Druhá kopule hvězdárny je nově majetkem města - Tiskový servis
Jednou z dominant vrcholu Kraví hory jsou dvě kopule z let 1949 až 1954 o průměru 8 metrů, které stojí na západní straně nové budovy Hvězdárny a planetária Brno. Severní kopule přitom nebyla v majetku města Brna, nýbrž Masarykovy univerzity jako její odborné pracoviště pro studenty a pracovníky Přírodovědecké fakulty. Situace se nyní změnila.
Došlo k využití unikátní možnosti, jak po sedmdesáti letech sjednotit celý areál svěřený hvězdárně do užívání. Již nyní kopuli obklopují městské pozemky a její infrastruktura je závislá na infrastruktuře Hvězdárny a planetária Brno (vodovod, odpady, přístup). Nejvhodnějším postupem se jevil přímý odprodej kopule Masarykovou univerzitou statutárnímu městu Brnu a následné svěření kopule do užívání hvězdárně.
„Kopule a její vybavení bude i nadále rozhodně sloužit k astronomickým účelům, tedy pro komentovaná pozorování pro laické návštěvníky hvězdárny, odborná pozorování realizovaná pracovníky a spolupracovníky Hvězdárny a planetária Brno, na základě dohody o spolupráci pak i odborná pozorování studentů a pracovníků Masarykovy univerzity. Spodní patro postupně hodláme přeměnit v klubovnu, kde se budou scházet astronomické kroužky, univerzity třetího věku, členové pobočky České astronomické společnosti, eventuálně se zde budou odehrávat další, výjimečné akce související s propagací města jako centra vědy, výzkumu a inovací,“ uvedl náměstek brněnské primátorky Tomáš Koláčný.
Cena za objekt s ohledem na odhad ceny nemovitosti, zůstatkovou cenu mobiliáře a technických investic byla 4,270 milionů Kč a byla hrazena z rozpočtu statutárního města Brna.
Tiskové středisko MMB
e-mail: tis@brno.cz
tel.: 542 172 162
www.brno.cz
Nejnovější tiskové zprávy
Brno: První pravidelný provoz automatické třídicí linky v České republice zahájen. Znamená zásadní posun v kvalitě dotřiďování odpadu
Pravidelný provoz automatické třídicí linky na plast, papír a kovové obaly zahájil dnes v areálu městské svozové a odpadové firmy SAKO Brno premiér Petr Fiala spolu s primátorkou Brna Markétou Vaňkovou, ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem. Jde o první třídicí linku v České republice, která není založena na ručním třídění, nýbrž na vysokém stupni automatizace provozu. Podstatou moderní technologie jsou optické senzory, které dokážou rozlišit a separovat různé druhy odpadů mnohem rychleji a efektivněji než stávající ruční dotřiďování.
Želvuška i další oku neviditelní hrdinové zvou do světa elektronové mikroskopie
Exkurze do technologických provozů, speciální akce ve VIDA! science centru nebo v Technickém muzeu v Brně, výstavy uvnitř i venku – to vše přinesou Dny elektronové mikroskopie. Brno se i letos touto akcí, organizačně zaštiťovanou hvězdárnou, hlásí ke svému zlatému vývoznímu artiklu, letos ve znamení neviditelných hrdinů, kteří jsou všude kolem nás nebo přímo v našem těle. Zachraňují planetu, brání naši imunitu nebo sami dokážou přežít v extrémních podmínkách. Blíže prozkoumat je můžeme právě díky elektronovým mikroskopům. Vstoupit do mikrovesmíru obývaného fantastickými stvořeními zájemci můžou od 20. do 26. března.
Slavnostní zahájení dalšího projektu z participativního rozpočtu Dáme na vás v Řečkovicích
Ve čtvrtek 9. března 2023 proběhlo slavnostní poklepání základního kamene stavby projektu z participativního rozpočtu Dáme na vás, a to Řečkovického HRáje. Setkání se zúčastnil radní Filip Chvátal, starosta městské části Brno – Řečkovice a Mokrá Hora Marek Viskot, navrhovatelka projektu Eva Matoušková a zástupci realizační firmy.
Nejčastěji chodím do knihovny a na nejlepší úrovni jsou v Brně divadla. Lidé v průzkumu hodnotili brněnskou kulturu
Čtyři z pěti Brňanů jsou s kulturou ve městě spokojeni a myslí si, že alespoň v jedné oblasti Brno vyniká nad jinými městy. Nadpoloviční většina za ní tedy jinam ani nevyjíždí. Na druhou stranu je tu nevyužitý potenciál v oblasti hudby a také muzeí a galerií a měl by být konečně dostaven nový sál pro filharmonii. I to jsou některé ze závěrů průzkumu kulturních potřeb Brňanů, který si město nechalo zpracovat na reprezentativním vzorku 1111 lidí.