Kdo byli a jsou lavutara? Dozvíte se v Muzeu romské kultury - Tiskový servis

Kdo byli a jsou lavutara? Dozvíte se v Muzeu romské kultury

  • 14. května 2019
  • 3 minuty čtení

(ral) – Cestami romských muzikantů a jejich písní. Tudy chce, dle svého podtitulu, provést návštěvníky nová dlouhodobá výstava v Muzeu romské kultury. „Brno je kolébka romské muziky a různých žánrů, a to výstava dokumentuje. Jsou tam muzikanti i skupiny, minulá generace i nová, nastupující,“ přibližuje základní obsah externí kurátor Gejza Horváth.

Kdo byli a jsou lavutara? Dozvíte se v Muzeu romské kultury
Kdo byli a jsou lavutara? Dozvíte se v Muzeu romské kultury

Pouhé tři místnosti, ale nabité doslova od stropu po podlahu. Nikoli artefakty, ale estetickými zážitky, na pohled i na poslech. Taková je ve dvou větách výstava Lavutara, kterou minulý týden zahájili v Muzeu romské kultury. „Pokusili jsme se nabídnout pohled na hudbu přímo z perspektivy muzikantů. Na přípravě výstavy se podíleli samotní hudebníci – jedním z kurátorů je Gejza Horváth, v širším realizačním týmu byl Radek Bagár, na jehož prodejnu hudebních nástrojů na Vranovské jsme vytvořili jakousi parafrázi, s dalšími desítkami lidí se natáčely rozhovory, poskytli fotografický nebo audiovizuální materiál,“ popisuje kurátor Matyáš Dlab.

Výstava je rozdělena do dvou částí. V přízemí se návštěvníkovi dostane obecnějšího vhledu do tématu romské hudby (nebo hudby Romů? I na tuto otázku hledali kurátoři odpověď). Druhé patro se již plně věnuje brněnskému kontextu. V obou sálech naráží člověk všude v prostoru na sluchátka nebo kabely, do kterých si dokonce může zapojit sluchátka vlastní. „Tyto kabely visí ze stropu. Hodně romských muzikantů se totiž vyjadřovalo v tom smyslu, že talent jim byl dán shora,“ prozradil ideu instalace architekt Tomáš Džadoň.

Multimediální rozměr výstavy je opravdu jedinečný. Množství ukázek a jejich spektrum zajistí pro nejpoctivější návštěvníky zábavu i na několik hodin. Při návštěvě výstavy si ale vyhraďte čas i na její poslední část, kterou je provizorní kinosál. V natočených rozhovorech se hudebníci svěřují se svým vztahem k nástroji a s technikou hry. „Naším cílem bylo nechat v určité míře promluvit hudební kulturu samu za sebe. Proto je tu tolik autentických audiovizuálních a audio materiálů, od koncertních vystoupení až po intimní spontánní hraní v domácnostech, na svatbách... A proto je součástí doprovodného programu také série koncertů s názvem hudební léto,“ doplňuje Dlab.

Výstava sice bude přístupná až do května příštího roku, ale právě zmíněné koncerty lákají k návštěvě v následujících týdnech. 30. května zazní tradiční romské písně v podání Lukáše Čonky a Romana Horvátha a cimbálových muzik, 8. června sem zavítá primáš Marek Balog s maďarskou cimbálkou. Kompletní program najdete na stránkách Muzea romské kultury. „Hudba jako taková mizí vlivem moderních technologií z našich životů. Ještě před sto lety, když přijel na Moravu francouzský sochař August Rodin, byl nadšený tím, jak si lidé zpívají, když jdou do práce, jsou v práci, jdou z práce. Nevím, jestli si dnes někdo z vás v práci zpívá. Různými faktory je to z našich životů vytlačováno. I proto jsem rád, že výstava otevírá nějaký hlubší pohled nejen na romskou lidovou hudbu, ale na lidovou hudbu obecně,“ uzavřel kurátor Zbyněk Andrš.

Další články z rubriky

Nejnovější články