Ladislav Vorel: Jsme baštou badmintonu

Badminton v Česku vnímáme spíše jako okrajový sport. Turisté si sice na plážích nadšeně pinkají s košíčkem, ale ne každý ví, že jde o nejrychlejší raketový sport na světě, že se dá hrát také závodně na vysoké úrovni – a že Brno v něm má šampiony. Ladislav Vorel, vedoucí týmu SK Stavos Brno Slatina, který loni vyhrál domácí extraligu, k tomu má ale co říci. Jeho tým letos míří za obhajobou titulu.

Slatina loni vyhrála titul. Co bylo tajemstvím úspěchu?

Naše Xarena (moderní badmintonová hala ve Slatině – pozn. red.) se otvírala v roce 2016, začínali jsme úplně od píky, s mládeží, se soutěžemi a podobně. Každý rok se nám podařilo jít o stupínek výš a dopadlo to tak, že jsme loni vyhráli extraligu. Extraliga se, co se týče kvality hráčů, významně zlepšila. I ostatní kluby posilují, Plzeň, Benátky, Praha, Ostrava. Člověk musí sehnat peníze na hráče, bez toho by to dneska nešlo. Myslím si, že se nám to daří, a taky proto jsme loni extraligu vyhráli.

Letos máte rovněž titulové ambice. Jak jste spokojen s dosavadním vývojem sezony?

Myslím si, že jsme se víceméně poučili z minulých ročníků a tým jsme posílili tam, kde jsem cítil slabinu, což bylo v párových disciplínách. Přišla Kirsty Gilmour ze Skotska, která je v současné době myslím čtyřiadvacátá na světovém žebříčku, má už dneska zajištěnou olympiádu a přináší s jistotou body. Kádr musí být tak početný, abyste měli stejnou náhradu jako ve fotbale, stejných dvaadvacet hráčů. A spolupracujeme už druhý rok se Základní školou Jihomoravské náměstí. Díky tomu na nás nezbývají jen děti, které už projdou třeba florbalem. Máme tu výbornou mládež od žáků až po juniory.

Česká extraliga funguje na principu smíšených družstev. Co přesně to znamená?

Družstvo tvoří minimálně čtyři chlapi a dvě ženy. Co se týče utkání, tak se hrají dva singly mužské, jeden singl ženský, smíšená čtyřhra, dvě čtyřhry mužů a jedna čtyřhra žen. Jedno utkání tak má sedm zápasů. Po základní části přichází play-off a končí se až v květnu. A tady musím říct, že jsme spokojení, kolik lidí na ligu chodí.

V Česku známe badminton spíš jako rekreační a plážový sport. Jak je to tady s tím výkonnostním?

Řekl bych, že měl dlouhou dobu velmi dobrou úroveň, za Petra Koukala a Kristíny Gavnholt, která byla mimochodem mojí svěřenkyní, přivedl jsem ji sem ze Slovenska. Dokládá to účast na olympiádách, v roce 2012 v Londýně byli dva hráči, v roce 2016 v Riu taky, i 2020 v Pekingu. Po odchodu Petra nastala určitá stagnace, nebylo to prostě ono, ale v současné době to jde zase nahoru. Zlepšuje se tréninkový proces, vyrůstají noví hráči jako Honza Louda, 44. na světovém žebříčku, má velice dobře nakročeno na olympiádu. Brněnský Adam Mendrek s Králem z Plzně v deblu vypadají, že se tam můžou dostat taky, a pak tu je Terka Švábíková. Samozřejmě se projevila covidová léta, výpadek ročníků se těžko dohání, ale myslím si, že půjdeme zase nahoru.

Vychováváte si špičkové hráče sami od dětství nebo můžete „přeučit“ hráče z jiných raketových sportů?

Pár dětí k nám přišlo třeba z tenisu, ale tam jsou jiné návyky. V začátcích jsou dobří trenéři strašně důležití, třeba správné držení rakety, správný pohyb po hřišti. Přeučit to je těžší. Jsou samozřejmě i mimořádně talentované děti, které se přizpůsobí. Ale spousta rodičů chce mistra republiky ve 12 letech. My se snažíme jít takovou tou dánskou cestou, aby to děti hlavně bavilo, aby nám tu zůstaly třeba do patnácti. Aby to nebyl velký dril. Proto jsme teď taková bašta badmintonu na jižní Moravě, přechází k nám děti z jiných oddílů. Nikoho nepřetahujeme, toho nejsem zastáncem. Když chtějí, tak ať přijdou.

Váš kádr je národnostně velmi pestrý, máte hráče z Indonésie, ze Skotska… Jaká je s nimi komunikace co se týče jazyka, mentality a podobně?

Máme v kádru na letošní sezonu čtyři Dány, dva Skoty a Indonésana. Jsou to profíci, je radost s nimi spolupracovat. My jim samozřejmě zajišťujeme věci, letenky, ubytování, ale jinak jsou naprosto bezproblémoví.

V moderním sportu je taková pestrost běžná věc, přesto se zeptám, kdo z brněnského týmu je vlastně místní?

Hraje tady Tadeáš Brázda, brněnský rodák. Také Krejčíková z Ivančic a Janoštík, který je sice z Českých Budějovic, ale studuje tu. A letos k nám přestoupila z Orlové u Ostravy Tallulah Van Coppenolle, která má francouzské rodiče, ale je Češka. A také máme naše vychované talentované juniory. Když nepůjde o všechno, můžeme jim dávat příležitost.

Uživí se zde špičkový hráč badmintonu? Importy asi platíte, ale český hráč?

Jak jsem říkal, adepti na olympiádu, Louda, Mendrek, Král, Švábíková, to jsou normálně profíci, kteří se tím určitě uživí. Myslím si také, že Brno má velice kvalitní a dostatečný systém dotací, že podporuje vrcholové akce, mládež, všechno tak, jak má. A taky díky tomu jsme úspěšní.