Přeskočit na obsah

Město podpoří projekt, který na pozadí dějin věznice na Cejlu přiblíží heroické a tragické osudy bojovníků proti totalitním režimům 20. století

09. června 2021

Ukázat věznici či káznici na Cejlu jako „místo paměti a utrpení“ a uctít památku těch, kteří zde byli vězněni, mučeni a popravováni za to, že se postavili zlu nacistického a komunistického režimu, si vytklo za cíl Občanské sdružení Paměť. Brněnští radní dnes zastupitelstvu doporučili schválit pro tento spolek z rozpočtu města Brna na rok 2021 individuální dotaci ve výši 500 tisíc korun na realizaci projektu „Cejl, místo paměti a utrpení“.

Od založení v roce 2008 Občanské sdružení Paměť připravuje a prezentuje projekty vycházející z příběhů druhé poloviny 20. století, které výrazně ovlivnily život české společnosti. Patří k nim také osvětový projekt „Cejl, místo paměti a utrpení“, který má veřejnosti, a zvláště mladým lidem osvětlit, jaké prostředky a mechanismy používaly totalitní režimy k likvidaci svých odpůrců. V neposlední řadě chce také těmto hrdinům, kteří měli z paměti národa zmizet, splatit dluh a vzdát úctu. Projekt se skládá z několika různých aktivit, k jejichž uskutečnění by měla přispět právě dotace od města: dokončení publikace s pracovním názvem Prezidentovi mrtví o popravených na Cejlu; dohledání politických vězňů z Cejlu a vytvoření jejich seznamu; uspořádání brněnské konference na téma Věznice Cejl – místo paměti a utrpení (14. 10. 2021 v prostorách Staré radnice v Brně) a brněnské výstavy Tváře Cejlu a Petr Křivka (od 14. 10. 2021 do konce listopadu
v pasáži Alfa); vytvoření multimediálního záznamu stezek Víra, Třetí odboj a Okupace 1968 v Brně jako výukového materiálu či označení míst piety a utrpení v prostorách bývalé věznice Cejl.

„Historie káznice na Cejlu sahá až do druhé poloviny 18. století. Když byla v roce 1956 zrušena, využíval její prostory do roku 2006 Moravský zemský archiv. Je dobře, že se městu Brnu mimo jiné ve spolupráci s organizacemi, jako je Občanské sdružení Paměť, v současnosti daří tomuto objektu v centru města navracet jeho kulturně-historický význam. Za okupace se káznice stala vedle pevnosti na Špilberku a Kounicových kolejí dalším ze symbolů nacistické zvůle. V únoru 1948 pak komunistický režim připravil svým ideovým odpůrcům opět tragický osud, tedy věznění, popravy, ostrakizaci, vyhnání z vlasti a nucené zapomnění. Za mřížemi Cejlu se tak ocitli například básníci Jan Zahradníček či Zdeněk Rotrekl, smrt zde nalezl Jan Křižan, otec spisovatele a scénáristy Jiřího Křižana, a mnozí další. Jejich odkaz je třeba neustále připomínat, abychom mu – znalí těchto dramatických dějin – mohli dostát,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

„Snažíme se areálu káznice, který v sobě skrývá velký potenciál, vdechnout život. TIC BRNO tady pořádá tematické prohlídky, konají se zde workshopy, výstavy, koncerty, divadelní představení, jako zajímavé lokace si káznice všimli i filmaři, uvažuje se o její přeměně v kreativní centrum. Při tom všem ale stále vedeme v patrnosti, že se jedná o pietní místo s pohnutou historií, o níž je třeba zachovat povědomí i pro budoucí generace. Proto vítáme a také finančně podporujeme projekt Občanského sdružení Paměť, jehož součástí je mimo jiné označení míst piety a utrpení v káznici křížem pro kněze mučedníka Jana Bulu a mosaznou pamětní deskou věnovanou prvnímu, druhému a třetímu odboji,“ dodal náměstek primátorky Tomáš Koláčný.     

Více informací o Občanském sdružení Paměť na www.sdruzenipamet.cz/ospamet/index.php.

Tiskové středisko MMB
tel.: +420 542 172 162
e-mail: tis@brno.cz

Nejnovější tiskové zprávy

Hledání zhotovitele stavby Janáčkova kulturního centra začíná

Dvacet let po vyhlášení mezinárodní architektonické soutěže přichází významný milník. Brněnští radní dnes schválili zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky na výstavbu Janáčkova kulturního centra. Spolu s městem ji budou zadávat Brněnské komunikace.

Je vybráno. Multifunkční halu postaví společnost HOCHTIEF CZ

O veřejnou zakázku na výstavbu multifunkční haly v Brně se ucházely čtyři subjekty. Uspěla společnost HOCHTIEF CZ, a. s., s nabídkovou cenou 4 444 444 444,44 Kč bez DPH. 

Koncepční rozvoj bývalého vojenského areálu na Kraví hoře navrhne pracovní skupina. Své členy v ní bude mít město, VUT i další důležití aktéři

Schůzka se zástupci kreativní komunity, jednání s nejvyšším vedením brněnského VUT i poměrně těsné výsledky ankety o budoucím využití likusáků – to vše přispělo ke vzniku pracovní skupiny, která se má zabývat koncepčním řešením budoucnosti areálu likusových objektů na vrcholu Kraví hory. Její zřízení a složení dnes schválili brněnští radní.

Město chce od prosince letošního roku zajistit přímé vlakové spojení z Brna na vídeňské letiště

V únoru letošního roku vedení města společně s dalšími organizacemi prezentovalo plán na zajištění přímého vlakového spojení mezi Brnem a letištěm ve Vídni. Následně došlo k jednání se zainteresovanými stranami a k přípravě potřebných podkladů. Dnes Rada města Brna schválila záměr zajištění pilotního provozu této linky.