Vietnamština, ukrajinština/ruština, rumunština/moldavština a arabština – šest jazykových skupin, na které se specializují brněnští interkulturní pracovníci. Tito zaměstnanci magistrátu pomáhají jednak zahraničním obyvatelům porozumět tuzemským pravidlům, zákonům, právům a povinnostem, jednak pracovníkům institucí, jako jsou úřady, školy či nemocnice, kteří s cizinci přicházejí do styku. Unikátního projektu si všimla i Evropská komise a zařadila jej mezi top 27 sociálních inovací uplynulých let. Jde už o druhý případ, kdy brněnský přístup k integraci cizinců reprezentuje Českou republiku jako příklad dobré praxe v zahraničí.
V době končícího programového období vydala Evropská komise, jeden z vrcholných orgánů Evropské unie, brožuru s 27 sociálními projekty, které považuje za inspirativní i pro další instituce napříč Evropou. Česká republika je zastoupena projektem Zvyšování interkulturní prostupnosti veřejných institucí ve městě Brně neboli ideou interkulturních pracovníků.
„Evropské komisi doporučilo konkrétní české projekty Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, které vybíralo z desítek konkurentů. Skvělá zpětná vazba pro nás bylo už to, že naši interkulturní pracovníci mezi doporučenými projekty obstáli a zařadili se do databáze 100 nejlepších příkladů dobré praxe, které komise zveřejní na svých stránkách. A jsme tím pádem nadšení, že komise následně činnost interkulturních pracovníků prezentovala i v brožuře, která představuje úzký výběr dvaceti sedmi nejzajímavějších projektů, za každý členský stát jeden,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.
Projekt interkulturních pracovníků (IKP) se podobným způsobem zviditelnil už podruhé. V minulosti si jej vybrali výzkumníci z Univerzity Karlovy jako příklad dobré praxe z ČR pro mezinárodní výzkum SIRIUS. Video, které o IKP natočili, můžete zhlédnout na www.tinyurl.com/video-sirius. Výzkumu SIRIUS se zúčastnilo osm evropských univerzit, které se zabývaly začleněním migrantů na trh práce.
Brněnští interkulturní pracovníci se soustředí na šest jazykových skupin, vybraných na základě statistických dat Ministerstva vnitra ČR a Českého statistického úřadu o počtech cizinců na území města Brna. Roli při stanovení těchto skupin hrály i samy integrační potřeby – platí, že čím větší jazyková a kulturní vzdálenost dané skupiny je, tím náročnější a delší je adaptace na české prostředí. Zohledněno bylo také to, jaká podpora je pro dané skupiny cizinců na území města již dostupná. Výsledkem bylo vytvoření týmu čtyř interkulturních pracovníků, a to s jazyky ukrajinština, ruština, vietnamština (početně nejsilnější skupiny vedle Slováků), rumunština a moldavština (Rumuni jsou početně poměrně hodně zastoupená skupina, nepokrytá z důvodu členství Rumunska v EU) a arabština (poměrně početná skupina arabsky hovořících ze širokého spektra států a zároveň skupina, o které je dostupných méně informací).
Sami IKP povětšinou z cizinecké komunity pocházejí. Kromě jazykové vybavenosti tedy disponují i pochopením pro kulturní odlišnosti a dovedou odhadnout, jaké chování by mohlo být druhou stranou špatně interpretováno, a mohou tak předejít případným konfliktům. Vysvětlí klientovi, ať už jím je cizinec, nebo zástupce instituce, co které chování znamená. „Některá nedorozumění můžou vzniknout z banálních situací – řada lidí, když jim někdo nerozumí, má například potřebu začít mluvit nahlas a zřetelně. Cizinci se ale v tu chvíli může zdát, že na něj druhá strana křičí, a nechápe proč. Z některých zemí si zase přivážejí zkušenost, že aby člověk se svou žádostí na úřadě uspěl, je potřeba někomu něco podstrčit. Interkulturní pracovník toto dovede předjímat, vysvětlit cizinci, že něco takového je u nás nezákonné, a ušetřit všechny trapného momentu. Interkulturní pracovník zkrátka dovede vytvořit most mezi oběma stranami, protože obě zná a dobře jim rozumí,“ přiblížil náměstek primátorky pro sociální oblast Robert Kerndl.
Interkulturní pracovníci svoje klienty v rámci terénní práce aktivně vyhledávají, navštěvují ubytovny, stavby, nádraží nebo pracují přímo „na ulici“ v širokém slova smyslu. S klienty se kontaktují také přes sociální sítě nebo tzv. gatekeepers, což jsou výrazné osobnosti v komunitě, přes které je možné navázat další spolupráci.
Cizinců se IKP ptají, co řeší, jestli něco potřebují, nabízejí kontakty na jednotlivé úřady a pracoviště i konkrétní pomoc při jejich návštěvě, například při vyřizování řidičského průkazu, živnostenského listu, uzavírání zdravotního pojištění nebo smlouvy o dodávce elektřiny či při komunikaci s lékaři.
„Interkulturní práci jsme samozřejmě nevymysleli tady v Brně, jde o osvědčený způsob, jak pracovat s přistěhovalci ze zahraničí. Výjimečné ale je, že se v Brně takhle stará o integraci přímo město, nikoli třeba neziskové organizace. To dodává našim interkulturním pracovníkům na důvěryhodnosti jak pro cizince, tak pro druhé účastníky – učitele, ředitele škol, úředníky, pracovníky bank, pojišťoven a podobně. Zároveň se tím otevírá možnost neposkytovat jen individuální pomoc, ale na základě jejich vhledu a zkušeností vytvářet systémová řešení. Například pro vietnamskou komunitu vznikla instruktážní videa s návodem na řešení některých životních situací, jako je zápis dětí do mateřských škol v Brně. Některá tato videa, třeba o tom, co člověk potřebuje k vyřízení rodného listu nebo jaký je systém povinné školní docházky v České republice, jsou využitelná i za hranicí Brna,“ podotkl Robert Kerndl.
Interkulturní pracovníci působí na brněnském magistrátě čtyři roky. Ročně se na ně s žádostí o pomoc obrátí několik set lidí a desítky institucí. Od loňského roku využívá město zkušenosti z interkulturní práce v novém projektu SKILL centrum, na kterém participuje s Jihomoravským krajem a který má za cíl využívat skutečný znalostní a dovednostní potenciál cizinců, aby vzdělaní a kvalifikovaní lidé nekončili jen u pomocných profesí.
„Brno je už po staletí městem, kde vedle sebe žili příslušníci několika národů nebo etnik, a v posledních letech je skladba obyvatel v tomto směru ještě pestřejší. Je přirozené, že se je snažíme zařadit do společnosti a zjednodušit jim přístup k důležitým informacím. Ze zkušeností, které interkulturní pracovníci ve své praxi nasbírali, vyplývá, že svoje klienty neseznamují jen s jejich povinnostmi, jako je třeba placení za odpad nebo dodržování nočního klidu, ale že jsou také těmi, kdo jim představuje jejich práva. Zvláště u manuálních pracovníků se setkávali třeba s tím, že cizinci neměli přesné informace o svých nárocích na dovolenou nebo nemocenskou, čehož pak zaměstnavatelé mohli zneužít. V právech a povinnostech jsou si ale rovni všichni lidé bez ohledu na barvu kůže nebo jazyk, kterým mluví,“ uzavřela primátorka Markéta Vaňková.
Mgr. Radka Loukotová
Tiskové středisko MMB
tel.: +420 542 172 471
mobil: +420 773 183 511
e-mail: tis@brno.cz