Nejčastější otázky: Jak je to s uprchlíky u Grandu

(tis, AKTUALIZOVÁNO 10. 6., 15.55) – S ohledem na to, že v mediálním světě i na sociálních sítích se objevuje řada tvrzení, která si zasluhují vysvětlení, uvedení do kontextu nebo reakci ze strany sociálních pracovníků, kteří se na místě pohybují, vznikl tento dokument, který se snaží přiblížit, jak k situaci došlo, kdo jsou lidé na oploceném pozemku na Benešově a co město dělá nebo dělat může.

Kdo přebývá na Benešově?

V první řadě je potřeba říct, že nejde o jednolitou skupinu osob, která by na místě setrvávala týdny nebo dokonce měsíce. Jde o lidi, kteří přijíždějí a odjíždějí; jejich počet se neustále proměňuje. (Tento fakt potvrzují nejen naši sociální pracovníci, ale také příslušníci cizinecké policie.)

Zvláště na začátku měsíce šlo ve velké míře o lidi, kteří v Česku měli již z dřívějška vyřízenou tzv. dočasnou ochranu (jde tedy o uprchlíky z válkou zasažené Ukrajiny). Na začátku měsíce jim vznikl nárok na pětitisícový příspěvek od státu (vyplácený úřadem práce), který si do Brna přijížděli vyřídit. Tito lidé se na území města nezdrželi déle než do vyplacení dávky.

Podle šetření z 8. června, které provedl na místě Odbor sociální péče ve spolupráci s úřadem práce a městskou policií, bylo na místě 80–90 osob se 107 vízy (rozdíl je způsoben převážně tím, že matky přijíždějí pro dávku i s vízy dětí, které zůstaly na Ukrajině nebo v Maďarsku). Všechny tyto osoby prošly již dříve Krajským asistenčním centrem pomoci uprchlíkům (KACPU) a bylo jim přiděleno ubytování, které odmítly nebo opustily. Pokud ale do systému neregistrovali novou adresu, kde přebývají (a kde na rozdíl od přiděleného ubytování nemají zajištěnou stravu, hygienické potřeby apod.), podle úřadu práce nemají na dávku nárok (v systému je vidí jako registrované ve Vyšných Lhotách, Bělé–Jezové apod., kde je o ně postaráno). U zhruba 30 osob bylo zjištěno, že žádost o dávku zatím nepodali nebo tato ještě nebyla vyřízena.

O den později, 9. června, se na místě zdržovali lidé v řádu jednotek (v 10.30 čtyři lidé, ve 12.30 pět), sociální pracovnice s tlumočníkem ověřili, že plochu toho ten den užívá maximálně 15 osob.

Z výsledků návštěv sociálních pracovníků plyne, že i 10. června se na místě zdržovalo 10–15 osob.

Proč jsou tu lidé ponecháni bezprizorně, nikdo za nimi nechodí?

Sociální a interkulturní pracovníci na místo docházejí dvakrát denně (včetně uplynulého víkendu 4.–5. června). Interkulturní pracovníci jsou sami jazykově vybaveni ruštinou, ukrajinštinou a maďarštinou, sociální pracovníci mohou využít i tlumočníků do romštiny nebo opět maďarštiny (jako posily). Na místě podávají informace (hlavně na téma dávek), případně rovnou na místě dořešují situace ohledně jejich potřeb (předávají informace od úřadu práce, vysvětlují je). Sociální pracovníci se ptají, zda lidé potřebují něco dalšího, ale nikdo z dotázaných žádné požadavky nevznesl.

Kromě interkulturních a dalších pracovníků Odboru sociální péče a Odboru sociálně právní ochrany dětí sem (a předtím na nádraží) docházejí lidé z DROM, tlumočníci, dále v součinnosti s úřadem práce, cizineckou a městskou policií a Svazem Maďarů Brno.

Co jim město poskytlo?

Na místě je k dispozici:

• tři stany, určené k odpočinku v případě nepřízně počasí, nikoli k ubytování;
• cisterna naplněná pitnou vodou, která se obměňuje každé 3 dny (dle směrnice Brněnských vodáren a kanalizací);
• čtyři mobilní toalety – dle informací poskytnutých pronajímatelem měly bez problémů vydržet týdenní provoz, ale po prověření skutečného stavu byly servisovány a uklizeny o den dříve a sociální pracovníci budou v dalších dnech přítomné instruovat, jak zařízení vhodně používat (toalety byly plné prázdných PET lahví a jiného odpadu, znečištěné na stěnách i na stropě);
• lavicové sety pro cca 60 osob.
  
  Díky iniciativě dobrovolníků byly stany vybaveny paletami místo podlážek a matracemi.

Proč jim město nedá pořádné ubytování?

Město jako takové nemá legislativní oporu k přidělování ubytování uprchlíkům, k tomu jsou pověřeny kraje a zřízena jejich Krajská asistenční centra pomoci uprchlíkům (KACPU). Těmi všichni lidé na Benešově prošli (to je kontrolováno neustále i u nově příchozích), nabídnuté ubytování odmítli nebo opustili na déle než dva dny, čímž jim na něj zanikl nárok.

Proč město nezajišťuje jídlo?

Občerstvení je k dispozici na KACPU, následně získává uprchlík ubytování – v něm je buď jídlo zajištěno, nebo v případě, že tomu tak není, je mu vyplacena dávka 5 tisíc korun (ta je pak vyplácena pravidelně měsíčně). Následně je zajištění jídla již plně v rukou každého člověka.

Město zajišťuje jídlo v souladu s principy systémové politiky pomoci Ukrajincům. Jinými slovy: tam, kde jsou lidé ubytováváni v hromadných městských kapacitách, jídlo je ze strany města zajištěno a hrazeno. V případě Benešovy nejde v žádném případě o ubytovací kapacitu.

Lidé mají možnost využít potravinové banky. Ta sídlí na Cejlu 75 a jídlo vydává každý všední den od 16 do 17 hodin nebo do vydání zásob (zájemci o darování jídla do banky najdou veškeré informace na https://foodbankbrno.cz/).

Je lidem zajištěna lékařská pomoc?

Na dotazy sociálních pracovníků nikdo neprojevil potřebu lékařského vyšetření. Na základě mnoha tvrzení na sociálních sítích o vážně nemocných lidech zařídil Odbor sociální péče výjezd mobilního týmu Podaných rukou. Na místě bylo ošetřeno 20 osob převážně s bolestmi břicha nebo teplotami či chronickými problémy se zuby (akutní problémy nezjištěny). Přítomní byli informováni o tom, že můžou denně využít ordinaci v blízké Bohémě.

Proč město nezasáhne v případě dětí, které žijí v takovýchto podmínkách?

K odebírání dětí není důvod, neboť nejsou ohroženy na životě. Kontroluje se pouze to, zda se na ploše nepohybuje dítě zcela bez dospělého dozoru.

Je pravda, že městské sociální pracovnice vyhrožují ukrajinským matkám odebráním dětí?

Ne, úřednice taková varování nesdělují. Dle platné legislativy navíc o odebrání dětí rozhoduje pouze soud, nikoli sociální pracovnice.

Proč při návštěvě uprchlíků chtějí sociální pracovnice mluvit s lidmi o samotě, bez přítomnosti dobrovolníků?

S lidmi na místě řeší běžné úřední záležitosti, které si zasluhují zachování soukromí a hlavně mlčenlivosti. Ověřují víza, nárok na humanitární pomoc. Nedochází k žádným nepředvídatelným situacím, atmosféra je naprosto standardní, nevyhrocená, lidé spolupracují.

Proč se sociálními pracovníky chodí i strážníci? Představují uprchlíci nějaké bezpečnostní riziko?

Naopak, strážníci se v lokalitě pohybují ve zvýšené míře z preventivních důvodů, aby zvýšili bezpečnost běženců. Nejen z důvodu potenciální agrese např. opilců, ale také proto, že se vyskytují případy oslovování a nátlaku ze strany drogové mafie nebo obchodování s lidmi.

Intenzivněji dohlížejí strážníci i na další lokality, kde jsou uprchlíci ubytováni ve větším počtu.