Nové budovy kampusu už brzy zaplaví studenti a výzkumníci.
{foto:Z. Kolarik}
Ještě v roce 2004 byla v sousedství bohunické nemocnice zelená louka, dnes zde stojí rozlehlý supermoderní komplex skoro jako ze scifi filmu. Univerzitní městečko je nyní už z poloviny hotové: další etapa výstavby nazvaná Modrá byla slavnostně otevřena 17. září.Modrá etapa za 1,6 miliardy korun zahrnovala 12 nových objektů včetně pavilonu biomodelů a centrální knihovny. Masarykova univerzita tak získala zázemí pro dalších zhruba 160 zaměstnanců a více než 1400 studentů. „Stavba trvala rekordních dvaadvacet měsíců. Za tu dobu vyrostly tři pavilony pro lékařskou fakultu, čtyři pavilony pro přírodovědeckou fakultu a nové prostory pro fakultu sportovních studií a technická zařízení, " shrnul prorektor Masarykovy univerzity Antonín Slaný.
Mezi nejdůležitější a architektonicky nejzajímavější objekty patří nová knihovna na křižovatce kampusových cest. Budova knihovny nese jméno brněnského podnikatele Pavla Kohna, jehož dědicové na stavbu univerzitního městečka věnovali pozemky. „Knihovna tvoří skutečné srdce celého areálu, její kapacita včetně podzemních prostor je půl milionu svazků. Studovat zde současně může až 560 studentů. Pro ty, kteří potřebují klid, máme dokonce separované studijní kóje," přiblížila vedoucí knihovny Zdeňka Dohnálková.
Futuristická knihovna pojme půl milionu výtisků.{foto:Z. Kolarik}
Škola otevřela také vstupní halu kampusu a prosklenou lávku nad ulicí Kamenice, v níž bude kavárna s výhledem na Brno. Jako mostní opěry využívá lávka železobetonové centrum pro řízení energií. V provozu je už také zatím slepý koridor do sousední Fakultní nemocnice Brno. Všechny objekty a přístupové cesty jsou navíc bezbariérové a pamatují i na zrakově postižené. Těm orientaci umožňují vodicí linie nebo zvuková a hmatová navigace.
Celý univerzitní kampus s náklady přes pět miliard korun by mohlo více než 6000 studentů a zaměstanců využívat již v roce 2008. Práce začaly v roce 2004 a dostavět je nyní nutné ještě devatenáct objektů, souhrnně označovaných jako Žlutozelená etapa. Stát na ambiciózní projekt poskytl celkem 1,9 miliardy a kryje také půjčku Masarykovy univerzity od Evropské investiční banky ve výši 95 miliónů euro na dobu 25 let. Bezmála 300 miliónů dává město Brno na inženýrské sítě a technickou infrastrukturu.
(mal)
