Královopolský dragoun Miloš Knorr se vrátil domů

(rek) – Byl prvním ze čtyř československých vojáků, kteří za druhé světové války zažili vylodění spojeneckých vojsk ve francouzské Normandii. Později se stal nositelem Řádu britského impéria. Po komunistickém převratu uprchl do Vídně a pracoval pro českou sekci americké rozvědky. Pomohl získat svobodu stovkám lidí. Deset let po jeho smrti se ostatky generálmajora Miloše Knorra vrátily do Ivančic, které válečný hrdina považoval vždy za svůj domov.

Nad čestným hrobem v Ivančicích včera účastníci slavnostního uložení ostatků generálmajora české armády Miloše Knorra připíjeli šampaňským. Bylo to přání samotného hrdiny bojů proti nacistům i komunistům. Deset let po smrti se jeho ostatky vrátily do Ivančic; obce, kde po svém útěku do Vídně v roce 1948 zanechal svou rodinu. Stalo se to v den jeho stých narozenin.

„Kdyby tady byl dnes s námi, určitě by si rád připil na svobodu a krásy života. Je to velký symbolický den. Knorrovy ostatky se vrátily do obce, kterou vždy považoval za svůj domov a kde zanechal po svém útěku rodiče, kteří tady za něj trpěli. Maminka zemřela po válce na následky věznění v koncentračním táboře, tatínek byl až do smrti vydíraný Státní bezpečností. 10 let po smrti se mu splnilo, aby se k nim vrátil,“ připomněl historik a rodinný přítel Pavel Paleček z Vojenského historického ústavu v Praze.

Miloš Knorr se narodil 20. září roku 1918 ve slezské části Ostravy. Krátce po skončení 1. světové války se ale jeho rodiče přestěhovali na jih Moravy do Ivančic, kde jeho otec působil jako ředitel školy. V Ivančicích Knorr vychodil základní školu, gymnázium absolvoval v Brně na Slovanském náměstí, později nastoupil k brněnským dragounům – tehdejší elitě armády. V roce 1937 začala studovat Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Patřil k nejlepším studentům, o rok později byl ale vyloučen. V době podpisu mnichovské dohody byl důstojníkem Jezdeckého útvaru v Brně.

Vylodění v Normandii se podle všeho účastnili jen čtyři českoslovenští vojáci. Aby mohl být Miloš Knorr mezi nimi, stal se formálně pobočníkem krále Jiřího VI. Jeho pluk se zúčastnil druhé invazivní vlny. Kvůli špatnému počasí a rozbouřenému moři však musela loď vyčkávat pět dní na moři, než se mohla pokusit o přistání. Jakmile vytáhla kotvy, nastal výbuch, plavidlo se rozlomilo a z téměř 600 mužů 180 zahynulo a dalších 150 bylo zraněno.

Po válce dokončil studium v Hranicích a začal působit jako profesor všeobecné taktiky. Po únoru v roce 1948 ale jako voják západní armády ucítil téměř okamžitě represi nové moci. Krátce působil jako velitel tankového praporu ve Štemberku, brzy ale vycítil, že situace je neúnosná a začal plánovat útěk do Vídně. Ten se mu podařil jen díky pomoci tehdejšího velitele Státní bezpečnosti ve Znojmě, kterému měl Knorr příležitost v roce 1990 poděkovat za záchranu života.

Ve Vídni pracoval pro americkou vojenskou rozvědku, vyslýchal české uprchlíky v Rakousku a Německu a řídil vysílání agentů – chodců, kteří měli doma zjišťovat informace zpravodajského charakteru. Na toto období nevzpomínal rád, protože velké procento těchto lidí bylo chyceno a oběšeno. „Nejvíce si považoval toho, jak ve Vídni pomáhal uprchlíkům. Pomohl získat svobodu stovkám, spíše však tisícům lidí a ulehčil jim začátky života v exilu,“ popisoval ve svém článku pro revue Paměť a dějiny v roce 2008 historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů ČR.

V roce 1995 byl prezidentem Václavem Havlem povýšen na generálmajora. Mimo jiné se zasloužil například o to, že krajanské organizace v New Yorku darovaly českému státu za jeden dolar památkově chráněnou Českou národní budovu na Manhattanu, kde nyní sídlí konzulát a České centrum v New Yorku.

V New Yorku Miloš Knorr zemřel 1. července 2008. Jeho posledním přáním bylo, aby nikdy neměl pohřeb, ale aby se lidé setkali a připili si na jeho počest. A aby jeho ostatky spočinuly v Ivančicích v hrobě rodičů. To se mu včera splnilo. Jako součást vojenských poct nad městem přeletěl i bitevní vrtulník Mi-24 z vojenské základny v Náměšti nad Oslavou.

Mohlo by vás dále zajímat

Jména Kapoun a Rotrekl patří do panteonu moravské poezie

Svět přichází o básníky i v červnu – letos si tak připomeneme dva tvůrce, jejichž pozemská pouť právě v tomto čase skončila, ale jejich poetické duše splynuly s duší Brna a Moravy a trvale ji posílily a obohatily. Před 60 lety, 10. června 1963, zemřel básník Karel Kapoun a 9. června to bude deset let, co odešel básník Zdeněk Rotrekl.

Ptáci v Brně: koho zajímají meruňky a koho rumiště?

Pokud jste si až dosud – stejně jako autorka textu – mysleli, že nejběžnějším ptačím obyvatelem Brna je holub, jste na omylu. Konkrétně holub hřivnáč figuruje až na 10. místě žebříčku, zatímco nejznámější holub domácí se nevejde ani mezi nejčastější tři desítky ptačích druhů. Kdo je předběhl, s jakými druhy ptáků se můžeme ve městě setkat a kde? To v naší fotoreportáži přiblíží ornitolog Jan Sychra z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.

Město kreativcům zaslíbené. Jak a proč je Brno podporuje?

Představte si, že se ocitnete v AZ kvízu a začnete obligátním K. „Jaké slovo souhrnně označuje profese typu návrhář nábytku, grafik, spisovatel a filmař?“ zeptá se moderátor Aleš Zbořil. Hrozí, že zaváháte hned u první otázky? Pak čtěte dál. Brno je totiž v podpoře KREATIVCŮ v České republice průkopníkem, a tak by byla škoda, kdybyste se právě kvůli tomuto pojmu neprobojovali až k bankomatu.

Vladimíra Blažková: Člověk musí mít z koní respekt

Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Své o tom ví také Vladimíra Blažková, která to od dětské lásky ke koním dotáhla až na Mezinárodní policejní mistrovství České republiky v jízdě na koni. V kariéře ji nezastavil ani vážný úraz páteře, který utrpěla nijak překvapivě po pádu z koně. V rámci zmíněného turnaje, který již dvakrát vyhrála, se letos po třech letech představí brněnským fanouškům 10. června na Panské líše.

Nejnovější články

Víkend nabídne zářící ohňostroje i meditaci v zahradách

Než se v sobotu rozzáří nebe nad Prýglem prvním ohňostrojem Ignis Brunensis, stihnete toho v Brně hodně. Vyrazte třeba na představení Freš manéže, festivalu mladého cirkusu. Brnohraní zase svolává milovníky deskovek a karetních her do Lužánek. Klid i poznání najdete v zeleni Otevřených zahrad.

Ekologie, poklad a divadlo v zoo? Ať je klima v Brně prima

Oslavy Mezinárodního dne životního prostředí vyvrcholí v pátek 9. června v Zoo Brno. Zábavný den rámuje soutěž Ať je klima v Brně prima. Dozvíte se zajímavosti o ekologii a životním prostředí a připraven je také bohatý program pro nejmenší.

Tři sta slunečných dnů, šest set požárů, čtyři tisíce dětí. Jaká čísla definují Brno 2022?

Méně rozvodů, ale i méně dětí. Více slunečných dnů, více požárů, méně srážek. Nejen tyto závěry, ale hlavně přesná data přináší zpráva Brno v číslech, každoročně vydávaný souhrn dostupný na webu data.brno.cz. Kromě zajímavých infografik ale městští dataři mají ještě jedno eso v rukávu, díky kterému se lidé dozví víc o svém městě – šifrovací hru.

Sraz v úterý u Jošta. Zveme všechny na Veletrh prorodinných a seniorských organizací

Vrchol Brněnských dní pro rodinu proběhne v úterý 13. června. Na Veletrhu prorodinných a seniorských organizací se seznámíte s činností společností působících v Brně v těchto odvětvích. Akci si užije díky bohatému doprovodnému programu celá rodina.