O historii funkcionalistické kolonie v Žabovřeskách informuje nový panel. Vznikla i brožura

Komplex funkcionalistických domů známý jako kolonie Nový dům se nachází v brněnských Žabovřeskách. Vznikl v roce 1928 jako součást Výstavy soudobé kultury v Československu. Na místě měla vzniknout podle návrhů předních domácích architektů skupina šestnácti malých rodinných domů, a to po vzoru stuttgartského sídliště Weissenhof, jehož výstavbu řídil o rok dříve Ludwig Mies van der Rohe za pomoci světových architektů (Le Corbusier, Walter Gropius, Hans Scharoun atd.). Brněnské výstavby se chopil Čeněk Ruller a František Uherka spolu s architekty Bohuslavem Fuchsem, Jaroslavem Gruntem, Ernestem Wiesnerem a dalšími. Cílem bylo postavit domy pro střední třídu kubického tvaru, na kterých by byly předvedeny novinky v oblasti materiálů a dispozičního řešení. Původní myšlenka domů, v jejichž středu se nachází park, již dnes není patrná.

„Brněnský funkcionalismus je téma, které láká lidi s nadšením pro architekturu i odborníky. Bohužel rozpoznat všechny funkcionalistické prvky v kolonii Nový dům lze nyní poměrně těžko, neboť všechny domy jsou v soukromém vlastnictví a majitelé s nimi nakládají dle vlastního uvážení. I proto vítám, že návštěvníci mají nyní možnost seznámit se s její historií, architektonickými principy a popisem jednotlivých domů, mnohdy doplněným o původní fotografie,“ uvedla zastupitelka pro marketing a cestovní ruch Kristýna Černá.

Nový informační panel najdou lidé nedaleko ústí ulice Petřvaldské (49.2057356N, 16.5705761E). 

„Ještě před samotnou návštěvou kolonie doporučuji navštívit informační centra TIC Brno, kde máme k dispozici i nově vzniklé brožury o tomto architektonickém komplexu. Ten lze také stáhnout na webu GOtoBRNO.cz. K dispozici je zde také vydání v anglickém, německém a polském jazyce,“ doplnila ředitelka TIC BRNO Jana Janulíková. 

Texty zpracoval Jindřich Chatrný a Dagmar Černoušková z Muzea města Brna. Tito autoři napsali v roce 2018 spolu s dalšími také knihu Nový dům Brno / New House Brno.

Evropské dědictví
Od dubna letošního roku se může komplex pyšnit označením Evropské dědictví. Kolonie získala tuto značku v rámci nadnárodní žádosti Vilové kolonie Evropy 1927–1932. V ní jsou zapojeny celkem čtyři země – Německo (Stuttgart, kolonie Weissenhof), Polsko (Vratislav, kolonie WuWa), Česká republika (Praha, osada Baba a Brno, kolonie Nový dům) a Rakousko (Vídeň, kolonie Lainz). Ve všech těchto městech se po první světové válce snažili architekti najít dostupné řešení nedostatku vhodného bydlení a postavili domy, které byly ukázkou řemeslné a architektonické zdatnosti. Tyto kolonie jsou nyní důležitým místem v dějinách evropské architektury, neboť jde o přenesení modernistických teorií do praxe, dokládají vývoj bydlení a zároveň odráží různé politické a sociální poměry dané země.
Označení Evropské dědictví sahá do roku 2006, kdy vzniklo jako mezivládní iniciativa 17 evropských států. O pět let později byla původní iniciativa přijata rozhodnutím Rady Evropy a Evropského parlamentu pod názvem Označení Evropské dědictví (European Heritage Label) s cílem propagovat evropský rozměr pamětihodností, jejich zpřístupnění co nejširší veřejnosti a zajištění kvalitních informačních, vzdělávacích a kulturních aktivit, které vyzdvihují úlohu a místo pamětihodnosti v evropských dějinách.

Mgr. Kateřina Gardoňová
Tiskové středisko MMB
tel.: +420 542 172 466
mobil: +420 602 595 170
e-mail: tis@brno.cz