Ve středu 4. 4. diskutovali o digitálním Brně přední odborníci na oblast otevřených dat, digitalizaci a kybernetickou bezpečnost. Podtitul Digitální město je (není) velký bratr předznamenával živou výměnu názorů. Do diskuse se zapojila i veřejnost, která určila výsledek debaty. Debata se konala na půdě Fakulty informačních technologií VUT v Brně.
Šest osobností
Na debatě, kterou moderoval Nikita Poljakov, zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, vystoupilo šest osobností, které mají k digitalizaci velmi blízko: Michal Bláha, autor iniciativy www.hlidacstatu.cz, Pavel Zemčík, děkan Fakulty informačních technologií VUT v Brně, Michal Kubáň, národní koordinátor otevřených dat MVČR, Daniel P. Bagge, ředitel odboru kybernetické bezpečnostní politiky Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, Michal Pešek, ředitel Správy základních registrů a Jaroslav Kacer, náměstek primátora města Brna pro Smart City, ICT a strategii.Výsledek debaty rozhodlo publikum
Publikum v sále dalo ke každému tématu svůj názor najevo hlasováním. Po diskusi mohli svůj názor změnit a vyjádřit, nakolik je odborníci ovlivnili ke změně postoje. Hlasovat a tím vyjádřit svůj postoj k jednotlivým tématům se dalo také na stránce www.brno2050.cz/dotaznik. Diskusi bylo možné sledovat živě na sociálních sítích a kompletní záznam je k dispozici na Youtube.Pět klíčových témat
V rámci diskuse se jednotliví diskutující vyjadřovali k pěti tématům. Digitální město pracuje s elektronickou identitou občana. Má smysl vytvářet tuto identitu pro konkrétní město, nebo raději počkat na to, co připraví národní úroveň? „Státu trvalo vytváření elektronické identity dlouho, proto jsme v rámci elektronické ‚šalinkarty‘ začali vytvářet základ pro městskou identitu, která již částečně má a ještě bude mít přidanou hodnotu a zvýší komfort pro obyvatele. Náklady jsou promile oproti např. pražské Opencard,“ uvedl Jaroslav Kacer, náměstek primátora města Brna. Na jednání zaznělo, že od 1. 7. 2018 stát nabízí národní identitu, takže má smysl si na ni počkat. A diskutující ocenili snahu města připravovat nové služby v rámci budované nové elektronické identity. Diváci v sále se většinou 62 % přiklonili k vytváření vlastní brněnské elektronické identity; 38 % by raději počkalo na novou státní identitu.
Důležitá je otázka zpracovávaných dat. Mají města pro svůj budoucí rozvoj zpracovávat pouze data, která jim ukládá zákon, nebo mají usilovat i o data, která umožní lepší služby pro své občany? Jde tedy o vyřešení rozporu mezi lepšími službami a rizikem úniku nebo zneužití dat. „Data jsou novým městským bohatstvím, které se musíme naučit využívat,“ uvedl Jaroslav Kacer. Aktivní přístup města ke zlepšování služeb pomocí získávání dat podpořilo 71 % přítomných, 29 % by raději nechalo zpracování dat na úrovni zákonné povinnosti.
Kde budou data uložena? Mají města investovat do budování vlastních a zabezpečených úložišť, nebo stačí zajistit externí úložiště, které bude dostatečně bezpečné? Jinými slovy, jak je důležité mít plnou kontrolu nad úložištěm dat? Česká republika má projekt státního cloudu, který by mohl sloužit nejen pro centrální úroveň, ale také pro celou veřejnou správu. Zmíněn byl i příklad Estonska, které kvůli bezpečnosti hostuje všechna data v cloudu mimo své hranice, protože vnímá jako riziko napadení země ze strany Ruska. Hlasování v sále bylo vyrovnané. Diváci se mírně přiklonili k variantě externího (56 %) oproti vlastnímu (44 %) městskému úložišti dat.
Dalším tématem byla rychlost digitalizace služeb. Má postupovat rychleji, nebo je pro nás důležitější udržet si osobní kontakt a digitální služby považujeme za drahou zbytečnost? To je klíčová otázka, která se týká limitů a rychlosti digitalizace služeb. Odborníci argumentovali, že rychlost nemusí znamenat vyšší kvalitu, spěchat se nevyplácí. Již nyní existují státem poskytované digitální služby, o kterých lidé nejsou dostatečně informováni. Velmi silně bylo diskutováno téma designu služeb. Nemělo by jít o překotné převádění formulářů do elektronické formy. Opravdu služby nově designovat podle potřeb občanů, nikoliv zpracovávajících úředníků. Diváci naprosto přesvědčivě podpořili urychlení digitalizace – pro bylo 96 % oproti 4 %, kteří by rádi ponechali status quo.
Poslední téma se zabývá způsobem, jak má být digitální město vytvářeno. Chceme více využívat hotová a připravená řešení, nebo investovat do vývojového týmu, který digitální služby přizpůsobí potřebám občanů? Vyplatí se více investovat právě do nastavení těchto služeb? Stát má někdy problém zaplatit kvalitní odborníky, výhodu má soukromá sféra. Nicméně je nutné, aby město (a stát) měly své týmy architektů a analytiků, kteří dokáží služby správně zadat. Diváci v sále byli většinou 67 % pro využívání již hotových funkčních řešení a 37 % by si přálo posílit vlastní vývoj přímo pro potřeby města.
Tiskové středisko MMB
e-mail: tis@brno.cz
tel.: 542 172 162
www.brno.cz
