Jak se dýchá v Brně. Vzduch špiní hlavně doprava a staré kotle

Zdraví je zásadní podmínka pro štěstí člověka. Faktory, které je ovlivňují, jsou všeobecně známé – kvalitní strava, dostatek pohybu, pozitivní mysl i dobré vztahy s lidmi a sebou samým. Možná méně často se ovšem zmiňuje čisté životní prostředí, to totiž na rozdíl od jídla či sportu sami zlepšíme jen v omezené míře. Přesto je např. čistý vzduch pro kvalitu našeho života důležitý. Co o ovzduší v Brně napovědělo nedávné měření, které vedla Masarykova univerzita a na němž spolupracovalo i město?

Na přelomu září a října Urban centrum na Staré radnici hostilo výstavu Jak se dýchá v Brně. Pokud jste ji nestihli, přinášíme vám shrnutí dostupných faktů.

Výstava informovala o projektu, který začal v únoru 2022 a skončí v dubnu příštího roku. Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity na něj z Norských fondů z výzvy Tromso získala téměř 17 milionů korun. Hlavním partnerem je město Brno, zapojily se i Centrum dopravního výzkumu, Český hydrometeorologický ústav nebo Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě. Cílem bylo během jednoho roku zmapovat imisní zátěž znečišťujících látek v ovzduší v Brně, zjistit hlavní „viníky“ a navrhnout, jak kvalitu vzduchu zlepšit.

Využívala se data z 10 stacionárních automatických měřicích stanic, které v Brně pracují dlouhodobě, a přibyly k nim mobilní stanice ve 12 dalších lokalitách. „Díky tomu bude možné určit převládající zdroje a typy znečištění a navrhnout nový, aktualizovaný Akční plán zlepšování kvality ovzduší města Brna. Sesbíraná data pomohou také k tvorbě nových rozptylových map pro Brno,“ uvedl na začátku projektu jeho koordinátor Vilém Pařil z Masarykovy univerzity (MU).

„Míru toho, jak je konkrétní člověk vystaven znečištěnému ovzduší, budeme měřit také pomocí malých mobilních přístrojů, které budou dobrovolníci nosit u sebe. Díky tomu budeme moci odhadnout zatížení obyvatel plynoucí z jejich konkrétních návyků pohybu po městě,“ doplnila spoluřešitelka Dominika Tóthová z MU.

Zmíněnými dobrovolníky bylo 150 žáků brněnských základních škol, kteří se do měření zapojili zkraje letošního roku a znovu pak před začátkem letních prázdnin. Na analýze těchto dat se ještě pracuje. Přehledné reporty s grafy tvůrci nejdříve zašlou jednotlivým žákům, potom školám a později budou souhrnné výstupy dostupné na stránkách projektu airbrno.econ.muni.cz.

Kde a kdy se měřilo

Uvedených 12 mobilních stanic – dodávek vybavených měřicími přístroji – parkovalo v různých částech Brna, některé poblíž frekventovaných silnic, jiné naopak na relativně odlehlých místech. Šlo např. o Rebešovickou ulici v Chrlicích, Jedovnickou a Trnkovu v Líšni, Svrateckou v Komíně, Úhlednou v Mokré Hoře nebo Zábrdovickou v Židenicích. V každé lokalitě experti měřili čtyřikrát, a to v každém ročním období, vždy po dobu dvou týdnů.

Co se měřilo

Odborníky zajímala koncentrace jemných i hrubších pevných prachových částic (označovaných zkratkou PM neboli anglicky particulate matter). Tyto částice pochází z různých zdrojů, nejčastěji z vytápění domácností, z emisí vozidel, spalování fosilních paliv, průmyslových procesů, ale i stavebních či zemědělských prací. Jejich přítomnost patří v současnosti k hlavním problémům kvality ovzduší v České republice. Dýcháme-li vzduch se zvýšenou koncentrací prachových částic dlouhodobě, může to vést ke snížení funkce plic a potenciálně ke zvýšené úmrtnosti.

Mezi další měřené látky patřily polycyklické aromatické uhlovodíky se svým hlavním zástupcem benzo[a]pyrenem, které vznikají zejména nedokonalým spalováním. Jejich zdrojem je vytápění především dřevem a uhlím, doprava, ale i kouření tabáku. Benzo[a]pyren je známý karcinogen, který zároveň může poškozovat DNA a negativně ovlivnit funkci imunitního systému.

Pozornost byla věnována také oxidu dusičitému (NO₂). I ten vzniká při spalování fosilních paliv, a to hlavně v motorech aut a částečně i v kotlech domácností a průmyslových podniků. Dlouhodobá expozice NO₂ může vyústit v chronické onemocnění dýchacího systému, krátkodobě může mít vliv na citlivější část populace, jako jsou astmatici nebo starší lidé.

Co měření ukázalo

Pro jemné prachové částice (frakce PM_2,5) platí od roku 2020 stejně jako v ostatních státech Evropské unie průměrný roční limit 20 mikrogramů na m³. Brno se do limitu průměrné roční koncentrace vešlo už před rokem 2020. Nejvyšší koncentrace nyní přístroje zaznamenaly podél vytížených silnic (jako je dálnice D1) a tam, kde se topí především lokálně. Nadlimitní hodnoty vykazují modely pouze v prostoru dálničních křižovatek.

U hrubších částic (frakce PM₁₀) je situace obdobná. Limit je zde vyšší – 40 mikrogramů na m³ – a průměrná roční koncentrace v Brně se dlouhodobě pohybuje pod touto hranicí. U zmíněné frakce se dále sleduje četnost překročení průměrné denní koncentrace, která je stanovena na 50 mikrogramů na m³ a překročena může být maximálně 35krát za rok. V tomto případě je imisní limit také plněn již několik let.

Dobrou zprávou je, že v případě prachových částic lze dlouhodobě konstatovat zlepšování kvality ovzduší na všech sledovaných stanicích v Brně, a to i přes občasné výkyvy způsobené např. stavební činností.

Blízkost silnice je zásadní i pro koncentraci oxidu dusičitého. Jsou-li dopravou zatížené lokality navíc výstavbou sevřené do kaňonu, dosahuje znečištění NO₂ vysokých hodnot. V Brně se to týká především okolí dálnice D1 a Židenic. Povolená roční průměrná koncentrace v ovzduší je 40 mikrogramů na m³ a v posledních letech také není překračována.

Naměřené hodnoty odborníci srovnali s průměrnými koncentracemi ze stanice státní sítě imisního monitoringu Mikulov–Sedlec. U NO₂ jsou naměřené hodnoty znatelně vyšší v Brně, což dobře ilustruje vliv dopravy, která ve městech představuje hlavní zdroj tohoto znečištění.

Doprava a lokální vytápění (především dálkový transport) se neblaze podepisují i na koncentraci benzo[a]pyrenu, na většině území města je ale pod úrovní imisního limitu.

Co dělat a nedělat

Mezi největší zdroje znečištění obecně patří automobilová doprava a lokální vytápění domácností, ale např. i spalování rostlinného odpadu na zahrádkách, stavební nebo polní práce. 

Aby se ovzduší zlepšilo, je nutno zkombinovat opatření ve více oblastech. Omezit prašnost při stavbách je možné průběžným kropením staveniště i čištěním výjezdů z něj a stavebních strojů. Na lešení se dají nainstalovat protiprašné sítě nebo plachty a zakrytí pomůže i při přepravě nebo skladování sypkých materiálů.

Prospěšná je rovněž zeleň ve městech, která do jisté míry dokáže zachytit prachové částice. Vzrostlou je třeba chránit a novou sázet. Pálení listí a trávy na zahrádkách už je překonané, rostlinný materiál lze využít mnohem efektivněji jako kompost a ještě se zabrání uvolňování znečišťujících látek do vzduchu.

Co se týče vytápění, řešením jsou moderní kotle a podpora centrálního zásobování teplem. V dopravě se vyplatí podporovat MHD a bezmotorovou mobilitu a dostavět páteřní komunikace tak, aby byl provoz plynulejší a podařilo se vyvést tranzitní dopravu z centra. Kladný vliv na čistotu ovzduší mají také alternativní zdroje energie i snižování produkce odpadů a jejich energetické využívání.

Je však důležité začít od sebe, protože i malá změna je změna.

Zpracováno s využitím výstupů z projektu Monitoring a opatření ke zlepšení kvality ovzduší na území města Brna