Komínskému kostelu vtiskl novější podobu architekt Blažek

V letošním roce si připomínáme významná jubilea architekta Antonína Blažka a kostela sv. Vavřince v Komíně. Architekt se narodil před 150 lety, 22. února 1874, zakládací listina kostela byla vydána před 700 lety, 22. dubna 1324. Cesty tvůrce a stavby se protnuly v letech 1912–1913, kdy Blažek svatostánek částečně přestavěl.

Rekonstrukce komínského kostela není jediný počin, kterým rodák z Uherského Hradiště (tehdy Derflí, dnes části města zvané Sady) Antonín Blažek upravil architektonickou tvář Brna. V Komíně projektoval také obecnou školu nebo hostinec U Dvořáků, v centru města denně chodíme kolem jeho hotelu Slavia na Solniční a v Králově Poli pak svému účelu stále slouží zřejmě jeho nejvýznamnější brněnská stavba – Základní škola Slovanské náměstí.

Do Králova Pole se architekt, který v letech 1898–1903 studoval nejdříve na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a poté na Akademii výtvarných umění ve Vídni, v roce 1905 přestěhoval s rodinou. V sousedním Komíně v té době uvažovali o výstavbě nové školy. Nakonec ji navrhl právě Blažek a vyrostla vedle kostela. Ve stejné době, tedy v roce 1908, vznikl podle jeho projektu také zdejší hostinec U Dvořáků (dnes restaurace na ulici Hlavní).

Královna byla k poddaným velkorysá

Když se Komínští v roce 1911 rozhodli přestavět tamní kostel sv. Vavřince, zadali tento úkol opět architektu Blažkovi s tím, že má být zachována pozdně gotická věž a presbytář kostela z dob královny Elišky Rejčky. Ta je ve zdejších dějinách zapsána především jako zakladatelka kláštera cisterciaček na Starém Brně, stála však také u zrodu komínského svatostánku. A obě události spolu úzce souvisí.

Obec Komín patřila klášteru cisterciaček v Předklášteří u Tišnova, místní obyvatelé však byli z pochopitelných důvodů přifařeni ke kostelíku Panny Marie na Starém Brně, i přesto dost vzdálenému od jejich domovů, a tak se dokonce stávalo, že někteří zemřeli bez zaopatření.

To se však mělo od roku 1323 změnit. Tehdy král Jan Lucemburský daroval zmíněný kostelík Rejčce, která u něj založila svůj klášter a učinila ho tím pro obyčejné lidi nepřístupným. Komínské poddané však nenechala na holičkách a dala pro ně v jejich obci postavit kostel nový, což stvrdila listinou vydanou 22. dubna 1324. Další písemnou zmínku o něm máme až z roku 1514, kdy se mimo jiné připomíná jeho zasvěcení svatému Vavřinci.

Kostel utrpěl za obléhání Brna Švédy v roce 1645 a v roce 1720 ho poškodil požár. Velkou rekonstrukcí podle návrhu architekta Augusta Prokopa, při níž byl na hranolové věži vystavěn jehlan zakončený křížem, prošel v letech 1883–1884.

S přibývajícím počtem věřících vyvstala na začátku 20. století potřeba kostel sv. Vavřince rozšířit, k čemuž došlo v letech 1912–1913 na základě projektu Antonína Blažka, jak bylo uvedeno výše. Z dosavadní stavby zboural střed a kolmo na osu starého kostela vybudoval novou, severojižně orientovanou část. Zachována zůstala původní 45metrová věž a presbytář, dnes boční kaple. Kostel byl znovu vysvěcen 10. srpna 1913. Generální oprava ho čekala ještě v 70. letech minulého století, v 90. letech pak prohlédl jeho exteriér.

Stavby Antonína Blažka, který zemřel 5. srpna 1944, najdeme po celé Moravě, za všechny připomeňme ceněný Dům umělců v Hodoníně nebo vilu malíře Stanislava Lolka v Uherském Hradišti.

Oblíbený mezi návštěvníky kostela sv. Vavřince je velký dřevěný betlém z roku 1946 od řezbářů Jaroslava Vaňka a Antonína Havlíčka, polychromovaný Leopoldem Dočkalíkem z Rakvic, s figurkami oděnými do komínských a jundrovských krojů.