Přeskočit na obsah

Finance nejsou pro spolupráci klíčovým faktorem, ukazuje dotazníkové šetření mezi starosty obcí Brněnské metropolitní oblasti

12. srpna 2020

V průběhu jara 2020 probíhalo pod záštitou primátorky města Brna JUDr. Markéty Vaňkové již druhé dotazníkové šetření s názvem Možnosti a potenciál dlouhodobé spolupráce v Brněnské metropolitní oblasti (BMO).

Navázalo na šetření z roku 2017. Od té doby se díky použití jednotné metodiky vymezení metropolitních oblastí v ČR území BMO zvětšilo a nově je jeho součástí 184 obcí (včetně Brna). Proto bylo nutné dotazníkové šetření aktualizovat a zaměřit se i na nově zahrnuté obce.

Dotazníkové šetření probíhalo ve spolupráci s Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity v rámci projektu METROSPOL. Elektronický dotazník byl zaslán 183 starostkám a starostům obcí v BMO, kteří odpovídali na 18 otázek. Zpětnou vazbu se podařilo získat od 175 obcí, což je 96 % ze všech oslovených obcí. V návratnosti se podařilo překonat už tak dobrý výsledek z roku 2017, který tvořil 88 %. Tato čísla ukazují, že starostové mají zájem s Brnem spolupracovat. Na základě výsledku můžeme tvrdit, že většina starostů spatřuje v metropolitní spolupráci smysl. 

Dotazníkové šetření v takovém rozsahu nemá v českých metropolitních oblastech obdoby. Brno tímto dokazuje, že je průkopníkem metropolitní spolupráce v České republice,” uvedl 2. náměstek primátorky města Brna Bc. Tomáš Koláčný.

V šetřen Brno zjišťovalo, jaké je povědomí starostů o BMO a nástroji ITI, a ptalo se i na míru jejich zapojení. Otázky se rovněž zaměřily na témata, která by bylo vhodné řešit do budoucna, například jednotný systém svozu odpadu v BMO či vznik metropolitního územního plánu, jenž by pomohl k lepší koordinaci klíčových aktivit na tomto území. Více než stovka oslovených radnic by společně ráda řešila i tuto problematiku.

Ty nejdůležitější výsledky z dotazníkové šetření jsme pro vás shrnuli do následujících bodů:

  • 94 % obcí chce řešit vybraná témata strategického plánování společně na metropolitní úrovni;
  • 90 % obcí se chce zapojit do spolupráce v rámci BMO;
  • více než 50 % obcí si dokáže v budoucnu představit založení veřejného subjektu zaměřeného na metropolitní spolupráci;
  • starostové by rovněž uvítali metodickou podporu při tvorbě strategických dokumentů (cca 50 %);
  • 83 % obcí nechce přistoupit na diskuzi o možném sloučení jejich obce s jinou obcí.

A jaká témata by mělo Brno řešit na metropolitní úrovni? Starostky a starostové by společně rádi řešili zejména problematiku lokální dostupnosti – výstavba parkovišť P+R, terminálů či cyklostezek (20 %), boj se suchem a erozí (15 %), odpadové hospodářství (14 %), školství (12 %) či stárnutí populace (11 %). 

Dotazníkové šetření slouží jako důležitá zpětná vazba pro rozvoj Brna a jeho okolí. Starostové byli mj. dotazováni na faktory, které jsou pro ně klíčové k udržení dlouhodobé metropolitní spolupráce. Zmiňovali především povědomí o přínosech metropolitní spolupráce (23 %), schopnost nalézt konsensus a kompromis (21 %), silné politické vedení (19 %) či rovnoměrné zastoupení a rozhodování (17 %). Externí finanční nástroje k financování projektů byly u starostů upozaděny (15 %), zde vidíme velký posun v porovnání s rokem 2017. V předchozím šetření starostové upřednostňovali jako klíčový faktor finanční prostředky.  

Více informací o dotazníkovém šetření naleznete na stránkách metropolitni.brno.cz.

Nejnovější tiskové zprávy

Participativní rozpočet zná letošní vítězné projekty

Občané Brna rozhodli o vítězných projektech participativního rozpočtu Dáme na vás. Hlasování skončilo 30. listopadu. Letošního ročníku se zúčastnilo 13 123 hlasujících, kteří vybrali následující projekty.

Brno pokračuje v opravě sběrných středisek odpadů

Město stále opravuje sběrná střediska odpadů. V příštím roce se bude pokračovat v pracích na čtyřech z nich. Radní dnes schválili dodatek smlouvy se společností SAKO Brno na tyto akce.

První vlak přijede z Vídně do Brna 11. prosince hodinu před půlnocí. Na letiště Schwechat pak vyrazí na pravidelné lince hned druhý den ráno

Smlouvu na zajištění přímého železničního spojení Brna a mezinárodního letiště Vídeň – Schwechat dnes schválili brněnští radní. První vlak v závazku takzvané veřejné služby vyrazí z Vídně v neděli 11. prosince ve 21.15 hodin. Z Brna pak pojede poprvé opačným směrem hned druhý den ve 3.48 hodin. Na provoz pravidelné linky zajišťující dopravní obslužnost bude město poskytovat dopravci, společnosti RegioJet, a. s., kompenzace.

Mimosoudní narovnání uzavře spor kvůli přednádražnímu prostoru

Dohodu o narovnání mezi městem a společností KVINT dnes schválili brněnští radní. Spor ohledně bezdůvodného obohacení se tak vyřeší mimosoudně a v oblasti bude možné provést rekultivaci území v rámci výstavby polyfunkčního komplexu Dornych.