Kvalita ovzduší v Brně. Můžeme ji ovlivnit? To byl název a hlavní téma odborného diskuzního fóra pořádaného Magistrátem města Brna. Na programu bylo jak samotné zhodnocení kvality ovzduší v moravské metropoli, tak především možnosti, jak ji zlepšit. Se svými odbornými příspěvky vystoupili zástupci magistrátu, městských organizací, kraje či odborných firem.
Tematicky velice pestré diskuzní setkání poukázalo na to, co všechno ovlivňuje kvalitu ovzduší. Úvodního příspěvku se chopil Petr Hladík, 1. náměstek primátorky města Brna. „Jedním z hlavních znečišťovatelů ovzduší je jednoznačně doprava. Přímé východisko, jak toto eliminovat, zatím neexistuje. Přišli jsme proto s druhotným řešením, jak částečně snížit prašnost. Jsou jím zelené střechy. Za pět měsíců speciálního dotačního programu na jejich zbudování se nám tak podařilo navýšit plochu zelených střech o jeden hektar, což je deset procent. Spousta dalších majitelů se na využití tohoto programu chystá. Je zde tedy potenciál, že plocha zelených střech i nadále rapidně poroste.“
Petr Hladík přítomné dále seznámil s novinkami, které magistrát plánuje v oblasti využívání solární energie. „Město Brno má akční plán, jak dál nakládat s energetikou a jak snižovat uhlíkovou stopu. Pro tuto máme několik desítek opatření a jedním ze stěžejních je aplikace fotovoltaických panelů na střechy domů – na současné i na ty, které se teprve staví. Nyní jsme proto zadali zpracování analýzy a po celý příští rok budeme po půl hodině monitorovat osvit každé střechy v Brně. Tato data pak budou volně dostupná a majitelé nemovitostí si tak budou moci spočítat, kdy a zda se jim investice do solárních panelů vrátí.“
Na znečištění se podílí i stavební práce
„Za poslední dva roky zjišťujeme, že provádění stavebních prací, resp. prašnost ze staveb má zásadní vliv na kvalitu ovzduší v Brně. V tuto chvíli jsou to prakticky největší zdroje znečištění prachovými částicemi do velikosti 10 mikrometrů. Například meteorologická stanice Brno-Zvonařka je tak dnes nejhorší stanice v Česku, co se týká překračování hodnot denních imisních limitů. V okolí Zvonařky je dnes tolik staveb, ze kterých se práší, že to je zcela dominantní faktor. Původně dopravní stanice tak byla překlasifikována na stanici průmyslovou,“ uvedl Tomáš Helán z Odboru životního prostředí Jihomoravského kraje.
Problémem je kumulace staveb. V rámci povolování staveb to podle něj nikdo nebyl schopen odhadnout. „Nechali jsme si tedy od ČHMÚ zpracovat analýzu, abychom zjistili, jaké koncentrace zde jsou, při jakém proudění vzduchu atd. Na základě toho jsme vyzvali všechny známé investory, tedy městské části, že je potřeba učinit řadu opatření a předcházet prašnosti. Bylo tedy provedeno čištění chodníků a komunikací a koncentrace lehce klesly. Nadále jsou však velmi vysoké a obávám se, že to bude do té doby, dokud stavby nebudou ukončeny,“ doplnil Helán.
Jeho slova potvrdil i Jáchym Brzezina z oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu v Brně. „Situace v Brně se dlouhodobě spíše lepší, výjimkou jsou ale stanice, jež jsou ovlivněné zejména stavebními pracemi, které, jak se ukázalo, jsou za poslední dva roky významnými činiteli. Týká se to zejména právě Zvonařky.“
Velkou výhodu má Brno naopak v rozsáhlé plynofikaci. V zimním období je tak kvalita ovzduší v městě Brně lepší než v okolních obcích, kde se topí pevnými palivy. „Co se týče kotlů, potažmo kotlíkových dotací, které jsou v Brně na výměnu, tak jich je 500, jež nevyhovují novým standardům,“ informoval Helán. Jedná se o kotle I. a II. emisní třídy, které budou muset být k 1. září 2022 vyměněny. „Pro srovnání na celé jižní Moravě je takových kotlů 22 000, nicméně i 500 takových kotlů vyprodukuje stejné emise polétavého prachu jako 65 000 vozidel plnících euronormu 5 a 6, kdy každé z nich najede v průměru 20 000 km ročně,“ vysvětlil Helán.
Důležité je i předcházení odpadu
S čistotou ovzduší souvisí i odpadové hospodářství, a to konkrétně třeba z důvodu spalování rostlinného odpadu. Brno má proto projekt na předcházení vzniku odpadů. „Město rozdává kompostéry – ať už dotované nebo zdarma, kterých jsme mezi občany dali už 4000. Na jaře budeme rozdávat další 3000. Dále máme v Masarykově čtvrti pilotní projekt, kde testujeme sběr odpadu do hnědých popelnic a jejich svoz,“ doplnil Martin Vaněček, vedoucí Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna.
Jaká opatření z hlediska snížení emisí má pak třeba Dopravní podnik města Brna, přednesl Zdeněk Jarolín, vedoucí technického odboru. „Mezi ty základní patří vysoký podíl provozu čistých vozidel, především elektrických – tedy tramvají a trolejbusů a dále pak vozů silničních, které splňují nejpřísnější emisní limity. V nedávné době jsme také obměnili významnou část vozového parku autobusů. Zmínil bych také velký projekt plynofikace části autobusů, kdy provozujeme 160 vozidel s pohonem na stlačený zemní plyn. Mezi další dílčí opatření patří projekt snížení prašnosti. Technickými úpravami na vozidlech se nám podařilo snížit objem písku, který využíváme k brždění drážních vozidel, především tramvají. Za posledních pět let je to asi o polovinu.“
Řeč přišla také na elektromobilitu a její rozvoj v České republice, účastníci si mohli prohlédnout vůz sloužící k měření ovzduší v Brně. Také byly představeny projekty výzkumného centra RECETOX – ty se zabývají mimo jiné i stavem ovzduší ve vnitřních prostorách, kde naše populace tráví 90 % času. Například výsledky šetření, jak jsou děti v mateřských školách vystaveny škodlivým látkám, budou známy v prvním čtvrtletí roku 2020.
Tiskové středisko
Magistrát města Brna
tel.: +420 542 172 162
e-mail: tis@brno.cz