Geologie vypráví prastarý příběh lokality Brna

Kde vlastně leží Brno a jak a proč je uspořádáno? Možná neobvyklá otázka, ale dovolí nám podívat se na město z nevšedních úhlů. Jedním z nich je geologický a geomorfologický vývoj oblasti, kde se nyní nachází druhé největší město v České republice. Ve světě hornin však není nic nahodilé a jednotlivé vrstvy poskytují jasný vhled do historie.

Sice to není zřejmé na první pohled, ale uspořádání celého světa je přímo závislé na pravývoji před stovkami milionů let, který postupně utvářel krajinu tak, jak ji známe teď. Jaké vlivy a změny formovaly zemský povrch a neživou přírodu? Právě to zkoumá geologie a geomorfologie. Jsou to ty nejvzdálenější a nejpomalejší dějiny, jaké známe.

Vývoj charakteru lokality dnešního Brna a jeho okolí je vědecky popsán až ke starohorám, tedy době zhruba před 600 miliony let. Mořské pánve na hranici Českého masivu a Karpat vlivem magmatických pochodů, které vygradovaly ve variské vrásnění, doplnily Český masiv. Už toto působení lze dokázat v lokalitě Červeného kopce, kde díky takzvané magmatické šupině najdeme relikty oceánského dna.

Postupné vrásnění za stálého propojování moří a zase jejich ústupu – tak velmi zjednodušeně probíhal další vývoj; jde ovšem o miliony let pevně vepsané do hornin, půdy i jednotlivých kamenů. Z nich se o změnách dovídáme – třeba díky sedimentům z období druhohor, tedy cca před 175 miliony let, víme, že se podnebí v Brněnské vrchovině podobalo dnešnímu teplému středozemnímu.

Pro geologii je nejmladším obdobím kenozoikum, známé také jako období savců. To se dále dělilo do kratších časových úseků a zhruba od období před 2 miliony let se na našem území nachází už pouze souš. Dochází k říčnímu rozvoji, velmi často jsou řečiště o několik metrů výše než dnes. Složitost vývoje Brněnské vrchoviny lze pozorovat i přímo v Brněnské kotlině a okolí – například Moravský kras či Boskovická brázda zahrnují pestré tektonické území, to vše na pomezí dvou horotvorných celků: Českého masivu a Západních Karpat.

Trilobiti i žraločí zuby na Hádech

Každý kopec, proláklina, jednoduše jakýkoli neživý přírodní útvar skrývá příběh svého vzniku. Například skály zakusující se do břehů Brněnské přehrady v blízkosti Sokolského koupaliště odhalují horniny z Českomoravské vrchoviny a Brněnského masivu z období čtvrtohor a můžeme na nich najít pozůstatky hydrotermálních žil – tedy míst vzniku minerálů – nad hladinou přehrady, nejčastěji minerálu turmalínu. Masiv následně tvoří Bystrckou kotlinu, kterou protéká řeka Svratka.

Brno a jeho okolí jsou bohaté na nerudní suroviny. Největší význam mají horniny určené pro stavební materiál. Jejich využití známe už od 19. století, kdy vznikaly mnohé pískovny, cihelny a vápenky. Mezi významná naleziště patří oblasti Obřan, Maloměřic či lomů Hády (na snímku).

Na Hádech v nejnižší etáži se nachází bývalý břidlicový Růženin lom s granitoidy – křemencem, živcem a jinými minerály. V dalších patrech jsou hádské slepence a v nejvyšších vrstvách se nachází vápence a slínovce z období jury, v nichž pozorujeme velké množství fosilií. Nalezeny byly žraločí zuby, trilobiti a mnoho druhů flóry. V jednom z lomů se vápenec stále těží. Těžbu a vznik cihelen a kamenolomů zaznamenáme i v dalších lokalitách, například v Kamenné kolonii nebo Modřicích.

Více o nerostném bohatství Moravy i Brněnska se dozvíte ve stálé expozici Svět nerostů v Dietrichsteinském paláci Moravského zemského muzea. Popisuje vznik hornin a na ně navázaných nerostů a poučí vás o minerálech a drahých kamenech. Význam oboru podtrhuje praktická ukázka využití nerostných surovin.