Přeskočit na obsah

Královopolský dragoun Miloš Knorr se vrátil domů

21. září 2018 4 minuty čtení
(rek) – Byl prvním ze čtyř československých vojáků, kteří za druhé světové války zažili vylodění spojeneckých vojsk ve francouzské Normandii. Později se stal nositelem Řádu britského impéria. Po komunistickém převratu uprchl do Vídně a pracoval pro českou sekci americké rozvědky. Pomohl získat svobodu stovkám lidí. Deset let po jeho smrti se ostatky generálmajora Miloše Knorra vrátily do Ivančic, které válečný hrdina považoval vždy za svůj domov.

Nad čestným hrobem v Ivančicích včera účastníci slavnostního uložení ostatků generálmajora české armády Miloše Knorra připíjeli šampaňským. Bylo to přání samotného hrdiny bojů proti nacistům i komunistům. Deset let po smrti se jeho ostatky vrátily do Ivančic; obce, kde po svém útěku do Vídně v roce 1948 zanechal svou rodinu. Stalo se to v den jeho stých narozenin.

„Kdyby tady byl dnes s námi, určitě by si rád připil na svobodu a krásy života. Je to velký symbolický den. Knorrovy ostatky se vrátily do obce, kterou vždy považoval za svůj domov a kde zanechal po svém útěku rodiče, kteří tady za něj trpěli. Maminka zemřela po válce na následky věznění v koncentračním táboře, tatínek byl až do smrti vydíraný Státní bezpečností. 10 let po smrti se mu splnilo, aby se k nim vrátil,“ připomněl historik a rodinný přítel Pavel Paleček z Vojenského historického ústavu v Praze.

Miloš Knorr se narodil 20. září roku 1918 ve slezské části Ostravy. Krátce po skončení 1. světové války se ale jeho rodiče přestěhovali na jih Moravy do Ivančic, kde jeho otec působil jako ředitel školy. V Ivančicích Knorr vychodil základní školu, gymnázium absolvoval v Brně na Slovanském náměstí, později nastoupil k brněnským dragounům – tehdejší elitě armády. V roce 1937 začala studovat Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Patřil k nejlepším studentům, o rok později byl ale vyloučen. V době podpisu mnichovské dohody byl důstojníkem Jezdeckého útvaru v Brně.

Vylodění v Normandii se podle všeho účastnili jen čtyři českoslovenští vojáci. Aby mohl být Miloš Knorr mezi nimi, stal se formálně pobočníkem krále Jiřího VI. Jeho pluk se zúčastnil druhé invazivní vlny. Kvůli špatnému počasí a rozbouřenému moři však musela loď vyčkávat pět dní na moři, než se mohla pokusit o přistání. Jakmile vytáhla kotvy, nastal výbuch, plavidlo se rozlomilo a z téměř 600 mužů 180 zahynulo a dalších 150 bylo zraněno.

Po válce dokončil studium v Hranicích a začal působit jako profesor všeobecné taktiky. Po únoru v roce 1948 ale jako voják západní armády ucítil téměř okamžitě represi nové moci. Krátce působil jako velitel tankového praporu ve Štemberku, brzy ale vycítil, že situace je neúnosná a začal plánovat útěk do Vídně. Ten se mu podařil jen díky pomoci tehdejšího velitele Státní bezpečnosti ve Znojmě, kterému měl Knorr příležitost v roce 1990 poděkovat za záchranu života.

Ve Vídni pracoval pro americkou vojenskou rozvědku, vyslýchal české uprchlíky v Rakousku a Německu a řídil vysílání agentů – chodců, kteří měli doma zjišťovat informace zpravodajského charakteru. Na toto období nevzpomínal rád, protože velké procento těchto lidí bylo chyceno a oběšeno. „Nejvíce si považoval toho, jak ve Vídni pomáhal uprchlíkům. Pomohl získat svobodu stovkám, spíše však tisícům lidí a ulehčil jim začátky života v exilu,“ popisoval ve svém článku pro revue Paměť a dějiny v roce 2008 historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů ČR.

V roce 1995 byl prezidentem Václavem Havlem povýšen na generálmajora. Mimo jiné se zasloužil například o to, že krajanské organizace v New Yorku darovaly českému státu za jeden dolar památkově chráněnou Českou národní budovu na Manhattanu, kde nyní sídlí konzulát a České centrum v New Yorku.

V New Yorku Miloš Knorr zemřel 1. července 2008. Jeho posledním přáním bylo, aby nikdy neměl pohřeb, ale aby se lidé setkali a připili si na jeho počest. A aby jeho ostatky spočinuly v Ivančicích v hrobě rodičů. To se mu včera splnilo. Jako součást vojenských poct nad městem přeletěl i bitevní vrtulník Mi-24 z vojenské základny v Náměšti nad Oslavou.

Mohlo by vás dále zajímat

Nové wellness centrum na Kraví hoře. Foto: Marie Schmerková
Vyšel říjnový Brněnský metropolitan

Tento týden najdete ve svých schránkách aktuální Brněnský metropolitan. Dočtete se o nedávno dostavěném wellness centru na Kraví hoře i o novém způsobu třídění kovů do žlutých kontejnerů na plast. Do testovacího provozu vstoupila nová tramvajová trať do kampusu. A vodojemy na Žlutém kopci hlásí otevřeno, vstupenky jsou k mání i online.

Vodojemy na Žlutém kopci budou od podzimu přístupné veřejnosti. Foto: Zdeněk Kolařík
Vyšel zářijový Brněnský metropolitan

Tento týden najdete ve svých schránkách nový Brněnský metropolitan. Na podzim se pro návštěvníky otevřou vodojemy na Žlutém kopci, na jejich historii a současnost jsme se proto zeptali hned dvou odborníků. V hlavním tématu čísla se zaměřujeme na obecní bydlení a fotoreportáž představí projekt Příběhy našich sousedů. Historie se pak vrací ke kořenům brněnského Centra experimentálního divadla, které si připomíná 30 let existence.

Nejnovější články

Nové wellness centrum na Kraví hoře. Foto: Marie Schmerková
Vyšel říjnový Brněnský metropolitan

Tento týden najdete ve svých schránkách aktuální Brněnský metropolitan. Dočtete se o nedávno dostavěném wellness centru na Kraví hoře i o novém způsobu třídění kovů do žlutých kontejnerů na plast. Do testovacího provozu vstoupila nová tramvajová trať do kampusu. A vodojemy na Žlutém kopci hlásí otevřeno, vstupenky jsou k mání i online.

Zelená střecha v brněnských Bohunicích
O ekologické dotace můžete požádat až do konce října

Neváhejte, ještě letos stihnete podat žádost o ekodotace. Všech pět výzev: Zeleň střechám, Nachytej dešťovku, Vnitroblok, Nábřežít a Ekovýuka je otevřeno do konce října. Ekologická řešení tak můžete aplikovat přímo na své bydlení, zahradu nebo můžete oživit vnitroblok, nachystat ekologický program či kulturně obohatit nábřeží brněnských řek.

Faktor K i Káznice 250. Bývalá věznice na Cejlu žije kulturou
Faktor K i Káznice 250. Bývalá věznice na Cejlu žije kulturou

Mezi mnoha letošními důležitými výročími by neměla zapadnout připomínka 250 let od položení základního kamene Káznice na Cejlu. Pohled do historie a hlavně nástin budoucnosti přinese od 5. do 8. října akce Faktor K. Ve čtvrtek 6. října se koná akce Káznice 250. Ta má omezenou kapacitu, a proto je nutná registrace zde. 

Budova hlavního nádraží v Brně
Den architektury ukazuje Brno v mnoha kontextech

Nebourej, transformuj! je motto letošního Dne architektury, který se koná od 30. září do 6. října. Na programu je opět mnoho procházek, výstav a workshopů, díky nimž poznáte tvář Brna z jiné strany. Očím veřejnosti se otevřou prostory standardně nepřístupné. Souběžně s Dnem architektury probíhá v kině Art festival Film a architektura.