Bez elektronových mikroskopů bychom se dnes už těžko obešli v lékařství, výzkumu materiálů, kriminalistice, archeologii nebo třeba leteckém průmyslu. S jejich pomocí prostě poznáváme neviditelný svět kolem nás i v nás samotných. Dny elektronové mikroskopie tak připomínají, že je Brno světovým centrem vývoje a výroby elektronových mikroskopů – každý třetí takový aparát na světě pochází právě odtud. Odhalit, co vše dokážou, můžete od 18. do 24. března 2024. Stačí kliknout na www.dembrno.cz.
„Jsem velice ráda, že se budu i letos účastnit Dnů elektronové mikroskopie. To, že je Česko světovým lídrem ve vývoji a výrobě elektronových mikroskopů, jasně svědčí o vysokém potenciálu dobývat světový trh prostřednictvím produkce vysoce potřebných technologií. Globální úspěchy brněnských center výroby elektronových mikroskopů, které nalézají své uplatnění napříč různými obory, jsou příkladem kvalitního zhodnocování vědy. Rozvoj elektronové mikroskopie je klíčový pro výzkum polovodičové technologie,“ zdůrazňuje Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace České republiky
„Brno je městem vědy, výzkumu a inovací. A je také městem spolupráce. Právě díky kooperaci firem z oboru elektronové mikroskopie, akademického sektoru, vědecko-popularizačních institucí a veřejné sféry u nás již několik let probíhá naprosto unikátní akce. Její přínos je obrovský – popularizuje vědu, podporuje zájem o studium technických a přírodovědných oborů, představuje velmi perspektivní obor i technologický potenciál našeho města,“ uvádí primátorka města Brna Markéta Vaňková.
„Letošní Dny elektronové mikroskopie jsou zaměřeny na neviditelné padouchy. Ať už škodí rostlinám, zvířatům, nebo lidem, bez elektronových mikroskopů je nemáme šanci studovat. Na programu letošního ročníku jsou přednášky, workshopy, výstavy a exkurze do běžně nepřístupných laboratoří. Chybět nebudou ani soutěže či aktivity pro rodiny s dětmi,“ připomíná zastupitelka města Brna pro oblast inovací a spolupráce s výzkumnými organizacemi Anna Putnová.
„Dny elektronové mikroskopie slavnostně zahájí ministryně pro vědu, výzkum a inovace České republiky Helena Langšádlová, a to v Ústavu přístrojové techniky Akademie věd České republiky, který je kolébkou elektronové mikroskopie v Brně. Již v padesátých letech minulého století byla v ústavu vyvinuta a vyrobena celá řada různých typů elektronových mikroskopů, které byly postupně vyráběny v národním podniku Tesla Brno. Po roce 1989 bylo v Brně založeno několik firem, většinou bývalými zaměstnanci Ústavu přístrojové techniky, které se zabývaly vývojem a výrobou elektronových mikroskopů či jejich částí. Dnes máme v Brně tři velké a významné firmy produkující vysoce složitá technologická zařízení s vysokou přidanou hodnotou. Ústav přístrojové techniky s těmito podniky nadále významně spolupracuje. Z tohoto vývoje mám obrovskou radost, neboť sama se celý život zabývám vývojem elektronově optických částí pro elektronové mikroskopy,” říká Ilona Müllerová, místopředsedkyně Akademie věd České republiky a bývalá ředitelka Ústavu přístrojové techniky.
Symbolem letošního ročníku je obří model roztoče. V reálném světě tyto tvory snadno přehlédneme, ale důsledky jejich existence nás dokáží často potrápit. Vždyť jen každý z nás jich každou chvíli hostí stovky tisíc. Jsou to naši letošní hrdinové, byť v očích mnohých padouši.
Bližší informace o Dnech elektronové mikroskopie, která vám ukáže nevídaný mikrosvět, najdete na webu www.dembrno.cz Připraveny jsou výstavy, populárně-vědecké přednášky, on-line projekce pořadu Nanokam, dny otevřených dveří v jednotlivých firmách a… ano, jak se sluší na brněnskou hvězdárnu, bude i jedno velké překvapení!
„Po úspěchu loňské želvušky jsme i letos připravili obří nafukovací model, tentokráte právě roztoče,“ prozrazuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „A stejně jako minulý rok, už před začátkem Dnů elektronové mikroskopie se s ním – při guerillové kampani – potkáte v ulicích města Brna. Buďte proto připraveni, kdo ví kde a jak na našeho roztoče narazíte!“
Dny elektronové mikroskopie začali v roce 2017 organizovat pracovníci Magistrátu města Brna, od roku 2023 je hlavním garantem programu Hvězdárna a planetárium Brno. Historie elektronové mikroskopie v Brně se však začala psát už v roce 1947, kdy byly do Československa v rámci poválečné pomoci dodány první dva elektronové mikroskopy.
Dnes se na této populárně-vzdělávací akci podílí na dvě desítky firem, vědeckých i akademických institucí. Zapojeni jsou místní výrobci elektronových mikroskopů a příslušenství: Thermo Fisher Scientific, Tescan, Delong Instruments. Dále výzkumná a akademická centra: CEITEC, Botanický ústav Akademie věd České republiky, Ústav přístrojové techniky Akademie věd České republiky, Výzkumný ústav veterinárního lékařství. A nechybí ani školy a sdružení: Biskupské gymnázium Brno, Fakulta strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, sdružení Československá mikroskopická společnost a v neposlední řadě také VIDA! science centrum a Technické muzeum v Brně. Dalším partnerem je Galerie Vaňkovka. A samozřejmě Magistrát města Brna a Krajský úřad Jihomoravského kraje. Pěkná společnost, že ano?
Seznamte se s roztoči…
- Roztoči jsou malí, mnohem menší než tečka na konci této věty. Mají podobný vzhled jako klíšťata (ostatně i ta jsou roztoči), baňatá, kulatá nebo protáhlá těla a obvykle jsou vybaveni osmi nohama.
- Najdeme je všude, žijí téměř v každém prostředí, byť mají nejraději teplo a vlhko. Dokonce i na nás samotných – na našem těle – se jich vyskytuje hned několik milionů. Na vlasech, řasách, na kůži, v nosních dírkách nebo v plicích, některé druhy se dokonce mohou zavrtat pod naši kůži. V noci se po nás přesouvají, okusují nás a samozřejmě se i páří. Jsme pro ně nonstop bufet s neomezenou konzumací.
- Nejstarší fosilie roztočů pocházejí z doby před 410 miliony let. Zdá se, že ty druhy, které osídlily lidská těla, se po miliony roků vyvíjely spolu s člověkem, resp. jeho předchůdci. Předávají se z rodičů na děti (zřejmě již během porodu), jejich přenos totiž vyžaduje velmi blízký fyzický kontakt.
- Lidští roztoči z různých kontinentů jsou mírně geneticky odlišní. I když se přestěhujeme na opačnou stranu planety, stále si s sebou poneseme vlastní kolonii těchto mikroskopických organismů. Jejich studium tudíž poodhaluje dávnou historii lidstva. Například mnozí Afroameričané, kteří žijí ve Spojených státech už po několik generací, stále hostí africké roztoče.
- V použité matraci může žít až 10 milionů roztočů, na plochu 10 centimetrů čtverečních koberce se jich vejde několik desítek tisíc. Pojídají prach a především odumřelé kožní buňky – z každého lidského těla každý den odpadne několik gramů šupinek kůže, a pak tu jsou samozřejmě ještě všichni naši domácí miláčci.
- Zřejmě existují miliony druhů roztočů, každý je něčím jedinečný nebo zajímavý. Stačí se mikroskopem podívat do vzorku náhodně vybrané špetky hlíny před naším domem a objevíme hned několik dosud neznámých druhů.
- Až na naprosté výjimky nepřenášejí nemoci, ale nahromadění jejich slinutých kůží, mrtvých těl a výkalů přispívá k zaprášení okolí. Některé z nás ale dokáží pěkně potrápit, jejich kousnutí a výkaly vyvolávají nejen pocit svědění, ale také alergické reakce. Vzpomeňme si na naše domácí roztoče, až se poškrábeme.
