Kdo byli a jsou lavutara? Dozvíte se v Muzeu romské kultury - Tiskový servis
Pouhé tři místnosti, ale nabité doslova od stropu po podlahu. Nikoli artefakty, ale estetickými zážitky, na pohled i na poslech. Taková je ve dvou větách výstava Lavutara, kterou minulý týden zahájili v Muzeu romské kultury. „Pokusili jsme se nabídnout pohled na hudbu přímo z perspektivy muzikantů. Na přípravě výstavy se podíleli samotní hudebníci – jedním z kurátorů je Gejza Horváth, v širším realizačním týmu byl Radek Bagár, na jehož prodejnu hudebních nástrojů na Vranovské jsme vytvořili jakousi parafrázi, s dalšími desítkami lidí se natáčely rozhovory, poskytli fotografický nebo audiovizuální materiál,“ popisuje kurátor Matyáš Dlab.
Výstava je rozdělena do dvou částí. V přízemí se návštěvníkovi dostane obecnějšího vhledu do tématu romské hudby (nebo hudby Romů? I na tuto otázku hledali kurátoři odpověď). Druhé patro se již plně věnuje brněnskému kontextu. V obou sálech naráží člověk všude v prostoru na sluchátka nebo kabely, do kterých si dokonce může zapojit sluchátka vlastní. „Tyto kabely visí ze stropu. Hodně romských muzikantů se totiž vyjadřovalo v tom smyslu, že talent jim byl dán shora,“ prozradil ideu instalace architekt Tomáš Džadoň.
Multimediální rozměr výstavy je opravdu jedinečný. Množství ukázek a jejich spektrum zajistí pro nejpoctivější návštěvníky zábavu i na několik hodin. Při návštěvě výstavy si ale vyhraďte čas i na její poslední část, kterou je provizorní kinosál. V natočených rozhovorech se hudebníci svěřují se svým vztahem k nástroji a s technikou hry. „Naším cílem bylo nechat v určité míře promluvit hudební kulturu samu za sebe. Proto je tu tolik autentických audiovizuálních a audio materiálů, od koncertních vystoupení až po intimní spontánní hraní v domácnostech, na svatbách... A proto je součástí doprovodného programu také série koncertů s názvem hudební léto,“ doplňuje Dlab.
Výstava sice bude přístupná až do května příštího roku, ale právě zmíněné koncerty lákají k návštěvě v následujících týdnech. 30. května zazní tradiční romské písně v podání Lukáše Čonky a Romana Horvátha a cimbálových muzik, 8. června sem zavítá primáš Marek Balog s maďarskou cimbálkou. Kompletní program najdete na stránkách Muzea romské kultury. „Hudba jako taková mizí vlivem moderních technologií z našich životů. Ještě před sto lety, když přijel na Moravu francouzský sochař August Rodin, byl nadšený tím, jak si lidé zpívají, když jdou do práce, jsou v práci, jdou z práce. Nevím, jestli si dnes někdo z vás v práci zpívá. Různými faktory je to z našich životů vytlačováno. I proto jsem rád, že výstava otevírá nějaký hlubší pohled nejen na romskou lidovou hudbu, ale na lidovou hudbu obecně,“ uzavřel kurátor Zbyněk Andrš.
Mohlo by vás dále zajímat

Jména Kapoun a Rotrekl patří do panteonu moravské poezie
Svět přichází o básníky i v červnu – letos si tak připomeneme dva tvůrce, jejichž pozemská pouť právě v tomto čase skončila, ale jejich poetické duše splynuly s duší Brna a Moravy a trvale ji posílily a obohatily. Před 60 lety, 10. června 1963, zemřel básník Karel Kapoun a 9. června to bude deset let, co odešel básník Zdeněk Rotrekl.
Ptáci v Brně: koho zajímají meruňky a koho rumiště?
Pokud jste si až dosud – stejně jako autorka textu – mysleli, že nejběžnějším ptačím obyvatelem Brna je holub, jste na omylu. Konkrétně holub hřivnáč figuruje až na 10. místě žebříčku, zatímco nejznámější holub domácí se nevejde ani mezi nejčastější tři desítky ptačích druhů. Kdo je předběhl, s jakými druhy ptáků se můžeme ve městě setkat a kde? To v naší fotoreportáži přiblíží ornitolog Jan Sychra z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.

Město kreativcům zaslíbené. Jak a proč je Brno podporuje?
Představte si, že se ocitnete v AZ kvízu a začnete obligátním K. „Jaké slovo souhrnně označuje profese typu návrhář nábytku, grafik, spisovatel a filmař?“ zeptá se moderátor Aleš Zbořil. Hrozí, že zaváháte hned u první otázky? Pak čtěte dál. Brno je totiž v podpoře KREATIVCŮ v České republice průkopníkem, a tak by byla škoda, kdybyste se právě kvůli tomuto pojmu neprobojovali až k bankomatu.
.jpg/5dc026c9-442c-0b80-b26a-921b24234541&w=280&h=140&op=thumbnail)
Vladimíra Blažková: Člověk musí mít z koní respekt
Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Své o tom ví také Vladimíra Blažková, která to od dětské lásky ke koním dotáhla až na Mezinárodní policejní mistrovství České republiky v jízdě na koni. V kariéře ji nezastavil ani vážný úraz páteře, který utrpěla nijak překvapivě po pádu z koně. V rámci zmíněného turnaje, který již dvakrát vyhrála, se letos po třech letech představí brněnským fanouškům 10. června na Panské líše.
Nejnovější články

Víkend nabídne zářící ohňostroje i meditaci v zahradách
Než se v sobotu rozzáří nebe nad Prýglem prvním ohňostrojem Ignis Brunensis, stihnete toho v Brně hodně. Vyrazte třeba na představení Freš manéže, festivalu mladého cirkusu. Brnohraní zase svolává milovníky deskovek a karetních her do Lužánek. Klid i poznání najdete v zeleni Otevřených zahrad.

Ekologie, poklad a divadlo v zoo? Ať je klima v Brně prima
Oslavy Mezinárodního dne životního prostředí vyvrcholí v pátek 9. června v Zoo Brno. Zábavný den rámuje soutěž Ať je klima v Brně prima. Dozvíte se zajímavosti o ekologii a životním prostředí a připraven je také bohatý program pro nejmenší.

Tři sta slunečných dnů, šest set požárů, čtyři tisíce dětí. Jaká čísla definují Brno 2022?
Méně rozvodů, ale i méně dětí. Více slunečných dnů, více požárů, méně srážek. Nejen tyto závěry, ale hlavně přesná data přináší zpráva Brno v číslech, každoročně vydávaný souhrn dostupný na webu data.brno.cz. Kromě zajímavých infografik ale městští dataři mají ještě jedno eso v rukávu, díky kterému se lidé dozví víc o svém městě – šifrovací hru.

Sraz v úterý u Jošta. Zveme všechny na Veletrh prorodinných a seniorských organizací
Vrchol Brněnských dní pro rodinu proběhne v úterý 13. června. Na Veletrhu prorodinných a seniorských organizací se seznámíte s činností společností působících v Brně v těchto odvětvích. Akci si užije díky bohatému doprovodnému programu celá rodina.