Kozáci přivezou staré ruské písně i koledy

Mužský sbor Bolschoi Don Kosaken založil v roce 1981 Petja Houdjakov po rozpadu známého mužského sboru Don Kosaken, který založil a řídil dirigent Sergej Žarov. Nově vzniklý sbor tvoří operní sólisté předních evropských scén a jeho cílem je zachování stylové interpretace jak ruské sakrální, tak světové písně. Sbor dostal řadu vyznamenání, která byla udělena jak samotnému souboru za nahrávky, tak jeho zakladateli a stálému uměleckému řediteli Petju Houdjakovi.

Koncert se uskuteční v sobotu 22. prosince v 19.30 hodin v Konventu milosrdných bratří ve Vídeňské ulici. Zazní stará ruská hudba, některé „typické" ruské písně i světové vánoční koledy. Vstupenky lze koupit v předprodeji Brněnského kulturního centra v Běhounské 17.

Svobodní kozáci byli vojensky organizovaní hraničáři. Vytvářeli nárazníkové pásmo v oblasti stepí proti útokům kočovnických vln z Asie. Kozácké svazy měly státní suverenitu a polsko-litevský stát a později Kateřina Veliká musely vyvinout velké úsilí, aby je včlenily do svých říší. Kozáci si však zachovali jistý stupeň autonomie. O poslední zbytky nezávislosti je připravili bolševici, proti nimž marně vedli povstání. Výmluvně jejich situaci popisuje kozácký rodák Michail Šolochov ve svém několikadílném románu Tichý Don.

Důsledkem vzniku bolševického Ruska byla obrovská vlna emigrace. Její centra byla jak v Paříži a Berlíně, tak v Praze či Sofii. Mezi emigranty byli i umělci, jako již zmiňovaný Sergej Žarov, který založil v roce 1921 v Sofii sbor Donští kozáci. Jeho nejslavnější nahrávka je balada O dvanácti loupežnících, z duchovní tvorby modlitba Věřím. Žarovův soubor byl v meziválečné Evropě svým hudebním výrazem vrcholem sborové interpretace.

Vít Pospíšil