Pamětní desku Josefa Šafaříka slavnostně odhalili primátor Roman Onderka a bývalý prezident ČR Václav Havel (foto: Z. Kolařík)Brno má dva výrazné symboly oslavující sílu ducha a poznání: nad nárožím ulic Hybešovy a Bezručovy se tyčí socha Lucifera-Světlonoše, který svou pochodní osvětluje svět a přináší mu poznání; a univerzitní aule na právnické fakultě zase dominuje monumentální obraz Antonína Procházky zobrazující Prométhea předávajícího lidstvu pochodeň s nebeským ohněm - znakem božské moudrosti.
Když mezi oběma pochodněmi vedeme spojnici, pak přibližně v jejím zlatém řezu se nachází začátek ulice Grohovy, kde nad domem č. 6 ční třetí, imaginární pochodeň poznání. V tomto domě žil a tvořil významný, minulým režimem záměrně opomíjený filozof a esejista Josef Šafařík (1907-1992).
Jemu byla věnována dvoudenní mezinárodní konference pořádaná Divadelní fakultou Janáčkovy akademie múzických umění pod záštitou a za účasti bývalého prezidenta České republiky Václava Havla. Ve třech blocích, jež postupně moderovali teatrologové Bořivoj Srba, Petr Oslzlý a David Drozd, představili život a dílo J. Šafaříka „nejen v divadelních souvislostech" filozofovi přátelé, např. Zdeněk Vašíček, Milan Uhde, Antonín Přidal, Jiří Kuběna, Pavel Švanda, a také další znalci jeho díla, mj. Lenka Jungmanová, autor obsáhlé šafaříkovské monografie David Drozd či předsedkyně Společnosti mladých přátel Josefa Šafaříka Jitka Taussiková.
Foto: J. ŠebelaSoučástí projektu ke stému výročí filozofova narození bylo i odhalení pamětní desky na domě Grohova 6, obnovené scénické čtení z textů J. Šafaříka „Průkaz totožnosti" v Divadle U stolu v CED, tamní výstavy fotografií Bohdana Holomíčka a obrazů Jiřího Kříže a dále expozice archivních materiálů z pozůstalosti J. Šafaříka v Galerii divadla Reduta.
(mž)
.jpeg/1c656781-b167-dcb9-1a1f-758a4bb59faa&w=280&h=140&op=thumbnail)
