Mladí výtvarníci soutěží o prestižní cenu

Za posledních deset let je to poprvé, co finálovou šestici tvoří samí muži, přičemž v předchozích třech ročnících zvítězily ženy (Eva Koťátková, Barbora Klímová a Kateřina Šedá). Mezinárodní porota letos vybírala ze 62 výtvarníků a skupin, což je nejvíc v historii soutěže.

Rekordmany jsou Zbyněk Baladrán, který je ve finále už potřetí, a Jiří Skála (podruhé). Nyní oba společně vytvořili experimentální „román", který evokuje čestný soud nad architekturou 80. let s přesahem do současnosti. Pro svůj projekt zkonstruovali dva čtecí stroje - rozměrné laťové konstrukce opatřené několika projektory, které promítají útržky rozsáhlého textu; každý den jednu čtvrtinu, takže celek pozná jen ten, kdo výstavu navštíví čtyřikrát. Jejich společný projekt obsadil třetí a pátou místnost výstavy.

První místnost zaujímá instalace Ondřeje Brodyho, představující sérii pěti velkých, záměrně poškozených obrazů čínských státníků od tamního výtvarníka s pseudonymem Apple a dále několik drobnějších maleb zachycujících násilí na čínských disidentech. Paradoxní je, že obrazy vytvořila jedna z několika čínských továren specializovaných na „výrobu" obrazů podle fotografií; ty na internetu vybral a do továrny e-mailem zaslal O. Brody.

Ve druhé místnosti Tomáš Moravec pomocí obrázků promítaných několika meotary představuje své intervence do architektury města Plzně: pomocí světelných pásů nasvěcuje, ozvláštňuje a doplňuje různé exteriéry.

Téma několikerého pozorování rozvíjí Radim Labuda v místnosti č. 4. Na vernisáži se navzájem pozorovali návštěvníci se svázanými dobrovolníky ležícími na žíněnkách. Nyní je nasnímaná bondážová performance promítána v televizorech umístěných na týchž žíněnkách. Další pozorování se děje prostřednictvím jiné techniky: internet a videotelefon propojuje každý den zhruba od 16. hodiny výstavní místnost s Filipínami, kde je k případnému dialogu připraven místní prostitut; ten jinak bude pozorovat dění v místnosti, návštěvníci jeho - a R. Labuda všechno dohromady.

Poslední místnost je vyhrazena velké instalaci - trialogu architektury, světla a malby. Evžen Šimera v černě vymalované místnosti vytvořil z dřevotřískových kvádrů bělostný „vítězný oblouk", jehož zastíněná místa vyšrafoval černou barvou volně vytékající z pipety. Vznikl tak Monument gravitace: „Dílo není ukončeno mnou jako umělcem, ale působením gravitace," komentoval to autor.

Kurátor expozice Tomáš Pospiszyl charakterizoval současný trend projevující se i v Ceně Jindřicha Chalupeckého: „V posledních letech se proměnily vyjadřovací formy - od malby k pohyblivému obrazu a textu. Mladí umělci se také víc věnují světovému dění a globálním otázkám."

Výstava, doplněná v přízemí o instalaci „pre-kreseb" Svätopluka Mikyty, letošního laureáta obdobné slovenské Ceny Oskára Čepana, potrvá v Domě pánů z Kunštátu do 23. listopadu 2008. Letošní laureát Ceny J. Chalupeckého bude vyhlášen 4. listopadu na slavnostním večeru v Mozartově sále Reduty na Zelném trhu.

Michal Žák