Bioodpad je v Brně možné odvézt do sběrného dvora, v některých městských částech funguje sezonní mobilní svoz. V Masarykově čtvrti se město Brno rozhodlo vyzkoušet, zda se osvědčí sběr rostlinného odpadu z kuchyně a zahrady přímo od domů. K jakým závěrům došlo?
Radní dnes vzali na vědomí vyhodnocení pilotního projektu sběru biologicky rozložitelných odpadů v Masarykově čtvrti, který začal v červnu 2017 a skončil k 31. prosinci 2020. Samotný sběr ale pokračuje i v roce 2021. Sběrné nádoby o objemu 120 a 240 litrů dostali obyvatelé domů na základě své žádosti. Ve vytipované oblasti je asi 1 140 nemovitostí, k datu ukončení projektu stály hnědé popelnice u 438 z nich. V zimě je svozová společnost SAKO Brno vyvážela 1x měsíčně, od března do listopadu 2x měsíčně.
„Brno bylo jedním z posledních měst v České republice, kde se doposud systematicky a plošně netřídil bioodpad. Chceme změnu. V polovině dubna začne navážení tisícovky hnědých nádob do městských částí, potrvá týden. Nádoby se budou nacházet v kontejnerových hnízdech vedle ostatních sběrných nádob na tříděný odpad. Svoz bioodpadu bude probíhat každý týden. Množství nádob a jejich umístění si vybraly přímo městské části. Zároveň už pracujeme na vytvoření systému sběru bioodpadu i od jednotlivých rodinných domů, přičemž vyhodnocení pilotního projektu v Masarykově čtvrti bude pro nás jedním z hlavních podkladů,“ uvedl 1. náměstek primátorky města Brna Petr Hladík.
K jakým závěrům Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna po vyhodnocení více než tříletého sběru v Masarykově čtvrti došel? Množství sbíraného bioodpadu je proměnlivé v závislosti na ročním období. V zimních měsících, kdy nevzniká bioodpad ze zahrad, byly sběrné nádoby téměř prázdné, neboť do nich obyvatelé odkládali pouze odřezky a zbytky zeleniny či ovoce z kuchyně, obsahy květináčů apod. Ve vegetační sezoně, kdy lidé pečují o zahrady, naopak na některých stanovištích nepostačovala k odložení odpadu ani nádoba o objemu 240 litrů a odpady byly odkládány k popelnicím v pytlích či nádobách.
„Tato praxe je ve vegetačním období pro svozovou společnost velkou komplikací, osádka musí pytle roztrhat, obsah vysypat a hledat, kam prázdné pytle odložit. Taková manipulace s odpadem je vždy nebezpečná, hrozí zranění, pracovníci jsou nuceni dýchat hnilobné výpary a podobně. Po naložení odpadu neuloženého v popelnicích je potřeba místo ještě řádně uklidit a zamést, což zvyšuje časovou náročnost svozu. Docházelo tak ke zdržení svozových vozidel, což vedlo k dočasné neprůjezdnosti úzkých ulic,“ popsal Petr Hladík.
Svezené množství bioodpadu v Masarykově čtvrti v roce 2020
Výdaje na 1 tunu sebraného bioodpadu v rámci pilotního projektu činily v loňském roce 4 194 korun. Pro srovnání, průměrné výdaje města na svoz a energetické využití 1 tuny směsného komunálního odpadu v roce 2020 představovaly 3 397 korun a sběr a odstranění či využití 1 tuny odpadů ze sběrných středisek stály průměrně 3 346 korun. Svoz z Masarykovy čtvrti zajišťovala společnost SAKO Brno, hrazen byl z městského rozpoču.
Mgr. Zuzana Gregorová
Tiskové středisko MMB
tel.: +420 542 172 064
mobil: +420 777 469 972
e-mail: tis@brno.cz