Jak se bude vaše obec vyvíjet, s jakými překážkami se budete muset vypořádat a jak hodnotíte dosavadní spolupráci s Brnem coby centrem regionu? I tak vypadaly otázky, na které odpovídali starostové a starostky obcí v zázemí Brna. Dotazník zkoumající potenciál metropolitní spolupráce navázal na obdobné šetření z let 2017 a 2020.
Brno pokračuje v započatém trendu a po třech letech opět oslovilo zástupce všech 183 obcí v Brněnské metropolitní oblasti (BMO) s dotazníkem na téma vzájemné spolupráce, a to jak z hlediska hodnocení dosavadního vývoje, tak nástinu očekávání do budoucna. Dotazník nakonec vyplnilo 174 starostů a starostek (95 %), a tak návratnost zůstala na vysoké úrovni podobně jako v předchozích šetřeních, kdy dosahovala
88 (2017), respektive 96 % (2020).
Z výsledků dotazníků vyplývá, že 91 % starostů a starostek jeví o spolupráci v Brněnské metropolitní oblasti zájem a spatřují v ní smysl. 88 % starostů a starostek ví, že jejich obec je součástí metropolitní oblasti a svou obec vnímají jako součást přirozeného zázemí Brna (obyvatelé těchto obcí dojíždí do Brna za prací, studiem, lékaři, kulturou či dalšími volnočasovými aktivitami). 93 % starostů a starostek taky vnímá, že koordinovaný rozvoj je výhodný, a souhlasí s tím, že je třeba řešit témata strategického a územního plánování na metropolitní úrovni.
„Tato čísla jsou konstantně vysoká napříč všemi ročníky šetření. Je to pro nás důležitá zpětná vazba potvrzující, že spolupráce na úrovni přesahující jednotlivé obce je smysluplná a přínosná pro všechny strany,“ uvedl zastupitel Martin Příborský, do jehož agendy spadá strategický rozvoj města i metropolitní spolupráce. „V jedné otázce jsme starosty a starostky vyzvali i k tomu, aby zhodnotili dosavadní spolupráci s Brnem. Jen v pěti odpovědích se objevilo, že se zhoršuje, ve většině, v 95, převažuje názor, že zůstává na stejné úrovni, a v 74 případech se dokonce uvádí, že se zlepšuje. Tyto informace jsou pro nás velmi cenné. Starostové se vyjadřovali i k tomu, co by do budoucna mohlo spolupráci ohrozit, a to je přílišná dominance velkého města a nedostatek komunikace. Zapojení do metropolitní spolupráce si představují např. v podobě účasti na různých setkáních a jednáních, spolupráce na metropolitních projektech či sdílení dobré praxe,“ doplnil Příborský.
Z odpovědí představitelů obcí dále vyplývá, že by na metropolitní úrovni uvítali řešení v rámci lokální dostupnosti (parkoviště P+R, terminály, cyklodoprava), dále energetické soběstačnosti, školství, boje se suchem a erozí či odpadového hospodářství. Ukázalo se, že pro zapojení do spolupráce nejsou klíčové potenciálně dostupné finance, přestože cca 60 % radnic ví o nástroji integrovaných územních investic, z kterého mohou čerpat prostředky na rozvoj svých obcí a který Brno využívá už 10 let. Pro starostky a starosty je mnohem důležitější povědomí o přínosech metropolitní spolupráce a také aktivní přístup obcí BMO.
Podrobněji můžete výsledky dotazování prozkoumat na stránkách metropolitni.brno.cz.
