Na medvíďata sahat nebudeme, matka by nás sežrala - Tiskový servis

Na medvíďata sahat nebudeme, matka by nás sežrala

  • 20. března 2008
  • 7 minut čtení

 

Už několik měsíců má šéf chovatelů z brněnské zoo Petr Číhal jedno velké přání: aby se dvojici malých ledních medvídků dařilo co nejlépe. Když se mláďata poprvé představila světu ve výběhu, byl zájem médií tak obrovský, že se několik dní téměř nevyspal. Přesto o tom, jak se medvědí mimina narodila a jak rostou, mluví rád. A dopustit nedá především na medvědí mámu Coru.

 

Medvíďata narozená 23. listopadu se do venkovního výběhu poprvé podívala 11. března.

{foto:archiv Zoo Brno}

V Česku se v minulosti podařilo odchovat lední medvídě zatím jen jednou - v 70. letech právě v Brně. S Corou se vám to nyní podařilo až napotřetí, při dvou předchozích vrzích jí mláďata uhynula. Proč je odchov ledního medvěda tak obtížný?

Z mnoha důvodů. V místě, kde se tito medvědi v přírodě vyskytují, je čisté prostředí - to jsou zoologické zahrady dost těžko schopny zajistit. Medvědice se navíc musí mateřské chování nejdříve naučit. Mláďata se rodí s téměř nevyvinutou imunitou, kterou získávají až s přísunem mateřského mléka. Cora při předchozích porodech neměla všechny instinkty takové, jaké mají být, a především ještě neměla mléko, takže medvíďata uhynula. Už tehdy se ale ukázalo, že až nadejde čas, bude to dobrá matka.

 

Většina zahrad odebírá mláďata matce po narození a snaží se je odchovat uměle v inkubátoru. Vy jste k této variantně přistoupit nemuseli...

Umělé odchovy jsou vždycky důsledkem nějaké havárie - něčeho, co nefunguje. Nám se povedl odchov přirozený, a to je vůbec to nejcennější. Takto odchovaní jedinci totiž mají instinkty divokých zvířat. V přírodě medvědice zaleze do brlohu, nikdo jiný se s ní a s medvíďaty nepotká. My jsme udělali totéž. Medvědice byla před porodem důkladně krmena, aby měla tukové zásoby, zhruba 14 dní před porodem bylo její doupě uzavřeno a tři měsíce tam žádný ošetřovatel nepřišel. Pouze jsme počínání matky a později i mláďat sledovali dvěma kamerami, abychom mohli v případě potřeby zasáhnout. Dlouho jsme třeba nevěděli, jestli je medvídě jedno, nebo dvě, řídili jsme se jen zvukovými signály. První člověk přišel do kotce až 20. února, kdy jsme museli Coru začít přikrmovat.

 

Uměle v inkubátoru byl odchován slavný medvídek Knut z berlínské zoo, který se stal mediální hvězdou a vydělal miliony. Proč na sebe strhlo takovou pozornost právě toto mládě?

Protože tam to byla tragédie. A tragédie se lépe prodávají. Poté, co Knuta matka odvrhla, se rozhodovalo, jestli vůbec bojovat za jeho záchranu, nebo jestli ho utratit -  to samozřejmě rozdělilo společnost na dva tábory. Odchov v inkubátoru umožnil poté přímý kontakt s mládětem, novináři se k němu dostali podstatně blíž než jinde. U nás vše probíhalo hladce, tudíž to nebylo mediálně tak vděčné. Lidé mohli pouze na internetu sledovat přímý přenos z porodního boxu, jenže půlkilové uzlíčky, které má medvědice na hrudi nebo pod prackami, dlouho nebyly vidět. Takže osobnější kontakt tady chyběl, což ovšem z chovatelského hlediska je vůbec to nejlepší.

 

Mateřský pud má Cora velmi silný.

{foto:archiv Zoo Brno}

Kvůli teplému počasí jste vypustili Coru do venkovního výběhu o něco dříve, než jste plánovali. Překvapilo vás, že vyvedení mláďat proběhlo tak hladce?

Vypuštění 11. března proběhlo opravdu nebývale hladce. A bylo to především díky skvělé matce. Bývá totiž zvykem, že matka vyvede mladé tak třetí, čtvrtý den po otevření výběhu. Ale statečná Cora je vyvedla hned napoprvé. Lidé mohli vidět, že matka striktně vymezovala zóny, kam mláďata můžou. Pokud se  medvídě přiblížilo k nebezpečnému místu, tak ho hlavou nebo tlapou nasměrovala jinam. A takhle pečlivě je hlídá pořád. Pokud se ozve typické vřískání, když se mládě dostane do úzkých, matka hned zasahuje.

 

Dlouho nebylo jasné, jestli mláďata skutečně přežijí. Dá se říct, že v tuto chvíli už mají vyhráno?

Z hlediska odchovu mají to nejhorší za sebou, protože začínají přijímat pevnou potravu - vařené sledě, maso a mrkev. Nyní váží asi 6 kilo, do roka budou mít 40 % své konečné hmotnosti, tedy asi 150 kilo. Rizikem je pro ně nyní především úraz - hrozí jim pád do bazénu nebo ze strmější části skalnatého výběhu. Udává se, že ve volné přírodě takto uhyne do jednoho roku téměř polovina mláďat. Proto jsme nebezpečná místa v dolní části výběhu vystlali slámou a instalovali kameru i do výběhu. U výběhu je také v pohotovosti vysokozdvižná plošina. Pokud by se některému z mláďat nedařilo a matka by nebyla schopna ho vytáhnout například z vody, vysuneme plošinu nad bazén a medvídě vyprostíme podběrákem.

 

Podívat se na  vzácné přírůstky přichází do zoo stovky lidí a někteří vydrží u výběhu skutečně dlouho. Jak vypadá běžný režim medvědí rodinky?

Mláďata jsou většinu dne venku. Matka, pokud si chce odpočinout, je někdy zažene dovnitř a sama si lehne do dveří, aby jim zabránila vylézt. Venku jsou i přes noc, chladné počasí jim vyhovuje. Spí v dolní části výběhu ve slámě a  tomto pelíšku je matka i kojí. Pokroky dělají medvídci skutečně ze dne na den, jejich šikovnost je obdivuhodná. Hodně času tráví tím, že kontrolují terén. Tam, kde se před pár dny ještě kutáleli z malého srázu, dnes klidně skáčou. V bazénu jsme je ještě neviděli, protože matka je do vody zatím nepustí. I to se brzy změní.

 

Mláďata bývají většinou hodně hravá a lední medvědi asi nejsou výjimkou...

Ano, mláďata dělají v podstatě to, co malé děti: jedí, spí a hrají si. Perou se a kočkují nebo si hrají s předměty, tahají slámu. Medvědice měla v kotci žlutý balón, a když viděla, že se o něj medvíďata zajímají, vzala ho do zubů a hodila jim ho ven. Medvíďata byla nadšená.

 

Lze už nyní zaznamenat nějaké rozdíly mezi oběma mláďaty? Nebo jsou jedno jako druhé a nedají bez sebe ani ránu? 

Mláďat jsou trochu rozdílná. Jedno je hodné, poslušné dítě, druhé je lumpík, protože se pouští na procházky do terénu samo. Matka mu ale důrazným zvukem dává najevo, že s tím nesouhlasí, a pokud neposlechne, tak si pro ně dojde a hlavou nebo tlapou je přesvědčí, aby šlo tam, kam potřebuje.

 

Vedení zoo oznámilo, že vyhlásí veřejnou soutěž na jména mláďat. Ovšem až bude znát jejich pohlaví - dá se odhadnou, kdy to bude?

Až se medvíďata stanou trochu samostatnější. Je to otázka několika týdnů. Pohlaví můžeme dobře vypozorovat podle způsobu čůrání: sameček čůrá dopředu a samička dozadu. Je potřeba to sledovat velmi soustavně, protože mláďata někdy klamou, například mladí psi občas čůrají jako feny. Medvíďata kvůli určení pohlaví určitě nebudeme odchytávat. Nebudeme na ně sahat, protože matka je velmi ostrá jako strážkyně a asi by nás „sežrala". Když jsme se jednou s kameramanem přiblížili o něco víc než obvykle, vystartovala velice rychle.

 

Matku s medvíďaty ve výběhu budeme vídat minimálně celý letošní rok.

{foto:archiv Zoo Brno}

Není tajemstvím, že až mláďata dospějí, v brněnské zoo nezůstanou. Jak dlouho si jich budeme užívat a kam v dospělosti zamíří?

Coru budeme chtít znovu zapářit, takže mláďata s ní nadobro zůstat nemohou. Abychom zachovali přirozený způsob odchovu, budeme se snažit mít je tady co  nejdéle. Minimálně do konce roku, možná i přes začátek příštího roku. Pak budou vyměněna za jiná zvířata, máme už na stole dokonce nabídku z maďarské zoo. Vzhledem k tomu, že nyní budujeme velký výběh hnědých medvědů, možná je vyměníme za jiný druh medvědů - to je ale zatím jenom hypotetické. Ke Coře se potom vrátí otec mláďat, medvěd Unca, který momentálně pobývá v pražské zoo, kde se páří s jinou samicí. Až ho povoláme zpět, pokusíme se o další mláďata, zkušeností už máme dost.

 

Existují nějaké speciální pokyny, jak se mají návštěvníci u výběhu ledních medvědů chovat?

Prosíme, aby respektovali doporučení vyvěšená u výběhu. Ať medvědům nic nehážou, hlavně žádné krmení. Takto totiž zoologické zahrady často přicházejí o velmi cenná zvířata - jsou buď špatně nakrmena, nebo záměrně otrávena. Návštěvníci by se také měli dívat jen z míst, která jsou k tomu určena. Velmi nebezpečné je naklánět se přes zábradlí nebo nad ně vyzdvihovat děti, aby lépe viděly.

 

Dita Malíšková

Další články z rubriky

Nejnovější články