Dobrovolnictví může dát životu smysl. Kde a jak začít? - Tiskový servis
Štěpánka na hudebním festivalu organizovala auta na parkovišti. Starší dáma, měla-li problém s počítačem, mohla se obrátit na Roberta. Iva si chodila povídat s pacienty hospice.
Ti všichni a tisíce dalších lidí v Brně se věnovali nebo věnují dobrovolnické činnosti, kdy bez nároku na odměnu (nebo za vstupenku na festival, za ubytování a stravu a podobně) ve svém volném čase prospívají druhým. Kdo by se k nim chtěl přidat, může načerpat inspiraci například na chystaných Dnech dobrovolnictví na konci dubna.
Činnost dobrovolníků je rozmanitá jako život sám. Na počátku pandemie covidu-19 vstoupili tito lidé víc do obecného povědomí, když vozili seniorům nebo nemocným nákupy, šili roušky, hlídali děti zdravotníků nebo pomáhali v nemocnicích a domovech pro seniory. Poté se strhla lavina zájmu po tornádu na Břeclavsku a Hodonínsku v roce 2021 a loni po příchodu desítek tisíc uprchlíků z Ukrajiny.
Různé neziskové organizace ale služeb dobrovolníků využívají dlouhodobě. Zapojit se lze v České republice, ale i v zahraničí, což může být výhodné třeba pro studenty – je to pořádná lekce v samostatnosti, možnost naučit se v krátkém čase spoustu dovedností a procvičit si jazyk. Některé mezinárodní programy, např. Evropský sbor solidarity, dokonce účastníkům hradí cestovné a přispívají na bydlení a jídlo.
Kdo má přesnou představu, čemu by se chtěl věnovat, najde si cestu sám. Neškodí ale využít služeb profesionálů, např. Regionálního dobrovolnického centra Jihomoravského kraje (dc67.cz, rozhovor s jeho ředitelkou čtěte na straně 20), Dobrovolnického centra Ratolesti Brno (ratolest.cz/dobrovolnicke-centrum) nebo MUNI pomáhá (munipomaha.cz) a dalších. Tyto organizace mimo jiné propojují zájemce a ty, kteří potřebují pomoc, školí dobrovolníky a jejich koordinátory, poskytují informační a právní servis a pořádají osvětové akce.
Hezké chvíle s pacienty i válečnými veterány
Pokud uvítáte konkrétní tipy, kam investovat svůj volný čas a energii, v DobroCentru u sv. Anny (facebook.com/DCusv.Anny) mají stále dveře dokořán. „Nejčastěji si dobrovolníci s pacienty jen tak povídají, někdy jim čtou, případně s nimi hrají hry, mohou i něco vyrábět. Pokud je hezké počasí a stav pacientů to dovolí, mohou s nimi jít ven,“ popisuje manažerka dobrovolnického programu Svatava Kalná. Kromě pravidelných spolupracovníků do nemocnice dochází lidé, kteří se zapojují do jednorázových akcí typu tvořivé dílny, divadlo, zpívání s kytarou nebo promítání fotografií z cest.
Paměť národa sbírá a publikuje vzpomínky válečných veteránů, politických vězňů, disidentů a pamětníků historických událostí. Pokud pak tito respondenti (mnohdy vyššího věku) nebo jejich rodiny potřebují na oplátku s něčím pomoci, Paměť národa na ně myslí a její dobrovolníci asistují potřebným s nákupy či vyzvedáváním léků, organizují setkávání pamětníků nebo zprostředkovávají právní a psychologickou pomoc (pomoc.pametnaroda.cz).
Mámy klidně i se svými dětmi a také babičky jsou vítány v organizaci HOST – Home start Česká republika (hostcz.org). Předávají své rodičovské zkušenosti rodinám často ze sociálně znevýhodněného prostředí, např. jim ukazují, jak si hrát a komunikovat s dětmi, jak s nimi trávit volný čas, mohou poradit ohledně vaření, nákupů, hospodaření s penězi, hygienických návyků a podobně.
Více nabídek hledejte na webech zmíněných dobrovolnických center, a možná má takový program i vaše firma. Pátrání po činnosti, která vám sedne a přinese dobrý pocit a naplnění, můžete tedy začít i u svého šéfa.
Dobrovolnické aktivity podporuje i Magistrát města Brna dotacemi z rozpočtů odboru zdraví a odboru sociální péče. Odbor zdraví bude letošní projekty teprve posuzovat, odbor sociální péče brněnským zastupitelům navrhuje schválit podporu pro 5 projektů organizací ADRA, Diecézní charita Brno, Dobrovolnické centrum Motýlek, Paspoint a Ratolest Brno v celkové výši 470 tisíc korun.
Mohlo by vás dále zajímat
Vzpomínky na Vlněnu neleží v archivu, ale v hlavě pamětníků
Byly doby, kdy se sláva Brna jako moravského Manchesteru, tedy bašty textilního průmyslu, téměř dotýkala hvězd. Jejich třpyt ulpěl ještě i na produkci zdejších socialistických textilek – mimo jiné pověstné Vlněny –, v 90. letech 20. století však vyhasl a čas odvál i samotné tovární budovy. Ti, kteří tady pracovali, však ještě žijí a jejich vyprávění zachytila etnografka Petra Mertová v knize Vzpomínky na Vlněnu, kterou loni vydalo Technické muzeum v Brně.

Dny elektronové mikroskopie: poznejte podivuhodný mikrosvět
Bez elektronových mikroskopů bychom se dnes už těžko obešli v lékařství, kriminalistice, archeologii, výzkumu materiálů nebo leteckém průmyslu. Každý třetí takový přístroj na světě pochází z Brna. Přijďte se nyní seznámit s pestrým mikroskopickým světem.
S novým nádražím přijde i modernizace vlakové sítě v Brně
Nejviditelnější a nejdůležitější stavbou v rámci železničního uzlu Brno, pro který se také používá označení Europoint Brno, bude nové hlavní nádraží. Vzniknou však nebo budou modernizovány i menší stanice a nové trati. Vyroste také celá nová čtvrť a promění se další části města.
Umělá inteligence: Spotřebuje kvanta energie, ale možná vyřeší klimatickou krizi
Jak se umělá inteligence liší od lidské inteligence? Jaký dopad bude mít umělá inteligence na naši společnost a ekonomiku? Jaká jsou největší rizika a výhody vývoje umělé inteligence a jak se s nimi můžeme vypořádat? Toto není záznam myšlenkového pochodu redaktorky, která se připravuje na rozhovor. Tyhle tři otázky pro mě během několika vteřin vymyslela aplikace ChatGPT. Odpovědi jsem ale hledala jinde – u Jana Bárty, koordinátora platformy Brno.AI.
Nejnovější články

Jak vidí umělci Marii Restitutu? Soutěžní návrhy ukazuje výstava na Špilberku
Lampa, trnová koruna, kříž z QR kódů? Pomník blahoslavené Marie Restituty mohl mít řadu podob. Porota nakonec zvolila tradiční figurální ztvárnění. Shodnete se s jejím výběrem, nebo byste dali přednost něčemu jinému? Všech 35 návrhů si prohlédnete na výstavě na Špilberku.
Vzpomínky na Vlněnu neleží v archivu, ale v hlavě pamětníků
Byly doby, kdy se sláva Brna jako moravského Manchesteru, tedy bašty textilního průmyslu, téměř dotýkala hvězd. Jejich třpyt ulpěl ještě i na produkci zdejších socialistických textilek – mimo jiné pověstné Vlněny –, v 90. letech 20. století však vyhasl a čas odvál i samotné tovární budovy. Ti, kteří tady pracovali, však ještě žijí a jejich vyprávění zachytila etnografka Petra Mertová v knize Vzpomínky na Vlněnu, kterou loni vydalo Technické muzeum v Brně.
.jpg/bb579997-8d6e-7270-9e12-5e6e8a8798bf&w=280&h=140&op=thumbnail)
Osm startovacích bytů je připraveno k nastěhování
Osm nových startovacích bytů je připraveno pro mladé páry a rodiny. Zájemci se mohou hlásit do 27. dubna. Ti, kteří splní podmínky, pak postoupí do slosování.

Zemřel Emil Boček, válečný veterán a čestný občan města Brna
V sobotu 25. března se uzavřela dlouhá a bohatá životní cesta válečného veterána Emila Bočka. Jako příslušník RAF společně s dalšími československými letci a vojáky zásadním způsobem za druhé světové války přispěl k definitivní porážce nacistického Německa. Jeho rodné město Brno, kde prožil celý svůj život, si ho vážilo jako jednoho z nejvýznamnějších občanů a svou úctu mu vyjádřilo udělením Ceny města Brna a poté i čestného občanství.