Publikum tak od 5. do 28. října uslyší hudbu první třetiny 20. století, především skladby ruských a českých avantgardistů, ale také hudbu s avantgardními a revolučními impulsy, která vznikla před tímto obdobím i po něm. Tomuto zaměření odpovídá i nový vizuální styl festivalu vycházející z tvorby Kandinského, Maleviče a Avraamova. S tématem Nová ®evoluce se k Moravskému podzimu po letech připojí i 30. ročník festivalu Expozice nové hudby.
Vstupenky lze stále koupit v předprodeji i prostřednictvím internetu.
„Koncertů bude letos 17 a každý z nich je něčím výjimečný a zaslouží si naši pozornost. Posluchači si mohou vybírat podle témat – například hned první víkend je věnován klavírní hudbě v nejrůznějších podobách, prostor pak dostanou hudebně-dramatické performance či hudební rituály v sakrálním prostoru a podobně. Lze volit také podle výrazných událostí, jako je například uvedení futuristické opery Vítězství nad sluncem nastudované pro festival. A neopakovatelný a nepřeslechnutelný zážitek slibuje replika Avraamovovy Symfonie sirén z roku 1922 adaptovaná pro Brno,“ upozornila na výrazné počiny festivalového programu ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.
Nonstop klavír i procházka uprostřed představení
Jako festivalový předkrm servírují organizátoři posluchačům v Besedním domě už 30. září vystoupení Tchongjongského festivalového orchestru s houslistkou Clarou Jumi Kang. Nezvyklý je první, 28hodinový klavírní koncert – tak dlouho by mělo asi 15 klavíristům trvat, než 840krát přehrají Satieho experimentální skladba Vexations (Trápení), která bude provedena od 5. do 6. října ve foyer Besedního domu.
A protože Janáčkovo divadlo se opravuje, hostí 6. října zahajovací koncert festivalu nazvaný Ve jménu ®evoluce Stadion na Kounicově ulici. Pod taktovkou Ilana Volkova zazní skladby z 20. a 30. let 20. století z dílny progresivních světových autorů, včetně tradičně zahajovací Janáčkovy Sinfonietty.
Následovat bude víkend věnovaný klavírní tvorbě. Sejdou se zde světoznámí klavíristé Aimard, Greilsammer či Schleiermacher s tvorbou známých světových autorů, jako jsou Bach, Debussy, Scarlatti, Cage, ale také s díly méně známých ruských futuristů Mosolova, Obuchova, Roslavce, Louriého a Polovinkina konfrontovanými se skladbami představitelů české avantgardy Haase, Schulhoffa, Ježka a Janáčka.
V Divadle na Orlí se uskuteční jeden z dalších letošních nevšedních projektů: v předpremiéře 11. října a premiéře 15. října zde bude uvedena futuristická opera Vítězství nad sluncem z roku 1913, dílo Michaila Maťušina, Alexeje Kručonych, Kazimira Maleviče a Velemira Chlebnikova, nahlížená očima dnešních umělců – hudbu dokomponoval brněnský skladatel Jiří Najvar.
Poctou festivalu i letos jubilujícímu skladateli Marku Kopelentovi bude světová premiéra jeho skladby Amor vincit, která vznikla na objednávku festivalu. Za účasti autora ji 16. října v Besedním domě uvede soubor Ensemble Berlin Prag.
Odvážné řešení si vyžádalo provedení Kutavičiusových Posledních pohanských obřadů a Kabeláčovy Symfonie č. 8 „Antifony“ v rámci jednoho večera. Do první skladby se publikum 19. října zaposlouchá v Červeném kostele, do druhé v katedrále na Petrově, kam „rituálně“ přejde.
Symfonie, kterou uslyší celé Brno
„Nepředvídatelným, nepřeslechnutelným, originálním a neopakovatelným“ zážitkem z letošního festivalu by mělo být provedení Symfonie sirén, kterou v roce 1922 realizoval Arsenij Avraamov v azerbajdžánském Baku se všemi zvuky sovětského válečného přístavu. Tento koncept symfonie utvářené ze zvuků města a hudebních performancí přenese tvůrčí duo Andreas Ammer a FM Einheit na brněnské výstaviště.
Brno si tak 21. října zařve h(a)lasem sanitek, policejních a hasičských vozů, slavkovských dělostřelců, fanoušků Komety, parní lokomotivy, osmi pěveckých sborů, dechové hudby a nově zkonstruovaných nástrojů, například zvukového trychtýře s ocelovými pružinami. „Vstupné je padesát korun, prodává se na místě a každý příchozí dostane i špunty do uší,“ dodala Marie Kučerová.
Bohatý program festivalu, který zahrnuje i představení pro dětské publikum, či koncert k 70. výročí Janáčkova kvarteta, zakončí 28. října vysazení masarykovské lípy za účasti devíti pěveckých sborů.
Instalace, improvizace, interakce a kompozice sledující nové možnosti vyjádření hudby nabídne v říjnu také 30. ročník festivalu Expozice nové hudby. „Čeká nás absolutní interpretační svoboda a část nejdelší grafické partitury na světě s legendárními AMM a veleslavnou Treatise Cornelia Cardewa, poslech nadzemních a podzemních elektromagnetických polí ve veřejném prostoru s Christin Kubisch a mnoho dalších zajímavých hudebních projektů,“ uvedl dramaturg festivalu Viktor Pantůček.
