Přeskočit na obsah

Královopolský dragoun Miloš Knorr se vrátil domů

21. září 2018 4 minuty čtení
(rek) – Byl prvním ze čtyř československých vojáků, kteří za druhé světové války zažili vylodění spojeneckých vojsk ve francouzské Normandii. Později se stal nositelem Řádu britského impéria. Po komunistickém převratu uprchl do Vídně a pracoval pro českou sekci americké rozvědky. Pomohl získat svobodu stovkám lidí. Deset let po jeho smrti se ostatky generálmajora Miloše Knorra vrátily do Ivančic, které válečný hrdina považoval vždy za svůj domov.

Nad čestným hrobem v Ivančicích včera účastníci slavnostního uložení ostatků generálmajora české armády Miloše Knorra připíjeli šampaňským. Bylo to přání samotného hrdiny bojů proti nacistům i komunistům. Deset let po smrti se jeho ostatky vrátily do Ivančic; obce, kde po svém útěku do Vídně v roce 1948 zanechal svou rodinu. Stalo se to v den jeho stých narozenin.

„Kdyby tady byl dnes s námi, určitě by si rád připil na svobodu a krásy života. Je to velký symbolický den. Knorrovy ostatky se vrátily do obce, kterou vždy považoval za svůj domov a kde zanechal po svém útěku rodiče, kteří tady za něj trpěli. Maminka zemřela po válce na následky věznění v koncentračním táboře, tatínek byl až do smrti vydíraný Státní bezpečností. 10 let po smrti se mu splnilo, aby se k nim vrátil,“ připomněl historik a rodinný přítel Pavel Paleček z Vojenského historického ústavu v Praze.

Miloš Knorr se narodil 20. září roku 1918 ve slezské části Ostravy. Krátce po skončení 1. světové války se ale jeho rodiče přestěhovali na jih Moravy do Ivančic, kde jeho otec působil jako ředitel školy. V Ivančicích Knorr vychodil základní školu, gymnázium absolvoval v Brně na Slovanském náměstí, později nastoupil k brněnským dragounům – tehdejší elitě armády. V roce 1937 začala studovat Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Patřil k nejlepším studentům, o rok později byl ale vyloučen. V době podpisu mnichovské dohody byl důstojníkem Jezdeckého útvaru v Brně.

Vylodění v Normandii se podle všeho účastnili jen čtyři českoslovenští vojáci. Aby mohl být Miloš Knorr mezi nimi, stal se formálně pobočníkem krále Jiřího VI. Jeho pluk se zúčastnil druhé invazivní vlny. Kvůli špatnému počasí a rozbouřenému moři však musela loď vyčkávat pět dní na moři, než se mohla pokusit o přistání. Jakmile vytáhla kotvy, nastal výbuch, plavidlo se rozlomilo a z téměř 600 mužů 180 zahynulo a dalších 150 bylo zraněno.

Po válce dokončil studium v Hranicích a začal působit jako profesor všeobecné taktiky. Po únoru v roce 1948 ale jako voják západní armády ucítil téměř okamžitě represi nové moci. Krátce působil jako velitel tankového praporu ve Štemberku, brzy ale vycítil, že situace je neúnosná a začal plánovat útěk do Vídně. Ten se mu podařil jen díky pomoci tehdejšího velitele Státní bezpečnosti ve Znojmě, kterému měl Knorr příležitost v roce 1990 poděkovat za záchranu života.

Ve Vídni pracoval pro americkou vojenskou rozvědku, vyslýchal české uprchlíky v Rakousku a Německu a řídil vysílání agentů – chodců, kteří měli doma zjišťovat informace zpravodajského charakteru. Na toto období nevzpomínal rád, protože velké procento těchto lidí bylo chyceno a oběšeno. „Nejvíce si považoval toho, jak ve Vídni pomáhal uprchlíkům. Pomohl získat svobodu stovkám, spíše však tisícům lidí a ulehčil jim začátky života v exilu,“ popisoval ve svém článku pro revue Paměť a dějiny v roce 2008 historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů ČR.

V roce 1995 byl prezidentem Václavem Havlem povýšen na generálmajora. Mimo jiné se zasloužil například o to, že krajanské organizace v New Yorku darovaly českému státu za jeden dolar památkově chráněnou Českou národní budovu na Manhattanu, kde nyní sídlí konzulát a České centrum v New Yorku.

V New Yorku Miloš Knorr zemřel 1. července 2008. Jeho posledním přáním bylo, aby nikdy neměl pohřeb, ale aby se lidé setkali a připili si na jeho počest. A aby jeho ostatky spočinuly v Ivančicích v hrobě rodičů. To se mu včera splnilo. Jako součást vojenských poct nad městem přeletěl i bitevní vrtulník Mi-24 z vojenské základny v Náměšti nad Oslavou.

Mohlo by vás dále zajímat

Solární panely na střechách městských bytových domů na Vojtově 7 a 9. Foto: SAKO Brno
Kam kráčíš, Brno? Za lepším hospodařením s energií i odpadem

Dlouhodobější snaha města Brna o snižování emisí se loni potkala s celospolečenským úsilím o hospodárné nakládání s energiemi (hlavně plynem) a využívání obnovitelných zdrojů. To do budoucna povede k větší energetické soběstačnosti města i země. Závěr seriálu o akčním plánu strategie #brno2050 tedy nemůže být aktuálnější, v tomto měsíci se totiž podíváme na tematickou oblast Zdroje.

Adam Ondra a jeho volný přelez Macochy. Foto: © Adam Ondra, autor: Petr Chodura
Triumfy brněnského sportu v roce 2022

Sport je plný emocí. Někdy přináší triumfální výhry, jindy kruté prohry. Z těch prvních se ale Brňané loni naštěstí radovali mnohem častěji. Na které úspěchy roku 2022 budou dějiny brněnského sportu ještě dlouhá léta vzpomínat? Pojďme si je v teple a u šálku horké čokolády společně připomenout.

Sune Frederiksen. Foto: Zdeněk Kolařík
Sune Frederiksen: Na mistrovství světa bude mít šanci každý

Český reprezentační trenér a cizinec. Pražák a hráč Brna. Sune Frederiksen je mužem zajímavých kontrastů, ale jedna věc je neoddiskutovatelná – v srdci je především hráč a nadšený milovník curlingu. Loni si v roli kouče připsal už jeden zajímavý triumf, když jeho svěřenci vyhráli mistrovství světa skupiny B, a v březnu zamíří na šampionát elit do Vancouveru.

Už od podzimu 2021 si lidé na jižní Moravě mohli prohlédnout zmenšeninu exponátu, který se pak v březnu představil návštěvníkům Všeobecné světové výstavy Expo v Dubaji. Prezentace v českém pavilonu se speciální průchozí projekční stěnou imitující vlákna DNA a mikrosvět přiblížila Gregora Johanna Mendela a jeho přínos světu. A také zvala diváky do jeho působiště, kde byly položeny základy genetiky  do Brna. Foto: Hvězdárna a planetárium Brno
Komiks, stezka, seriál i skleník. Co přinesl rok Mendela?

Kdo měl v průběhu roku 2022 oči otevřené, nemohl jméno Mendel přehlédnout. Na oslavu 200. výročí narození vědce a opata starobrněnského kláštera se Brno poctivě připravovalo, městská správa, univerzity, muzea a další instituce připravily řadu aktivit, jen škoda, že zlatý hřeb oslav – dokončení Mendlova náměstí a instalace sochy Hrachovina – přijde na řadu až letos. Připravili jsme pro vás malou ochutnávku z onoho roku ve znamení zeleného hrášku.

Nejnovější články

Instalace Lightness v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Foto: MMB
Drama se o víkendu chystá pod košem a Stará radnice poodkrývá svá zákoutí

Pracovní týden dospěl do cílové rovinky, už jen přetrhnout pomyslnou cílovou pásku a je tu víkend. Můžete ho strávit třeba v Technickém muzeu na výstavě věnující se autoklubům. Zblízka poznáte Starou radnici na prohlídce a rozloučení se chystá v Moravské galerii s instalací Lightness.  

Za rok 2022 bylo Cenou města Brna oceněno 14 osobností.
Cenu města Brna získalo 14 osobností

Primátorka města Brna Markéta Vaňková předala Cenu města Brna za rok 2022 dvanácti osobnostem. Vladimír Koudelka a Bohumil Samek byli oceněni in memoriam. Ceremoniál se uskutečnil v úterý 24. ledna 2023 v Zastupitelském sále na Nové radnici.

Na lednovém zasedání schválili zastupitelé dotace do sportu, kultury či sociálních služeb
Na lednovém zasedání schválili zastupitelé dotace do sportu, kultury či sociálních služeb

Poprvé se v roce 2023 zastupitelé sešli v úterý 24. ledna. Na programu měli více než 80 bodů. Ty se týkaly například dotací na podporu vytváření zelených střech, na provoz sportovišť, další peníze pomohou kulturním organizacím nebo neziskovým organizacím působícím v sociální sféře.

Solární panely na střechách městských bytových domů na Vojtově 7 a 9. Foto: SAKO Brno
Kam kráčíš, Brno? Za lepším hospodařením s energií i odpadem

Dlouhodobější snaha města Brna o snižování emisí se loni potkala s celospolečenským úsilím o hospodárné nakládání s energiemi (hlavně plynem) a využívání obnovitelných zdrojů. To do budoucna povede k větší energetické soběstačnosti města i země. Závěr seriálu o akčním plánu strategie #brno2050 tedy nemůže být aktuálnější, v tomto měsíci se totiž podíváme na tematickou oblast Zdroje.