Na čestné občanství města Brna aspirují biskup Cikrle i předseda Ústavního soudu Rychetský. Rozhodnou zastupitelé - Tiskový servis

Na čestné občanství města Brna aspirují biskup Cikrle i předseda Ústavního soudu Rychetský. Rozhodnou zastupitelé

  • 24. listopadu 2021
  • 4 minuty čtení

K šestatřiceti čestným občanům města Brna by se mělo letos přidat dalších pět. Radní dnes doporučili zastupitelům, aby čestné občanství udělili hudebníkovi Gustavu Bromovi i. m., biskupu Vojtěchu Cikrlemu, historičce Mileně Flodrové, právníkovi Pavlu Rychetskému a filozofovi Rogeru Vernonu Scrutonovi i. m.

„Brno má velké štěstí na své obyvatele a uznání by si jich zasloužila celá řada – za svoje nápady, práci, kreativitu, talent i morální postoje. I letos se návrhů na udělení čestného občanství sešlo dost na to, abychom si mohli dovolit luxus výběru. Těší mě, že se do nejužšího výběru dostala dvě jména, na jejichž nominaci jsem se aktivně podílela, a to Pavel Rychetský a Milena Flodrová. Právě díky paní Flodrové má Brno patrně nejlépe zmapovanou historii vývoje názvu ulic a veřejných prostranství. Tento její rejstřík se stal zároveň jedním ze základních kamenů Internetové encyklopedie dějin Brna, který je rovněž nejrozsáhlejším projektem svého druhu. A nadto publikovala spoustu článků i knih právě o historii, památkách nebo osobnostech Brna,“ podotkla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Pavla Rychetského navrhla primátorka spolu se svým náměstkem Jiřím Olivou. „Pan doktor Rychetský je nejen vynikající právník, ale také bojovník za demokracii a velká morální autorita. Poněkud mě tedy nadzvedlo, když mu prezident Zeman odmítl předat Řád TGM. Proto jsem moc rád, že radní přijali náš návrh na udělení nejvyššího ocenění města Brna právě panu Pavlu Rychetskému,“ vysvětlil Jiří Oliva.

Návrh na udělení čestného občanství biskupovi Vojtěchu Cikrlemu podal Klub zastupitelů za KDU-ČSL v ZMB. „Vojtěch Cikrle je nejdéle působící brněnský biskup v historii diecéze od jejího založení v roce 1777. Svou službu zahajoval v roce 1990 a po více než třiceti letech za ním stojí rekonstrukce katedrály sv. Petra a Pavla i dalších budov na Petrově a založení řady organizací, od Diecézní charity Brno přes Centrum pro rodinu a sociální péči až po Diecézní archiv v Rajhradě u Brna a Diecézní muzeum. Stál také u počátků prvního hospice na Moravě – Domu léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě u Brna,“ připomněl první náměstek Petr Hladík.

Hudebník Gustav Brom je s Brnem spjatý už od svých gymnaziálních let a vracel se sem pak celý život už jako světově uznávaný dirigent. „Brom sám za mlada hrával na saxofon a klarinet, ale v 18 letech byl zatčen gestapem za roznášení protinacistických letáků a čtyřměsíční věznění na Špilberku se na jeho zdraví podepsalo natolik, že musel nástroje odložit. Následkem toho se začal plně věnovat kapelnické a manažerské činnosti. Kolem jeho osobnosti se začal formovat Orchestr Gustava Broma, který ve své době patřil ke špičkovým hudebním tělesům přinášejícím svým posluchačům nejen swing a jazz, ale i střední proud. Jeho renomé bylo obrovské, v 60. letech úspěšně reprezentoval Česko na zahraničních festivalech a v roce 1974 byl v oficiálním žebříčku první desítky nejlepších světových kapel na sedmém místě. Byl to také velký fanoušek fotbalové Zbrojovky a obecně brněnského sportu,“ uvedl radní pro kulturu Marek Fišer, který návrh předložil společně s panem Vladimírem Koudelkou.

Posledním aspirantem na čestné občanství města Brna je Roger Vernon Scruton, i. m. Scruton se během komunistického režimu v tehdejším Československu podílel na činnosti tzv. „podzemní univerzity“, spolu s dalšími zahraničními experty vedl bytové semináře v Praze, Brně a Bratislavě pro ty, jimž režim neumožnil studium na vysokých školách. Mezi jeho posluchače patřili např. Alexandr Vondra, Petr Fiala či Petr Pithart. Scruton patřil mezi zakladatele The Jan Hus Educational Foundation v Oxfordu, její archiv v roce 2012 předal jako mimořádný dar tehdejšímu generálnímu řediteli Moravského zemského muzea. Unikátní svědectví o desetileté tajné spolupráci Britů, Čechů a Slováků je dnes uloženo v Brně v Oddělení dějin kultury antitotalitního zaměření. Návrh na udělení čestného občanství Rogeru Scrutonovi podal Jiří Müller, zakladatel Vzdělávací nadace Jana Husa (založené v roce 1990 v návaznosti na The Jan Hus Educational Foundation) a podpořili jej rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš, rektor Janáčkovy akademie múzických umění Petr Oslzlý, ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček i předseda správní rady Centra pro studium demokracie a kultury František Mikš.  

Čestné občanství udělují zastupitelé jednou za své volební období, a to pravidelně ve třetím roce svého mandátu na prosincovém zasedání. Jde o nejvyšší čestné osobní vyznamenání udělované městem. Jeho držiteli jsou například Rafael Kubelík, Jan Zahradníček, Jan Skácel, Milan Kundera, Hugo a Pavel Haasovi nebo Emil Boček.

Návrhy na udělení čestného občanství předložené fyzickými osobami, organizacemi, institucemi a dalšími jinými subjekty Odboru vnitřních věcí do 31. 8. kalendářního roku, ve kterém bude Zastupitelstvo města Brna udělovat čestné občanství, posoudí pracovní skupina zřízená pro tento účel Radou města Brna. Poté je návrh předložen k projednání Radě města Brna a následně k rozhodnutí Zastupitelstvu města Brna.

Mgr. Radka Loukotová
Tiskové středisko MMB
tel.: +420 542 172 471
mobil: +420 773 183 511
e-mail: tis@brno.cz



Další články z rubriky