{foto:www.encyklopedie.brna.cz}
Výstava „Já rostl pro bolest..." v Biskupském dvoře Moravského zemského muzea přibližuje autora Lišky Bystroušky jako umělce i člověka s celou škálou jeho aktivit, v mnohém inspirativních až do dneška.Letošní osmičkový rok přinesl mimo jiné také osmdesáté výročí smrti tohoto muže mnoha tvůrčích schopností a spolu s Mahenem a Janáčkem nejvýznamnějšího představitele brněnské kultury prvních deseti let samostatného Československa. „Každý, kdo Těsnohlídka zná, ho zná z určité stránky - a nezná další z jeho mnoha tváří," říká autorka výstavy Hana Kraflová. Jeho tvář básníka, prozaika, dramatika, překladatele, publicisty, reportéra, propagátora Sokola, amatérského speleologa, tvůrce tradice Vánočních stromů republiky v Československu i objevitele insitního vypravěče Eskyma Welzla - to vše je představeno ve dvou sálech muzea.
„Snažili jsme se výběrem exponátů i výtvarným pojetím přiblížit návštěvníkovi dobovou atmosféru: grafickou úpravu knih počátku 20. století, podobu Lidových novin v době Těsnohlídkovy spolupráce," uvádí autorka výstavy. Prvnímu sálu dominuje velký portrét R. Těsnohlídka od malíře Františka Koudelky (naposledy byl v Brně vystaven před 26 lety). Visí nad psacím stolem, který dle tradice patřil Těsnohlídkovi v místnostech Moravského kola spisovatelů. Vedle stolu je instalována Těsnohlídkova posmrtná maska, odlitá výtvarníkem a členem brněnské bohémy Luďkem Řídkým. Další exponáty seznamují se spisovatelovou rodinou, mládím, prvními literárními pokusy, uměleckými souputníky, se ženami, které šly v určitých etapách po jeho boku, i s Vánočním stromem republiky, postaveným Těsnohlídkovou zásluhou poprvé roku 1924.
V druhé místnosti najdeme to, co z Těsnohlídkova díla stále žije. Je to především Liška Bystrouška, ať už jako próza nebo opera, obnovená tradice Vánočního stromu republiky a dětský domov Dagmar či literární díla věnovaná slovenským jeskyním v Demänové. Promítá se tu také sestřih dokumentárního filmu z roku 1928 a šot z kácení a instalace Vánočního stromu republiky ve 20. letech. Jsou tu různá vydání Těsnohlídkových děl i knih o něm, filmový scénář Lišky Bystroušky, dokumenty o vzpomínkových akcích apod. Ve všem je přítomen typický těsnohlídkovský tón melancholie, umocněný i výtvarnou podobou výstavy, již ztvárnil Pavel Švehlík.
Morvské zemské muzeum má ve svých sbírkách mnoho památek na Těsnohlídka a vystavilo je naposledy ke stému výročí spisovatelova narození v roce 1982. Nynější výstava v muzeu na Zelném trhu, obohacená o nové exponáty, je otevřena až do 11. října, vždy od úterý do soboty v době od 9 do 17 hodin.
Michal Žák
