(zug) – Národní rada osob se zdravotním postižením ČR vyhlásila 12. ročník cen Mosty 2014, které jsou udělovány za mimořádnou aktivitu nebo čin ve prospěch zdravotně postižených občanů. Slavnostní ceremoniál s vyhlášením vítězů proběhl 19. března v hotelu Voroněž v Brně.
Do letošního ročníku bylo podáno 90 návrhů na nominaci. V prvním kole nominační komise vybrala pět návrhů v každé kategorii, ve druhém kole se pak rozhodovalo o vítězích.
Hodnoticí výbor nakonec zvolil pro rok 2014 jako vítěze mezi institucemi veřejné správy společnost České dráhy za projekt Cestu si objednávám z pohodlí svého domova. Dopravce získal ocenění za zjednodušení a zkvalitnění objednávek přepravy a asistence pro osoby s omezenou schopností pohybu pomocí otevřené aplikace dostupné na webu a na pokladnách Českých drah.
„Oceněná aplikace běží v ostrém provozu od loňského dubna a do letošního února jsme obdrželi 5842 objednávek. Drtivou většinu jsme vyřídili kladně. Objednávku přeprav cestujících na vozíku z vnitrostátní přepravy rozšiřujeme v pilotním provozu od 20. března i pro cestování z České republiky do 13 zemí Evropy a zpět a současně i při cestování na území jiných států,“ přiblížil člen představenstva ČD zodpovědný za osobní dopravu Michal Štěpán.
V kategorii nestátních subjektů cenu Mosty 2014 převzala Metropolitní univerzita Praha, hodnoticí výbor zaujal její program Škola bez bariér.
Studenti s pohybovým postižením mohou požádat o stipendium ve výši školného pro celou dobu studia na této škole. Objekty školy v Praze a Plzni jsou kompletně bezbariérové, bezbariérový přístup je i v části budovy univerzitního střediska v Hradci Králové. Program zahrnuje i zapůjčení studijních pomůcek, např. notebooků, diktafonů, softwaru pro přepis mluveného slova apod., a zájemci si mohou zvolit i speciální studijní režim. Zdravotně postižení studenti se zapojují také do různých společenských a sportovních aktivit univerzity.
Jako osobnost hnutí lidí se zdravotním postižením byla in memoriam vybrána Jana Hrdá, aktivistka a zakladatelka osobní asistence pro osoby se zdravotním postižením v Československu a poté České republice.
Po autonehodě v roce 1978 téměř úplně ochrnula a úspěšně svedla boj s tehdejší státní mocí o odebrání svých dětí do ústavní péče. Byla průkopnicí v asistenční službě, s jejíž pomocí se jí podařilo děti vychovat a dožít svůj život. Významně se podílela na prosazení zákona o sociálních službách, v rámci kterého vznikl příspěvek na péči. V roce 1995 získala jako první žena Cenu Olgy Havlové. Zemřela v srpnu 2014.