Přeskočit na obsah

Na Mendláku vyroste Hrachovina

14. prosince 2021 3 minuty čtení
(gak) - Hrachovina. Tak se jmenuje monument, který vznikne na zrekonstruovaném Mendlově náměstí při příležitosti 200. výročí narození otce genetiky Gregora Johanna Mendela. Autorem díla, které nejlépe vyhovělo kritériím veřejné soutěže, je Jaroslav Gargulák, nositel ceny Masarykovy akademie umění v Praze. Jednu z jeho plastik nazvanou Prometheus můžete vidět na Fakultě sociálních studií MU.

Rok 2022 se ponese ve znamení oslav 200 let od narození Gregora Johanna Mendela. Člověka, jenž jako první v dějinách lidstva definoval na základě svých pokusů s křížením hrachu zákony dědičnosti. Položil tím základy genetiky, jednoho z nejdůležitějších vědních oborů současnosti. Součástí těchto velkých oslav, kterým čerstvě udělil záštitu také prezident republiky Miloš Zeman, bude i realizace uměleckého díla, jež bude Brňanům život a dílo světoznámého přírodovědce připomínat.

Základnímu kameni budoucího monumentu požehnal nedávno v Římě v rámci audience dokonce sám papež František. Ze strany Svatého stolce jde o potvrzení, že Gregor Johann Mendel je ve Vatikánu vnímán jako jeden z nejvýznamnějších představitelů řádu sv. Augustina všech dob, který snese srovnání snad jen s Martinem Lutherem.

Uplynutí 200 let od narození Gregora Johanna Mendela zařadila Výkonná rada Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu na seznam výročí UNESCO. Oslavy budou propojeny i s předsednictvím České republiky v Radě Evropské unie. Realizace sochy pro Mendela by měla být jedním z pilířů kulatého výročí.

Hrachovina

Jako nejvhodnější návrh porota po tuhém boji vybrala dílo s názvem Hrachovina od Jaromíra Garguláka. Umělce, jenž je nositelem ceny Masarykovy akademie umění v Praze za uměleckou tvůrčí činnost a jehož díla jsou zastoupena v galeriích v České republice i v zahraničí a také v soukromých sbírkách v Kanadě, Japonsku, Švýcarsku či Norsku. Gargulák je také autorem např. sochy stavitele železnic Jana Pernera v České Třebové nebo plastiky Promethea, která je k vidění na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Vítězství v soutěži jej překvapilo a znamenalo pro něj předčasný vánoční dárek, zejména v podobě spousty práce. „Říká se, že doma není nikdo prorokem, proto jsem to nečekal. A férově přiznávám, že je to velký závazek, podílet se na uměleckém díle tak významné osobnosti, jakou byl Gregor Johann Mendel,“ říká autor vítězného návrhu.  

Ten se v autorových představách rodil několik týdnů. Třiašedesátiletý umělec, který vystudoval slévárenskou technologii a vždy vyhotovuje pouze jediný originální odlitek, se snažil během soutěže co nejlépe proniknout do tajů Mendelem definovaných zákonů dědičnosti. Dokonce si kvůli tomu koupil domů hrách, který zasadil, aby ho mohl v jednotlivých etapách pěstování pozorovat. „Připadal jsem si jako dřív na základní škole, kdy sledujete, jak ten hrách roste, probouzí se k životu, a na základě toho jsem začal skicovat a modelovat stély. Manželka s dcerou si ze mě dělaly legraci, vůbec nevěřily tomu, že bych mohl vyhrát. V průběhu času jsem si pohrával i s variantou rozmnožování, zvažoval jsem jít i někam směrem k DNA, ale protože Mendel pracoval s rostlinami, tak mě to stále vracelo zpátky k tomu hrachu. Mendel vycházel během svého křížení z barevnosti a tvarů semen a následně objevil i slavný poměr 9:3:3:1, který je dominantní i na mé plastice,“ přibližuje autorský proces Jaromír Gargulák. 

Právě detailní souznění Gargulákova návrhu s Mendelovými zákony dědičnosti rozhodlo v závěrečném hlasování pro dílo s názvem Hrachovina, které by mělo současným i budoucím generacím připomínat přelomový objev Gregora Johanna Mendela. „Vítězný návrh se skládá celkem ze čtyř samostatných objektů a obsahuje všechny Mendelem definované zákony dědičnosti, přičemž v monumentální části díla je znázorněno křížení alel při úplné dominanci, kde dochází při použití Mendelova čtverce k výslednému fenotypovému štěpnému poměru. Ten je na plastice, kde je dominantním materiálem bronz, přesně znázorněn,“ vysvětluje člen odborné poroty emeritní profesor a akademický sochař Kurt Gebauer.

Socha pro Mendela bude financována nejen z privátních zdrojů, ale požádáno bude i o podporu z veřejných zdrojů. Zároveň organizátoři vyhlásili veřejnou sbírku s transparentním účtem vedeným u České spořitelny, který má číslo 6175140379/0800.

Mohlo by vás dále zajímat

Solární panely na střechách městských bytových domů na Vojtově 7 a 9. Foto: SAKO Brno
Kam kráčíš, Brno? Za lepším hospodařením s energií i odpadem

Dlouhodobější snaha města Brna o snižování emisí se loni potkala s celospolečenským úsilím o hospodárné nakládání s energiemi (hlavně plynem) a využívání obnovitelných zdrojů. To do budoucna povede k větší energetické soběstačnosti města i země. Závěr seriálu o akčním plánu strategie #brno2050 tedy nemůže být aktuálnější, v tomto měsíci se totiž podíváme na tematickou oblast Zdroje.

Adam Ondra a jeho volný přelez Macochy. Foto: © Adam Ondra, autor: Petr Chodura
Triumfy brněnského sportu v roce 2022

Sport je plný emocí. Někdy přináší triumfální výhry, jindy kruté prohry. Z těch prvních se ale Brňané loni naštěstí radovali mnohem častěji. Na které úspěchy roku 2022 budou dějiny brněnského sportu ještě dlouhá léta vzpomínat? Pojďme si je v teple a u šálku horké čokolády společně připomenout.

Sune Frederiksen. Foto: Zdeněk Kolařík
Sune Frederiksen: Na mistrovství světa bude mít šanci každý

Český reprezentační trenér a cizinec. Pražák a hráč Brna. Sune Frederiksen je mužem zajímavých kontrastů, ale jedna věc je neoddiskutovatelná – v srdci je především hráč a nadšený milovník curlingu. Loni si v roli kouče připsal už jeden zajímavý triumf, když jeho svěřenci vyhráli mistrovství světa skupiny B, a v březnu zamíří na šampionát elit do Vancouveru.

Už od podzimu 2021 si lidé na jižní Moravě mohli prohlédnout zmenšeninu exponátu, který se pak v březnu představil návštěvníkům Všeobecné světové výstavy Expo v Dubaji. Prezentace v českém pavilonu se speciální průchozí projekční stěnou imitující vlákna DNA a mikrosvět přiblížila Gregora Johanna Mendela a jeho přínos světu. A také zvala diváky do jeho působiště, kde byly položeny základy genetiky  do Brna. Foto: Hvězdárna a planetárium Brno
Komiks, stezka, seriál i skleník. Co přinesl rok Mendela?

Kdo měl v průběhu roku 2022 oči otevřené, nemohl jméno Mendel přehlédnout. Na oslavu 200. výročí narození vědce a opata starobrněnského kláštera se Brno poctivě připravovalo, městská správa, univerzity, muzea a další instituce připravily řadu aktivit, jen škoda, že zlatý hřeb oslav – dokončení Mendlova náměstí a instalace sochy Hrachovina – přijde na řadu až letos. Připravili jsme pro vás malou ochutnávku z onoho roku ve znamení zeleného hrášku.

Nejnovější články

Instalace Lightness v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Foto: MMB
Drama se o víkendu chystá pod košem a Stará radnice poodkrývá svá zákoutí

Pracovní týden dospěl do cílové rovinky, už jen přetrhnout pomyslnou cílovou pásku a je tu víkend. Můžete ho strávit třeba v Technickém muzeu na výstavě věnující se autoklubům. Zblízka poznáte Starou radnici na prohlídce a rozloučení se chystá v Moravské galerii s instalací Lightness.  

Za rok 2022 bylo Cenou města Brna oceněno 14 osobností.
Cenu města Brna získalo 14 osobností

Primátorka města Brna Markéta Vaňková předala Cenu města Brna za rok 2022 dvanácti osobnostem. Vladimír Koudelka a Bohumil Samek byli oceněni in memoriam. Ceremoniál se uskutečnil v úterý 24. ledna 2023 v Zastupitelském sále na Nové radnici.

Na lednovém zasedání schválili zastupitelé dotace do sportu, kultury či sociálních služeb
Na lednovém zasedání schválili zastupitelé dotace do sportu, kultury či sociálních služeb

Poprvé se v roce 2023 zastupitelé sešli v úterý 24. ledna. Na programu měli více než 80 bodů. Ty se týkaly například dotací na podporu vytváření zelených střech, na provoz sportovišť, další peníze pomohou kulturním organizacím nebo neziskovým organizacím působícím v sociální sféře.

Solární panely na střechách městských bytových domů na Vojtově 7 a 9. Foto: SAKO Brno
Kam kráčíš, Brno? Za lepším hospodařením s energií i odpadem

Dlouhodobější snaha města Brna o snižování emisí se loni potkala s celospolečenským úsilím o hospodárné nakládání s energiemi (hlavně plynem) a využívání obnovitelných zdrojů. To do budoucna povede k větší energetické soběstačnosti města i země. Závěr seriálu o akčním plánu strategie #brno2050 tedy nemůže být aktuálnější, v tomto měsíci se totiž podíváme na tematickou oblast Zdroje.