Na Mendláku vyroste Hrachovina

Rok 2022 se ponese ve znamení oslav 200 let od narození Gregora Johanna Mendela. Člověka, jenž jako první v dějinách lidstva definoval na základě svých pokusů s křížením hrachu zákony dědičnosti. Položil tím základy genetiky, jednoho z nejdůležitějších vědních oborů současnosti. Součástí těchto velkých oslav, kterým čerstvě udělil záštitu také prezident republiky Miloš Zeman, bude i realizace uměleckého díla, jež bude Brňanům život a dílo světoznámého přírodovědce připomínat.

Základnímu kameni budoucího monumentu požehnal nedávno v Římě v rámci audience dokonce sám papež František. Ze strany Svatého stolce jde o potvrzení, že Gregor Johann Mendel je ve Vatikánu vnímán jako jeden z nejvýznamnějších představitelů řádu sv. Augustina všech dob, který snese srovnání snad jen s Martinem Lutherem.

Uplynutí 200 let od narození Gregora Johanna Mendela zařadila Výkonná rada Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu na seznam výročí UNESCO. Oslavy budou propojeny i s předsednictvím České republiky v Radě Evropské unie. Realizace sochy pro Mendela by měla být jedním z pilířů kulatého výročí.

Hrachovina

Jako nejvhodnější návrh porota po tuhém boji vybrala dílo s názvem Hrachovina od Jaromíra Garguláka. Umělce, jenž je nositelem ceny Masarykovy akademie umění v Praze za uměleckou tvůrčí činnost a jehož díla jsou zastoupena v galeriích v České republice i v zahraničí a také v soukromých sbírkách v Kanadě, Japonsku, Švýcarsku či Norsku. Gargulák je také autorem např. sochy stavitele železnic Jana Pernera v České Třebové nebo plastiky Promethea, která je k vidění na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Vítězství v soutěži jej překvapilo a znamenalo pro něj předčasný vánoční dárek, zejména v podobě spousty práce. „Říká se, že doma není nikdo prorokem, proto jsem to nečekal. A férově přiznávám, že je to velký závazek, podílet se na uměleckém díle tak významné osobnosti, jakou byl Gregor Johann Mendel,“ říká autor vítězného návrhu.  

Ten se v autorových představách rodil několik týdnů. Třiašedesátiletý umělec, který vystudoval slévárenskou technologii a vždy vyhotovuje pouze jediný originální odlitek, se snažil během soutěže co nejlépe proniknout do tajů Mendelem definovaných zákonů dědičnosti. Dokonce si kvůli tomu koupil domů hrách, který zasadil, aby ho mohl v jednotlivých etapách pěstování pozorovat. „Připadal jsem si jako dřív na základní škole, kdy sledujete, jak ten hrách roste, probouzí se k životu, a na základě toho jsem začal skicovat a modelovat stély. Manželka s dcerou si ze mě dělaly legraci, vůbec nevěřily tomu, že bych mohl vyhrát. V průběhu času jsem si pohrával i s variantou rozmnožování, zvažoval jsem jít i někam směrem k DNA, ale protože Mendel pracoval s rostlinami, tak mě to stále vracelo zpátky k tomu hrachu. Mendel vycházel během svého křížení z barevnosti a tvarů semen a následně objevil i slavný poměr 9:3:3:1, který je dominantní i na mé plastice,“ přibližuje autorský proces Jaromír Gargulák. 

Právě detailní souznění Gargulákova návrhu s Mendelovými zákony dědičnosti rozhodlo v závěrečném hlasování pro dílo s názvem Hrachovina, které by mělo současným i budoucím generacím připomínat přelomový objev Gregora Johanna Mendela. „Vítězný návrh se skládá celkem ze čtyř samostatných objektů a obsahuje všechny Mendelem definované zákony dědičnosti, přičemž v monumentální části díla je znázorněno křížení alel při úplné dominanci, kde dochází při použití Mendelova čtverce k výslednému fenotypovému štěpnému poměru. Ten je na plastice, kde je dominantním materiálem bronz, přesně znázorněn,“ vysvětluje člen odborné poroty emeritní profesor a akademický sochař Kurt Gebauer.

Socha pro Mendela bude financována nejen z privátních zdrojů, ale požádáno bude i o podporu z veřejných zdrojů. Zároveň organizátoři vyhlásili veřejnou sbírku s transparentním účtem vedeným u České spořitelny, který má číslo 6175140379/0800.