Na Dominikánské náměstí přibyde po rekonstrukci deset stromů

(ral) - Deset čtyřmetrových platanů vysází v polovině listopadu Veřejná zeleň města Brna na nově opravené Dominikánské náměstí. Kvůli unikátním archeologickým nálezům se jejich umístění změnilo, ale podařilo se najít náhradní variantu. Rychle mohutnící platany tak do budoucna zastíní skoro celou plochu náměstí.

Při rekonstrukci Dominikánského náměstí objevili archeologové například základy středověkých domů, a to právě v místech, kde měly být podle plánu vysázeny stromy. "Po dohodě památkářů, architektů a dalších zúčastněných stran se podařilo najít jiné vhodné umístění. Opravdu tedy nestavíme další náměstí bez stromů. V dolní části už je vidět, jak se pro ně zabudovávají mříže, ve kterých rostou, další čtyři budou v centrální části," popsal primátor Petr Vokřál. K vytvoření dobrých podmínek pro růst stromů bude totiž použita moderní technologie takzvaných prokořenitelných buněk, které pod povrchem náměstí vymezují dostatečný prostor pro kořenový systém stromu a zároveň chrání podzemní vedení sítí.

Stromy na náměstí vysadí Veřejná zeleň města Brna ještě letos v tradičním podzimním termínu výsadeb zhruba od poloviny listopadu. "Budou to už vzrostlé, čtyřmetrové platany. Jde o stromy, které rychle rostou - to je dobře vidět na platanech kolem Červeného kostela, které tu byly vysázeny v roce 2000," poukázal náměstek pro životní prostředí Martin Ander.

Ve středu náměstí budou platany umístěny kolem vodního prvku. Jeho přesná podoba v tuto chvíli není daná. Uvažuje se například o kopii Merkurovy kašny, která poblíž náměstí dříve stávala a dnes zdobí Biskupský dvůr.

Mohlo by vás dále zajímat

Jména Kapoun a Rotrekl patří do panteonu moravské poezie

Svět přichází o básníky i v červnu – letos si tak připomeneme dva tvůrce, jejichž pozemská pouť právě v tomto čase skončila, ale jejich poetické duše splynuly s duší Brna a Moravy a trvale ji posílily a obohatily. Před 60 lety, 10. června 1963, zemřel básník Karel Kapoun a 9. června to bude deset let, co odešel básník Zdeněk Rotrekl.

Ptáci v Brně: koho zajímají meruňky a koho rumiště?

Pokud jste si až dosud – stejně jako autorka textu – mysleli, že nejběžnějším ptačím obyvatelem Brna je holub, jste na omylu. Konkrétně holub hřivnáč figuruje až na 10. místě žebříčku, zatímco nejznámější holub domácí se nevejde ani mezi nejčastější tři desítky ptačích druhů. Kdo je předběhl, s jakými druhy ptáků se můžeme ve městě setkat a kde? To v naší fotoreportáži přiblíží ornitolog Jan Sychra z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.

Město kreativcům zaslíbené. Jak a proč je Brno podporuje?

Představte si, že se ocitnete v AZ kvízu a začnete obligátním K. „Jaké slovo souhrnně označuje profese typu návrhář nábytku, grafik, spisovatel a filmař?“ zeptá se moderátor Aleš Zbořil. Hrozí, že zaváháte hned u první otázky? Pak čtěte dál. Brno je totiž v podpoře KREATIVCŮ v České republice průkopníkem, a tak by byla škoda, kdybyste se právě kvůli tomuto pojmu neprobojovali až k bankomatu.

Vladimíra Blažková: Člověk musí mít z koní respekt

Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Své o tom ví také Vladimíra Blažková, která to od dětské lásky ke koním dotáhla až na Mezinárodní policejní mistrovství České republiky v jízdě na koni. V kariéře ji nezastavil ani vážný úraz páteře, který utrpěla nijak překvapivě po pádu z koně. V rámci zmíněného turnaje, který již dvakrát vyhrála, se letos po třech letech představí brněnským fanouškům 10. června na Panské líše.

Nejnovější články

Tři sta slunečných dnů, šest set požárů, čtyři tisíce dětí. Jaká čísla definují Brno 2022?

Méně rozvodů, ale i méně dětí. Více slunečných dnů, více požárů, méně srážek. Nejen tyto závěry, ale hlavně přesná data přináší zpráva Brno v číslech, každoročně vydávaný souhrn dostupný na webu data.brno.cz. Kromě zajímavých infografik ale městští dataři mají ještě jedno eso v rukávu, díky kterému se lidé dozví víc o svém městě – šifrovací hru.