Dostupné bydlení v Brně? Chce to hlavně nový územní plán, zaznělo na konferenci

„Jsme svědky situace, kdy ani rodiny se středním příjmem nejsou schopné dosáhnout na vlastní bydlení. S podobným problémem se potýkají i jinde v Evropě, například v Berlíně uvažují o poměrně radikálním řešení formou vyvlastňování. Pro nás je v tomto inspirací Vídeň, kde už desetiletí vedou bytovou politiku na špičkové úrovni. Vídeň se pravidelně umísťuje na předních příčkách coby nejlepší město pro život, mimo jiné i v oblasti dostupnosti bydlení,“ uvedl na konferenci náměstek primátorky města Brna pro oblast bydlení Jiří Oliva (jeho prezentace zde). Podotkl také, že na schůzku s vídeňskou radní pro bydlení se chystá tento týden.

Bytový fond Brna čítá asi 28 tisíc bytů, většina z nich je svěřena městským částem (asi tisícovku bytů spravuje přímo magistrát). Ve Strategii bydlení si město vytyčilo jako jeden z cílů, že obecní byty budou představovat alespoň 15 % z celkového počtu bytů v Brně. „Tuto hodnotu město ztratilo v roce 2019, ale podařilo se nám alespoň zvrátit trend, kdy toto číslo v minulých letech setrvale klesalo – poslední dva roky si zachovalo stejnou výši. Ideální by samozřejmě bylo tu tendenci úplně otočit a dospět k tomu, že se toto číslo bude zvyšovat. Co město musí udělat, je začít stavět tisíce bytů. K výstavbě chystáme různé lokality, nejdále jsme v přípravě družstevního bydlení na Kamenném vrchu, na Francouzské a na ulici V Aleji, kde by mělo celkem vzniknout asi 500 nových bytů,“ dodal Jiří Oliva.

K dalším řečníkům patřili ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček, který popsal, jak potřebám dostupného bydlení vychází vstříc připravovaný územní plán (celá prezentace zde), či Jan Holeček z Odboru strategického rozvoje a spolupráce Magistrátu města Brna, jenž představil demografická i socioekonomická data ovlivňující situaci na trhu s prodejem i pronájmem nemovitostí v Brně (prezentace zde).

Za Asociaci brněnských architektů a stavitelů ABRAST promluvil Tomáš Kaláb, který na závěr představil i čtyři doporučení směrem k veřejné a státní správě, která by z hlediska developerů mohla situaci pozitivně ovlivnit (prezentace zde).

Akademický sektor reprezentoval Zdeněk Dufek (Ústav stavební ekonomiky a řízení FAST VUT v Brně), který zdůraznil, že výslednou cenu bydlení ovlivňuje do značné míry atraktivita lokality – a že dokud bude Brno kvalitním městem pro život, cena bydlení klesat nebude (prezentace zde). Martin Lux (Sociologický ústav AV ČR) pak této tezi oponoval připomenutím teorie cykličnosti trhu a hypoteční krize z let 2008–2009 (hovořil bez prezentace).

Na konferenci vystoupil za finanční sektor také Michal Skořepa z České spořitelny, jehož záměrem bylo vyvrátit dva mýty: jednak ten, že dostupnost bydlení se zhoršuje, a jednak, že člověk žijící v nájmu „vyhazuje peníze z okna“ a na konci života nemá nic (prezentace zde).

„Celá konference přinesla různé, někdy až kontroverzní nebo minimálně provokativní pohledy na bydlení a jeho dostupnost. Pojmenovali jsme řadu faktorů, které tuto situaci způsobují. Většina z nich je otázkou trhu a jeho regulace, některé má v rukou vláda a zákonodárci, něco ale lze ovlivnit i z naší úrovně. Jsem rád, že jsem si ověřil, že naše kroky – ať už rovnou konané, nebo zatím plánované – míří dobrým směrem,“ uzavřel Jiří Oliva.

Medailonky vystupujících