Čtyři z pěti Brňanů jsou s kulturou ve městě spokojeni a myslí si, že alespoň v jedné oblasti Brno vyniká nad jinými městy. Nadpoloviční většina za ní tedy jinam ani nevyjíždí. Na druhou stranu je tu nevyužitý potenciál v oblasti hudby a také muzeí a galerií a měl by být konečně dostaven nový sál pro filharmonii. I to jsou některé ze závěrů průzkumu kulturních potřeb Brňanů, který si město nechalo zpracovat na reprezentativním vzorku 1111 lidí.
Přes tisíc Brňanů, pečlivě vybraných z hlediska věku, vzdělání, socioekonomického statusu nebo městské části, v níž bydlí, tak aby výsledná skupina lidí reprezentovala skutečné rozložení obyvatel Brna, odpovídalo začátkem letošního roku na otázky spojené s kulturou, její nabídkou, dostupností i osobními preferencemi.
„Z průzkumu vyplynula řada zajímavých údajů nejen o tom, co se lidem líbí a co jim naopak chybí, ale také například kde o kulturním dění získávají informace a jestli jsou pro ně tyto zdroje dostatečné nebo s jakými bariérami se při návštěvě kulturních akcí setkávají. S daty budeme dál pracovat nejen my na úrovni města, ale dali jsme je k dispozici i vedení našich příspěvkových organizací a zveřejňujeme je rovněž na webu kultura.brno.cz, tak aby z nich mohli čerpat všichni, kdo mají s kulturou v Brně co do činění. Organizátoři se tedy mohou v plánování lépe přizpůsobit potřebám svých návštěvníků, a ti tak budou čím dál spokojenější,“ nastínila primátorka města Brna Markéta Vaňková.
Obecně platí, že kulturní vyžití hodnotí obyvatelé jako důležité (cca 2/3), vyšší čísla vykazují mladí lidé a studenti a také lidé s vysokoškolským diplomem nebo maturitou. Za kvalitní považují v Brně divadla, kina a knihovny, na opačném konci škály se ocitly galerie, výstavy nebo muzea. Na otevřenou otázku, co jim v Brně chybí za události nebo infrastrukturu, reagovali respondenti nejčastěji s odkazem na oblast hudby: jmenovali koncerty, hudební akce, festivaly, klubové akce, ale také koncertní sál pro filharmonii. Nejčastěji chodí do knihoven (pětina lidí 1× měsíčně a více), nejméně do galerií nebo muzeí (dvě třetiny lidí nenavštíví takovou instituci ani jedenkrát do roka). Co se konkrétních událostí týče, nejvíc lidí zamíří na Brněnské Vánoce nebo na letní scénu hradu Špilberk.
Kromě nabídky samotné lidé reflektovali také to, že se k nim informace často nedostanou. Z hlediska dostupnosti informací byli nejméně spokojení lidé nad 66 let, kde dokonce možnost, že je pro ně získávat informace spíše nebo velmi obtížné, zvolilo více než 60 % obyvatel. Složitější je situace také pro expaty, kteří neznají český jazyk, navzdory tomu i oni vykázali lepší čísla než senioři a jako komplikované označila získávání informací zhruba polovička.
Právě lepší propagace byla jedním z prvků, které lidé uváděli jako faktor, jenž by je motivoval k častější návštěvě kulturních událostí (například z otázky o návštěvnosti konkrétních akcí vyplynulo, že řadu pravidelných akcí lidé vůbec neznají – více než polovina respondentů neznala například Seriál Killer, Dokořán nebo Mezinárodní bienále grafického designu. U těchto akcí pak logicky ani nemohou zvažovat jejich návštěvu). Vůbec nejvlivnějším externím faktorem (vedle subjektivních faktorů jako více času nebo více finančních prostředků) by ale v tomto ohledu byla nižší cena vstupného a různé slevy.
Necelou desetinu respondentů představovali cizinci, jejichž počet v Brně kontinuálně roste. Ti, kteří ještě nemají dobrou znalost českého jazyka, nejčastěji navštěvují kina (78 %), koncerty (72 %), divadla (66 %), a naopak nejméně galerie, výstavy a vernisáže (55 %), muzea (45 %) a knihovny (39 %).
„Pro nás budou výsledky mimo jiné sloužit jako podklad při přípravě akčního plánu na roky 2023–25. Máme schválenou strategii kultury do roku 2050, v níž je Brno popsáno jako mezinárodně uznávaná kulturní metropole, která je otevřená experimentům a alternativám a kde kultura aktivně proniká do veřejného prostoru i každodenního života obyvatel. Jednotlivé akční plány jsou pak souborem konkrétních kroků a krůčků, které k naplňování tohoto cíle postupně vedou. A právě z tohoto ohledu je velmi důležité čerpat ze skutečných potřeb obyvatel města. Díky výzkumu teď například víme, že je potřeba – a z úrovně města jsme toho schopní – zaměřit se na zpřehlednění a informování veřejnosti o kulturních akcích i institucích nebo věnovat pozornost i vyšší dostupnosti a zpřístupňování kultury obecně,“ doplnila Markéta Vaňková.
Jde o první takto velký samostatný průzkum zaměřený výhradně na kulturu (celou závěrečnou zprávu najdete zde). Před dvěma lety se uskutečnil tematicky obdobný, ale byl veden formou skupinových diskuzí, a zahrnul tak mnohem menší skupinu obyvatel (Vnímání kultury obyvateli Brna, 2021). Dílčí data lze porovnávat také se staršími průzkumy (například v pravidelném Charakteru města Brna v postojích jeho obyvatel, zveřejněnými na stránce data.brno.cz).
