Hromadná doprava a pocit bezpečí na špici, zato bydlení coby problém. Brno Expat Centre (BEC) ve spolupráci s městem Brnem vyhodnotilo výsledky průzkumu „The Great Brno Expat Survey“, který zkoumal situaci zahraničních profesionálů a profesionálek: jejich práci, životní podmínky a výzvy. Obdobný výzkum provedly už v roce 2018.
Do průzkumu Sociofaktoru se zapojilo téměř 500 lidí, kteří vytvořili reprezentativní vzorek, co se týče věkového i národnostního složení. Odpovídali na otázky směřované k tomu, jak jsou ty které životní aspekty pro ně samotné důležité a jak hodnotí jejich úroveň v Brně.
Expati a expatky na životě v Brně oceňují perfektní fungování městské hromadné dopravy, skoro ve stejné míře devadesáti procent také pocit bezpečí, který jim Brno dává, a rovněž samotnou pověst města. Stále poměrně pozitivně jsou hodnocené také dostupné pracovní příležitosti a zajímaví zaměstnavatelé (přes 70 % hodnotí pozitivně), kulturní příležitosti ve městě a prostředí přátelské k rodině. Lehce nad hranici 50 % se řadí dostupnost vzdělávání – škol.
Na opačné straně spektra patří mezi oblasti, které cizince a cizinky trápí, na prvním místě problémy s bydlením: jde zejména o jeho dostupnost, ale každý druhý člověk ze zahraničí zažil při hledání bydlení také nějakou formu znevýhodnění.
Další problematickou oblastí je zdravotnictví, kdy se cizinci potýkají s nedostupností lékařů, například polovina má problém najít pediatra či zubaře, a dokonce 60 % nemůže nalézt lékaře specialistu. Na dalších příčkách se v tomto ohledu objevuje horší mezinárodní dopravní dostupnost Brna a obtížná komunikace s úřady. Problémy s jazykovou bariérou zažívají dvě třetiny expatů.
Proč Brno potřebuje expaty?
V současné době v Brně žije 66 000 cizinců z více než 150 zemí světa. Těch vysoce kvalifikovaných, kteří pracují na místech s vysokou přidanou hodnotou, je skoro 20 %. Tito "expati", zahraniční profesionálové, pracují nejčastěji jako manažeři, výzkumníci, techničtí nebo administrativní experti a specialisté. „Tito lidé svými zkušenostmi a znalostmi významně přispívají k ekonomickému rozvoji města i celého regionu. Jejich kvalifikace přitáhne obvykle nové pracovní pozice a týmy. Jsem nesmírně ráda, že jejich počet v Brně stále roste, od roku 2010 se dokonce ztrojnásobil,“ říká brněnská zastupitelka pro spolupráci s výzkumnými organizacemi Anna Putnová a dodává: „To, že Brno přiláká tolik vysoce kvalifikovaných lidí ze zahraničí, pokládám za velký úspěch a vážím si toho. Je to důkaz, že vykročilo na cestu k moderní znalostní ekonomice, kterou je potřeba podporovat.“
Jednou z forem podpory vysoce kvalifikovaných expertů je mimo jiné Brno Expat Centre (BEC), které město Brno podporuje jako veřejnou službu pro nově příchozí. BEC nové obyvatele Brna zorientuje nejen v brněnském prostředí a kultuře, ale především v jejich povinnostech a právech. Jak na základě nového průzkumu takový typický klient BEC vypadá? „Můžeme si ho představit jako vysokoškolsky vzdělaného muže ve věku 31–35 let z některé země EU, který komunikuje převážně anglicky, protože češtinu ovládá jen minimálně. Pracuje na pozici vývojáře softwaru nebo hardwaru v soukromé firmě, kde je zaměstnán déle než tři roky, a týdně odpracuje více než 40 hodin. Uvažuje o tom, že v Brně zůstane natrvalo,“ popisuje typického klienta manažer BEC Jan Kopkáš.
Do Brna přicházejí zahraniční profesionálové často i s partnerkami či partnery (přes 80 %) a třetina i s celou rodinou včetně dětí. Důležitými tématy tak pro ně jsou slaďování pracovního a rodinného života, budování rodiny i bydlení.
Strategie města
Provedený výzkum pomůže mimo jiné při nastavování strategií města do budoucna. „Cizinci čelí podobným problémům jako místní, jen jsou pro ně složitější kvůli jazykové bariéře,“ popisuje Martin Příborský, zastupitel zodpovědný za rozvoj, metropolitní spolupráci a ITI, a přibližuje plány do budoucna: „Uvědomujeme si, jak zásadní je tato skupina obyvatel pro ekonomiku a rozvoj regionu. Připravujeme tedy strategii, která má za cíl udělat z Brna na úrovni veřejné správy první město v České republice, které sebevědomě a napřímo komunikuje se všemi obyvateli Brna, včetně těch zahraničních.“
Trendy
Srovnání s rokem 2018, kdy proběhlo obdobné šetření, ukazuje pozitivní i negativní výsledky, například:
● Prodlužuje se délka pobytu: Každý druhý expat žije v Brně více než 5 let.
● Zvyšuje se zájem o trvalé usazení: 39 % respondentů chce v Brně zůstat natrvalo, což je o 10 % více než před pěti lety.
● Roste nespokojenost s příjmy: Rostoucí životní náklady negativně ovlivňují spokojenost s finanční situací, je zde vnímáno balancování mezi příjmy a náklady.
● Pocit (ne)vítanosti: Jeden z pěti expatů uvedl, že se v Brně necítí vítán, což je pětiprocentní nárůst oproti roku 2018. Zároveň tři čtvrtiny expatů se setkávají s problémy ve společnosti, ať už jde o různá znevýhodnění, stereotypy, nebo dokonce slovní či fyzické útoky.
Oblasti životních nákladů, (ne)dostatečného příjmu, pociťovaného bezpečí a například pracovních příležitostí patří při jejich zhoršení mezi důvody k případnému odchodu z Brna. Totéž platí pro bydlení, zdravotnictví a kvalitu veřejných služeb.
Shrnutí
Výsledky průzkumu potvrzují, že Brno je pro zahraniční profesionály atraktivní destinací s mnoha silnými stránkami, jako je bezpečnost, doprava, dostupnost a bohaté pracovní i kulturní příležitosti. Zároveň odhalují oblasti, kde je prostor pro zlepšení – například dostupnost bydlení, zdravotní péče či komunikace s úřady.
„Jsme hrdí na to, že Brno dokáže přitáhnout talentované odborníky a odbornice z celého světa. Výsledky průzkumu nám dávají jasný směr, jak dál pracovat na zlepšení podmínek pro všechny obyvatele, včetně expatů. Chceme, aby se každý, kdo se rozhodne spojit svůj život s Brnem, cítil nejen vítaný, ale také měl příležitost naplno rozvinout svůj potenciál,“ uzavírá Martin Příborský.
