(mak) – Program 49. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim reflektuje sté výročí říjnové revoluce v Rusku.
Publikum tak od 5. do 28. října uslyší hudbu první třetiny 20. století, především skladby ruských a českých avantgardistů, ale také hudbu s avantgardními a revolučními impulsy, která vznikla před tímto obdobím i po něm. Tomuto zaměření odpovídá i nový vizuální styl festivalu vycházející z tvorby Kandinského, Maleviče a Avraamova. S tématem Nová ®evoluce se k Moravskému podzimu po letech připojí i 30. ročník festivalu Expozice nové hudby.
Vstupenky lze stále koupit v předprodeji i prostřednictvím internetu.
„Koncertů bude letos 17 a každý z nich je něčím výjimečný a zaslouží si naši pozornost. Posluchači si mohou vybírat podle témat – například hned první víkend je věnován klavírní hudbě v nejrůznějších podobách, prostor pak dostanou hudebně-dramatické performance či hudební rituály v sakrálním prostoru a podobně. Lze volit také podle výrazných událostí, jako je například uvedení futuristické opery Vítězství nad sluncem nastudované pro festival. A neopakovatelný a nepřeslechnutelný zážitek slibuje replika Avraamovovy Symfonie sirén z roku 1922 adaptovaná pro Brno,“ upozornila na výrazné počiny festivalového programu ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.
Nonstop klavír i procházka uprostřed představení
Jako festivalový předkrm servírují organizátoři posluchačům v Besedním domě už 30. září vystoupení Tchongjongského festivalového orchestru s houslistkou Clarou Jumi Kang. Nezvyklý je první, 28hodinový klavírní koncert – tak dlouho by mělo asi 15 klavíristům trvat, než 840krát přehrají Satieho experimentální skladba Vexations (Trápení), která bude provedena od 5. do 6. října ve foyer Besedního domu.
Následovat bude víkend věnovaný klavírní tvorbě. Sejdou se zde světoznámí klavíristé Aimard, Greilsammer či Schleiermacher s tvorbou známých světových autorů, jako jsou Bach, Debussy, Scarlatti, Cage, ale také s díly méně známých ruských futuristů Mosolova, Obuchova, Roslavce, Louriého a Polovinkina konfrontovanými se skladbami představitelů české avantgardy Haase, Schulhoffa, Ježka a Janáčka.
V Divadle na Orlí se uskuteční jeden z dalších letošních nevšedních projektů: v předpremiéře 11. října a premiéře 15. října zde bude uvedena futuristická opera Vítězství nad sluncem z roku 1913, dílo Michaila Maťušina, Alexeje Kručonych, Kazimira Maleviče a Velemira Chlebnikova, nahlížená očima dnešních umělců – hudbu dokomponoval brněnský skladatel Jiří Najvar.
Poctou festivalu i letos jubilujícímu skladateli Marku Kopelentovi bude světová premiéra jeho skladby Amor vincit, která vznikla na objednávku festivalu. Za účasti autora ji 16. října v Besedním domě uvede soubor Ensemble Berlin Prag.
Odvážné řešení si vyžádalo provedení Kutavičiusových Posledních pohanských obřadů a Kabeláčovy Symfonie č. 8 „Antifony“ v rámci jednoho večera. Do první skladby se publikum 19. října zaposlouchá v Červeném kostele, do druhé v katedrále na Petrově, kam „rituálně“ přejde.
Symfonie, kterou uslyší celé Brno
„Nepředvídatelným, nepřeslechnutelným, originálním a neopakovatelným“ zážitkem z letošního festivalu by mělo být provedení Symfonie sirén, kterou v roce 1922 realizoval Arsenij Avraamov v azerbajdžánském Baku se všemi zvuky sovětského válečného přístavu. Tento koncept symfonie utvářené ze zvuků města a hudebních performancí přenese tvůrčí duo Andreas Ammer a FM Einheit na brněnské výstaviště.
Brno si tak 21. října zařve h(a)lasem sanitek, policejních a hasičských vozů, slavkovských dělostřelců, fanoušků Komety, parní lokomotivy, osmi pěveckých sborů, dechové hudby a nově zkonstruovaných nástrojů, například zvukového trychtýře s ocelovými pružinami. „Vstupné je padesát korun, prodává se na místě a každý příchozí dostane i špunty do uší,“ dodala Marie Kučerová.
Instalace, improvizace, interakce a kompozice sledující nové možnosti vyjádření hudby nabídne v říjnu také 30. ročník festivalu Expozice nové hudby. „Čeká nás absolutní interpretační svoboda a část nejdelší grafické partitury na světě s legendárními AMM a veleslavnou Treatise Cornelia Cardewa, poslech nadzemních a podzemních elektromagnetických polí ve veřejném prostoru s Christin Kubisch a mnoho dalších zajímavých hudebních projektů,“ uvedl dramaturg festivalu Viktor Pantůček.
