěny a abychom se nezatíženi minulostí a ve vzájemné spolupráci obraceli ke společné budoucnosti,“ připomíná kolemjdoucím citát z této deklarace.
„To, co se stalo letos 30. května, lze považovat za velký milník v dějinách města Brna, kterého si především naši zahraniční partneři v Německu velice cení. Němci se v 90. letech za válečné události omlouvali trvale. Brno ale letos bylo první město, které mělo odvahu říct, že i jeho poválečné kroky měly tragické důsledky, a které se za to omluvilo,“ zhodnotil náměstek primátora Matěj Hollan, který se odhalení pamětní fotografie zúčastnil.
„Když do nás někdo vrazí na ulici a omluví se, je na místě říct, že se nic nestalo. Ale v Brně se před sedmdesáti lety něco stalo. A mělo to tragické důsledky. Jediná možnost, jak se s tím vyrovnat, je odpuštění a smíření, bez toho se nemůžeme přenést dál,“ připomněl kněz Jan Hanák, který se na přípravě Pouti smíření podílel.
Ředitelka Turistického informačního centra Jana Janulíková poté připomněla, že i v listopadu se budou konat další akce Roku smíření: například 4. listopadu se v Sále Břetislava Bakaly bude debatovat o Edvardu Benešovi.
12. listopadu pak na Staré radnici začne dvojjazyčná putovní výstava nazvaná Pomalu začalo být zase dobře. Věnovaná je osudům poválečných vyhnanců z Moravy, kteří směli zůstat v Rakousku a dále v zemi žili. Podrobnosti o programu Roku smíření jsou k dispozici na webu projektu www.roksmireni.cz