Malé divadlo kjógenu pořádá benefici pro Japonsko

(kaša) - V sobotu 30. dubna v 19.30 hodin se v sále Břetislava Bakaly na Žerotínově náměstí uskuteční benefiční představení Malého divadla kjógenu, které soubor pořádá spolu s Brněnským kulturním centrem pro oběti ničivého zemětřesení v Japonsku. Diváci zhlédnou dvě japonské frašky kjógen, Busu a Susugigawa.

Jed, nebo med?
Busu (Lahodný jed) je klasický kjógen. První zprávy o něm se dochovaly z 12. století. Hra začíná, když se pán musí vzdálit z domu, aby zařídil velmi důležitou záležitost. Přikáže svým sluhům dohlížet na dům a zejména na jeho drahocennost – soudek busu (lahodný cukr). Ten pán v obavě, že sluhové pochoutku v jeho nepřítomnosti spořádají, vydává za prudký jed. Po odchodu pána všeteční sluhové začnou okamžitě dumat nad povahou soudku s jedem. Po počátečních obavách překonávají ostych a rozhodnou se na busu podívat zblízka. Hru režírovali Šigejama Šime a Šigejama Ippei.

Francouzský import
Susugigawa (Velké prádlo) je v současné době jedna z nejpopulárnějších her žánru kjógen. V Japonsku se poprvé hrála v sezóně 1952/53. Původně francouzská středověká fraška Le Cuvier (Fraška o kádi) byla přeložena do japonštiny a následně realizována s využitím výrazových prostředků a hereckých technik formy kjógen. Děj je prostý. Manžel, takříkajíc pod pantoflem, je neustále manželkou a tchyní peskován a nucen k plnění všemožných domácích prací. Muži jednoho dne dochází trpělivost, a když je donucen prát v řece špinavé prádlo, nechá schválně jedno z manželčiných kimon uplavat. Žena se jej pokouší zachránit a je stržena proudem. Muž využívá situace a záchranou ženy z řeky se pokouší domoci se odpovídajícího postavení „hlavy rodiny“. Režisérem tohoto kjógenu je Motohiko Šigejama.

„Bláznivá“ slova
Kjógen v překladu znamená „bláznivá“ nebo „umně vyšperkovaná slova“ a reprezentuje komickou divadelní formu – frašku. Dokumenty zaznamenávající existenci frašek kjógen nacházíme v Japonsku již ve 12. až 13. století, avšak opravdovým vybroušením prochází tento žánr v období Edo (1600–1868), kdy díky trvající společenské poptávce po „ideálním dramatickém umění uspokojujícím kulturní život vládnoucí vrstvy samurajů“ mají protagonisté kjógenů dostatečné časové i finanční možnosti nerušeně pracovat na zdokonalování žánru i vlastní herecké techniky. Výsledným produktem je pak komediální žánr, který se hloubkou zpracování hereckých postupů a estetickou úrovní výrazových prostředků blíží evropské opeře či vážné hudbě spíše než komediím, jak je známe z naší kulturní tradice. Kjógen však není toliko historickým reliktem japonského středověku: právě kvůli své technické dokonalosti si dokázal nalézt zcela nové publikum i v moderním Japonsku. Od roku 2001 je kjógen jako žánr zařazen na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Audience u japonské princezny
Soubor Malého divadla kjógenu vznikl roku 2001 z podnětu českého dramatika, režiséra a mima Huberta Krejčího a mistra Šigejamy Šimeho, ředitele Herecké asociace her nó a kjógen a laureáta cen „Za kulturní přínos prefektuře Kjóto“ a „Za podíl na uchování tradiční kultury města Kjóto“. Soubor se věnuje studiu, realizaci a uvádění japonských frašek kjógen v českém prostředí a tím je ve světě unikátní. Jedná se o ojedinělý a dlouholetý projekt vzájemné kulturní spolupráce mezi českými a japonskými divadelníky, podporovaný pravidelně pořádanými dílnami, v rámci nichž je za účasti japonského mistra nastudována nová hra v češtině.

Malé divadlo kjógenu je jedním z mála divadelních seskupení, působících za hranicemi Japonska, které se systematicky věnují pěstování tohoto tradičního uměleckého žánru. Členové divadla usilují nejen o to, aby seznámili diváka s žánrem kjógen, ale především se snaží přinést svému obecenstvu základní myšlenku divadla, která někdy bývá dnešními tvůrci opomíjena: „překvapit zrak, potěšit sluch a rozeznít srdce“ (Zeami Motokijo). V roce 2008 se Malé divadlo kjógenu účastnilo workshopu v japonském Ótsu, poté v Japonsku realizovalo několik představení. Na představení v Tokiu byly pozvány významné osobnosti Japonska i České republiky. Nejvýznamnějším hostem byla japonská princezna Akišino, která zhlédla celé představení a udělila členům rodiny Šigejama a členům Malého divadla kjógenu audienci. Při audienci princezna promluvila s každým členem divadelního souboru, ocenila snahu českých umělců o propagaci vzájemné kulturní výměny mezi Českem a Japonskem a vyzvedla vysokou kvalitu představení českých frašek.