Zdraví je zásadní podmínka pro štěstí člověka. Faktory, které je ovlivňují, jsou všeobecně známé – kvalitní strava, dostatek pohybu, pozitivní mysl i dobré vztahy s lidmi a sebou samým. Možná méně často se ovšem zmiňuje čisté životní prostředí, to totiž na rozdíl od jídla či sportu sami zlepšíme jen v omezené míře. Přesto je např. čistý vzduch pro kvalitu našeho života důležitý. Co o ovzduší v Brně napovědělo nedávné měření, které vedla Masarykova univerzita a na němž spolupracovalo i město?
Na přelomu září a října Urban centrum na Staré radnici hostilo výstavu Jak se dýchá v Brně. Pokud jste ji nestihli, přinášíme vám shrnutí dostupných faktů.
Výstava informovala o projektu, který začal v únoru 2022 a skončí v dubnu příštího roku. Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity na něj z Norských fondů z výzvy Tromso získala téměř 17 milionů korun. Hlavním partnerem je město Brno, zapojily se i Centrum dopravního výzkumu, Český hydrometeorologický ústav nebo Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě. Cílem bylo během jednoho roku zmapovat imisní zátěž znečišťujících látek v ovzduší v Brně, zjistit hlavní „viníky“ a navrhnout, jak kvalitu vzduchu zlepšit.
Využívala se data z 10 stacionárních automatických měřicích stanic, které v Brně pracují dlouhodobě, a přibyly k nim mobilní stanice ve 12 dalších lokalitách. „Díky tomu bude možné určit převládající zdroje a typy znečištění a navrhnout nový, aktualizovaný Akční plán zlepšování kvality ovzduší města Brna. Sesbíraná data pomohou také k tvorbě nových rozptylových map pro Brno,“ uvedl na začátku projektu jeho koordinátor Vilém Pařil z Masarykovy univerzity (MU).
„Míru toho, jak je konkrétní člověk vystaven znečištěnému ovzduší, budeme měřit také pomocí malých mobilních přístrojů, které budou dobrovolníci nosit u sebe. Díky tomu budeme moci odhadnout zatížení obyvatel plynoucí z jejich konkrétních návyků pohybu po městě,“ doplnila spoluřešitelka Dominika Tóthová z MU.
Zmíněnými dobrovolníky bylo 150 žáků brněnských základních škol, kteří se do měření zapojili zkraje letošního roku a znovu pak před začátkem letních prázdnin. Na analýze těchto dat se ještě pracuje. Přehledné reporty s grafy tvůrci nejdříve zašlou jednotlivým žákům, potom školám a později budou souhrnné výstupy dostupné na stránkách projektu airbrno.econ.muni.cz.
Kde a kdy se měřilo
Uvedených 12 mobilních stanic – dodávek vybavených měřicími přístroji – parkovalo v různých částech Brna, některé poblíž frekventovaných silnic, jiné naopak na relativně odlehlých místech. Šlo např. o Rebešovickou ulici v Chrlicích, Jedovnickou a Trnkovu v Líšni, Svrateckou v Komíně, Úhlednou v Mokré Hoře nebo Zábrdovickou v Židenicích. V každé lokalitě experti měřili čtyřikrát, a to v každém ročním období, vždy po dobu dvou týdnů.
Co se měřilo
Odborníky zajímala koncentrace jemných i hrubších pevných prachových částic (označovaných zkratkou PM neboli anglicky particulate matter). Tyto částice pochází z různých zdrojů, nejčastěji z vytápění domácností, z emisí vozidel, spalování fosilních paliv, průmyslových procesů, ale i stavebních či zemědělských prací. Jejich přítomnost patří v současnosti k hlavním problémům kvality ovzduší v České republice. Dýcháme-li vzduch se zvýšenou koncentrací prachových částic dlouhodobě, může to vést ke snížení funkce plic a potenciálně ke zvýšené úmrtnosti.
Mezi další měřené látky patřily polycyklické aromatické uhlovodíky se svým hlavním zástupcem benzo[a]pyrenem, které vznikají zejména nedokonalým spalováním. Jejich zdrojem je vytápění především dřevem a uhlím, doprava, ale i kouření tabáku. Benzo[a]pyren je známý karcinogen, který zároveň může poškozovat DNA a negativně ovlivnit funkci imunitního systému.
Pozornost byla věnována také oxidu dusičitému (NO2). I ten vzniká při spalování fosilních paliv, a to hlavně v motorech aut a částečně i v kotlech domácností a průmyslových podniků. Dlouhodobá expozice NO2 může vyústit v chronické onemocnění dýchacího systému, krátkodobě může mít vliv na citlivější část populace, jako jsou astmatici nebo starší lidé.
Co měření ukázalo
Pro jemné prachové částice (frakce PM2,5) platí od roku 2020 stejně jako v ostatních státech Evropské unie průměrný roční limit 20 mikrogramů na m3. Brno se do limitu průměrné roční koncentrace vešlo už před rokem 2020. Nejvyšší koncentrace nyní přístroje zaznamenaly podél vytížených silnic (jako je dálnice D1) a tam, kde se topí především lokálně. Nadlimitní hodnoty vykazují modely pouze v prostoru dálničních křižovatek.
U hrubších částic (frakce PM10) je situace obdobná. Limit je zde vyšší – 40 mikrogramů na m3 – a průměrná roční koncentrace v Brně se dlouhodobě pohybuje pod touto hranicí. U zmíněné frakce se dále sleduje četnost překročení průměrné denní koncentrace, která je stanovena na 50 mikrogramů na m3 a překročena může být maximálně 35krát za rok. V tomto případě je imisní limit také plněn již několik let.
Dobrou zprávou je, že v případě prachových částic lze dlouhodobě konstatovat zlepšování kvality ovzduší na všech sledovaných stanicích v Brně, a to i přes občasné výkyvy způsobené např. stavební činností.
Blízkost silnice je zásadní i pro koncentraci oxidu dusičitého. Jsou-li dopravou zatížené lokality navíc výstavbou sevřené do kaňonu, dosahuje znečištění NO2 vysokých hodnot. V Brně se to týká především okolí dálnice D1 a Židenic. Povolená roční průměrná koncentrace v ovzduší je 40 mikrogramů na m3 a v posledních letech také není překračována.
Naměřené hodnoty odborníci srovnali s průměrnými koncentracemi ze stanice státní sítě imisního monitoringu Mikulov–Sedlec. U NO2 jsou naměřené hodnoty znatelně vyšší v Brně, což dobře ilustruje vliv dopravy, která ve městech představuje hlavní zdroj tohoto znečištění.
Doprava a lokální vytápění (především dálkový transport) se neblaze podepisují i na koncentraci benzo[a]pyrenu, na většině území města je ale pod úrovní imisního limitu.
Co dělat a nedělat
Mezi největší zdroje znečištění obecně patří automobilová doprava a lokální vytápění domácností, ale např. i spalování rostlinného odpadu na zahrádkách, stavební nebo polní práce.
Aby se ovzduší zlepšilo, je nutno zkombinovat opatření ve více oblastech. Omezit prašnost při stavbách je možné průběžným kropením staveniště i čištěním výjezdů z něj a stavebních strojů. Na lešení se dají nainstalovat protiprašné sítě nebo plachty a zakrytí pomůže i při přepravě nebo skladování sypkých materiálů.
Prospěšná je rovněž zeleň ve městech, která do jisté míry dokáže zachytit prachové částice. Vzrostlou je třeba chránit a novou sázet. Pálení listí a trávy na zahrádkách už je překonané, rostlinný materiál lze využít mnohem efektivněji jako kompost a ještě se zabrání uvolňování znečišťujících látek do vzduchu.
Co se týče vytápění, řešením jsou moderní kotle a podpora centrálního zásobování teplem. V dopravě se vyplatí podporovat MHD a bezmotorovou mobilitu a dostavět páteřní komunikace tak, aby byl provoz plynulejší a podařilo se vyvést tranzitní dopravu z centra. Kladný vliv na čistotu ovzduší mají také alternativní zdroje energie i snižování produkce odpadů a jejich energetické využívání.
Je však důležité začít od sebe, protože i malá změna je změna.
Zpracováno s využitím výstupů z projektu Monitoring a opatření ke zlepšení kvality ovzduší na území města Brna
