Od března do května se na platformě Dáme na vás konala městská anketa zaměřená na cyklodopravu v Brně. Zapojit se mohli všichni obyvatelé Brna bez ohledu na to, zda na kole jezdí, či nikoliv. Výsledky poskytly cennou zpětnou vazbu a jsou jedním z podkladů pro vznikající cyklostrategii města. Cílem je, aby cyklistická doprava byla bezpečná a dostupná všem. Dnes informujeme o jejích výsledcích.
Hlavním cílem ankety bylo získat podrobné informace o tom, jaké mají lidé v Brně zkušenosti s jízdou na kole, jaké jsou pro ně v tomto ohledu nejpalčivější problémy a co je nutné neprodleně řešit. Anketa se proto zaměřila na různé aspekty cyklodopravy, včetně bezpečnosti, infrastruktury, konfliktů s ostatními účastníky silničního provozu a preferencí ohledně budoucího vývoje. Díky tomu můžeme doplnit analýzu situace cyklodopravy v Brně o pohled široké veřejnosti.
„Víme, že podmínky pro jízdu na kole nejsou v Brně ideální. O jejich zlepšování se ale stále snažíme a hlavně při přípravě velkých projektů jsou cyklistická řešení jedním z prvků příprav. Do budoucna však potřebujeme nový plán. Proto nyní pracujeme na nové strategii, která detailně stanoví, jak v Brně vytvořit bezpečnější a příjemnější prostředí pro pohyb na kole. Potvrdilo se také, že téma jízdy na kole po Brně mezi obyvateli rezonuje. Do ankety se zapojilo více jak tři tisíce respondentů, což považuji za velmi dobrý výsledek,“ nastínil radní pro oblast dopravy Petr Kratochvíl.
Anketa byla anonymní, zahrnovala uzavřené i polouzavřené otázky a mimo jiné umožnila respondentům přesně označit místa na mapě, která považují za problematická, nebo naopak bezpečná. Petr Bořecký, radní pro oblast participace, ještě doplňuje: „Tato anketa byla první, která byla vypsána prostřednictvím nového nástroje městských anket. Ten jsme zavedli pro sběr informací od obyvatel města a jeho výhodou například je, že umožňuje ptát se na konkrétní místa v Brně díky takzvaným mapovým otázkám. Jsem moc rád, že díky této první anketě prošel celý nástroj městských anket úspěšně testem své funkčnosti.“
Výběr z hlavních výstupů
1. Bezpečná cykloinfrastruktura: Za klíčovou respondenti považují návaznost a spojitost jednotlivých cykloopatření (94 % odpovídajících to považuje za důležité) a cyklopodjezdy pod zatíženými komunikacemi (93 %). Také cyklopruhy a cykloobousměrky v jednosměrkách jsou považovány za důležité (75 %). Tato data potvrzují, že lidé potřebují mít možnost plynulého a bezpečného pohybu po městě na kole, aniž by museli čelit častým přerušením jízdy nebo nebezpečným úsekům. Bezpečná řešení na frekventovaných komunikacích jsou proto prioritním úkolem.
2. (Ne)bezpečná místa: Mezi nejčastěji uváděná bezpečná místa či úseky patří cyklostezky podél řek Svratky a Svitavy a prostory dalších oddělených cyklostezek, prostor kolem Technologického parku a areál Nové Zbrojovky, případně parky, jakou jsou třeba Lužánky. Naopak nejvíce ohroženi se cyklisté cítí na frekventovaných komunikacích; ulicích se špatným povrchem; tam, kde podélně parkují auta, případně parkují přímo v cyklopruzích. Zlepšení povrchů, kde se pohybují kola, a řešení problémů s potenciálně kolizním parkováním aut jsou tedy dalšími klíčovými oblastmi, které je třeba řešit.
3. Konflikty a incidenty: Tři čtvrtiny cyklistů zažily omezování neohleduplným stylem jízdy ze strany motoristů, 60 % bylo ohroženo agresivní jízdou a 40 % zažilo verbální útoky. Tyto statistiky upozorňují na nutnost zvýšení ohleduplnosti a vzájemného respektu v dopravním provozu. Jako opatření respondenti navrhují osvětové kampaně vedoucí ke vzájemné toleranci a také další vzdělávání všech účastníků silničního provozu.
4. Dopravní přestupky: Nejčastějším přestupkem cyklistů je jízda po chodníku, následuje jízda přes park a jízda v protisměru. Tato zjištění se obloukem vrací k problematice (ne)spojitosti cyklotras a naznačují potřebu lepší organizace (cyklo)dopravy. Respondenti navrhují vytvořit více bezpečných a legálních tras pro cyklisty, kteří by tak nemuseli porušovat předpisy, aby se bezpečně dostali do svého cíle.
5. Bariéry cyklodopravy: Největšími překážkami pro cyklisty i necyklisty ve využívání kola je špatná dopravní infrastruktura, velký provoz a nevhodně parkující auta. Zajímavé je, že fyzická náročnost a kopcovitý terén Brna byly v obou skupinách považovány za nevýznamné překážky. To ukazuje, že hlavní problémy jsou řešitelné a souvisejí s organizací a plánováním městské dopravy.
6. Podpora městské cyklistiky: Respondenti vyjádřili podporu bikesharingovým službám (60 % má vůči sdíleným kolům pozitivní postoj). Také požadují více kvalitních a bezpečných cyklostojanů a míst pro bezpečné uschování vlastních kol v městském prostoru (zejména u hlavního nádraží, v centru města, u nákupních center, škol a vzdělávacích institucí, u míst pro sport a rekreaci atd.). Vidí v tom způsob, jak povzbudit více lidí k využívání kol jako dopravního prostředku.
Na základě ankety vznikla detailní story mapa. V ní si každý může prohlédnout podrobné výsledky jednotlivých pocitových map (a podívat se, kde se lidé cítí na kole ohroženi, kde se naopak cítí bezpečně, případně kde by chtěli další cyklostojany) anebo si projít výstupy z jednotlivých otázek včetně ilustrativních konkrétních citací respondentů.
