Kulaté výročí osvobození Brna a konce druhé světové války přibližují výstavy

(mak) – Muzeum města Brna, Moravské zemské muzeum či Sokol Brno I zvou návštěvníky na výstavy, kterými chtějí připomenout a oslavit 70. výročí osvobození Brna a konce druhé světové války.

S mandloněmi kvetla i naděje  
Hrad Špilberk, kde dnes sídlí Muzeum města Brna, se v roce 1939 opět stal velkým žalářem, když mimo jiné i do zdejší barokní kaple byly převezeny desítky pozatýkaných moravských osobností. Později se na hrad přestěhoval wehrmacht a v barokní kapli uctíval své padlé vojáky. Po válce byly v kapli připomenuty oběti války a v 60. letech sem byla umístěna výstava fotomontáží německého protifašisticky zaměřeného umělce Johna Heartfielda.

Barokní kaple se do 6. září 2015 stala dějištěm výstavy poeticky pojmenované Na Starém Brně kvetly mandloně. Tvůrci výstavy se nechali inspirovat textem brněnských novin z dubna 1945, který v kvetoucích mandloních spatřoval metaforu rašícího míru.

Instalace s prvky videomappingu nastiňuje události, jež se zde odehrály, a připomíná osudy místních vězňů i podmínky, v nichž byli drženi. Návštěvníky zaujme dotykový digitální stůl, kde si mohou prohlédnout snímky z německé přestavby Špilberku z let 1940 až 1941, fotografie špilberských vězňů, ale i snímky z osvobozování Brna či z vernisáže Heartfieldovy expozice. Emotivně působí zbytky kovové busty Adolfa Hitlera i vystavené autentické šibenice z Kounicových kolejí. Události, které se odehrávaly přímo v kapli, jsou ztvárněny prostřednictvím videomappingu.
„Výstava má komornější ráz, protože naším cílem tentokrát není přinést velké množství faktů. Chceme návštěvníkům především zprostředkovat pocity zde vězněných lidí, kteří válku a nacistický teror zažili na vlastní kůži. Je to pocta vnitřní síle člověka,“ uvedla kurátorka výstavy Dana Olivová.

Mapy, méně známé fotografie, výstroj, výzbroj a řadu dalších předmětů vztahujících se k poslednímu válečnému roku na Moravě a ve Slezsku naleznou návštěvníci v přízemí Dietrichsteinského paláce. Výstava s výmluvným názvem Konec vlády hákového kříže – osvobození Moravy 1945 se věnuje plánům sovětského velení a popisuje faktický průběh osvobozovacích bojů jednotek Rudé armády a jejích rumunských spojenců ve zmíněném prostoru, přičemž důraz klade především na Brno. Prezentovány jsou také represe nacistického režimu proti civilnímu obyvatelstvu Brna, činnost některých partyzánských skupin na moravském území či konkrétní osudy generálů a vojevůdců.

V závěru se expozice nevyhýbá ani negativním aspektům osvobození, jako bylo chování sovětských vojáků vůči civilnímu obyvatelstvu či tolik diskutovaný odsun německých obyvatel Brna na přelomu května a června 1945. Výstavu připravilo historické oddělení MZM a potrvá do 3. ledna 2016.

Unikátní a dosud nezveřejněný soubor tří set portrétních snímků brněnských židovských obyvatel si až do 30. května mohou prohlédnout všichni, jejichž kroky povedou na Moravské náměstí.

Fotografie z Moravského zemského archivu pocházející z let 1939–1941 jsou umístěny na zvláštní stěně připomínající šesticípou hvězdu, která obepíná sochu Spravedlnosti před budovou Nejvyššího správního soudu. Zatímco popisky vidí návštěvníci na vnější straně, za samotnými portréty musí „podlézt“ dovnitř hvězdy. Název volně přístupné výstavy Spravedlnost 300 evokuje symbolickou komunikaci snímků se sochou, ale také s návštěvníky. Ti se mohou „začíst“ do tváří bývalých obyvatel Brna, z nichž intolerance a selhání lidského rozumu i citu učinily oběti holocaustu – historické tragédie a nespravedlnost

Židovská kultura přes 800 let spoluvytvářela a obohacovala tvář města Brna i celé Moravy. V roce 1941 žilo na území protektorátu přes 88 000 židovských obyvatel, z toho v Brně více než 11 000. Do konce války bylo jen z Brna deportováno do Terezína a Minsku asi 10 000 lidí, z nichž přežilo pouhých 751osob. Děsivá statistika končí v dubnu 1945, kdy bylo v Brně evidováno 804 osob židovského původu, tedy asi 6,5 procenta původního počtu.

Výstava je jednou z kulturních akcí, které v rámci projektu Rok smíření připravil Sokol Brno I. Chce tak navázat na tradici sokolských ideálů svobody a humanity.