Den Brna: hradby města vyztužila odvaha a soudržnost obránců - Tiskový servis
V „brněnské poledne“, tedy v 11 hodin, uctilo památku obránců města shromáždění u Glorietu na Špilberku. Poté byly položeny květiny také u hrobu Martina Středy v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Beethovenově ulici a u náhrobku Jeana Louise Raduita de Souches v kostele svatého Jakuba.
Od 18 hodin bude brněnský diecézní biskup Vojtěch Cikrle v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně celebrovat pontifikální bohoslužbu u Palladia města Brna (obrazu svatotomské Madony).
Brněnské oslavy, které se letos rozprostřely mezi dva víkendy od 11. do 18. srpna, vyjadřují obdiv a úctu hrdinství, které Brňané prokázali při obléhání města mnohonásobně početnějšími švédskými vojsky v roce 1645.
Tehdy už 27 let sužovala Evropu třicetiletá válka a naši předkové samozřejmě nemohli tušit, že se chýlí ke konci. Vojska obou stran byla unavená a připravovala se jednání o míru. Dobytí Brna představovalo pro Švédy otevření cesty na Vídeň. Zároveň to pro ně byla poslední možnost, jak strhnout vítězství na svou stranu.
Po bitvě u jihočeského Jankova v březnu 1645 se vítězní Švédové v čele s Torstenssonem obrátili k Brnu a počátkem května město oblehli. Brňané měli dvě možnosti. Buď se vzdát a zaplatit obrovské výkupné, nebo se bránit a riskovat zničení a vyvraždění města. Nepřemožitelnému Torstenssonovi totiž dosud žádné město neodolalo. Přesto se Brno odhodlalo k obraně.
Bylo to i zásluhou mladého, sedmatřicetiletého Raduita de Souches, nekatolíka, francouzského hugenota, a navíc ještě donedávna plukovník švédské armády, který však vstoupil do služeb Habsburků. Svým vojenským uměním a svou rozhodností při opevňování Brna si postupně získal důvěru velitele Špilberku Ogilvyho i dalších velitelů a měšťanů, a dokonce i jezuitského pátera Martina Středy, který obránce duchovně podporoval a povzbuzoval výzvou Kdo brání Brno, brání celou Moravu.
Poledne v 11 se nezvonilo, Švédi přesto odtáhli
Společným úsilím posádky, Raduitova vojenského oddílu, měšťanů a studentů všech národností Brňané švédské přesile odolali. A vydrželi i závěrečný nápor na svátek Nanebevzetí Panny Marie. Po celodenním obléhání, kdy se střídalo dělostřelecké bombardování města s útoky pěších obléhatelů, válečná vřava za soumraku ustala, Švédi nakonec uznali, že Brno nedobudou, a odtáhli pryč. To, že Torstensson nařídil ukončit útok v poledne a Brňané, kteří se to dozvěděli, proto poledne zazvonili už v 11 hodin a tím se zachránili, zůstane pouze pověstí, která založila hezkou tradici „petrovského poledne“. Obránci pak zázračné vítězství připsali Panně Marii, kterou uctívali prostřednictvím obrazu svatotomské Madony.
Brno získalo úctu Vídně, protože poražení Švédové už neměli sílu ji ohrozit. Raduit byl císařem oceněn a Habsburkům později prokázal ještě nemalou vojenskou službu. I jeho knihu Diarium bellicum Brunense (Deník brněnské války) četla celá Evropa. A jen tak mimochodem, srpen byl osudovým měsícem jeho života: 16. srpna 1608 (před 410 lety) se narodil, 15. srpna 1645 ubránil Brno a 12. srpna 1682 zemřel. Jeho ostatky byly uloženy v hrobce v brněnském kostele sv. Jakuba. Na Špilberku lze najít také jeho bustu a na Petrově pamětní desku. Druhému iniciátorovi statečné obrany, páteru Martinu Středovi, byla v Brně dedikována ulice i zvon v jezuitském kostele a zanedlouho mu zde bude odhalena socha.
Úspěšná obrana Brna přispěla také k tomu, že město obhájilo svoji pozici hlavního města Moravy na úkor dobyté Olomouce.
Mohlo by vás dále zajímat
Jména Kapoun a Rotrekl patří do panteonu moravské poezie
Svět přichází o básníky i v červnu – letos si tak připomeneme dva tvůrce, jejichž pozemská pouť právě v tomto čase skončila, ale jejich poetické duše splynuly s duší Brna a Moravy a trvale ji posílily a obohatily. Před 60 lety, 10. června 1963, zemřel básník Karel Kapoun a 9. června to bude deset let, co odešel básník Zdeněk Rotrekl.
Ptáci v Brně: koho zajímají meruňky a koho rumiště?
Pokud jste si až dosud – stejně jako autorka textu – mysleli, že nejběžnějším ptačím obyvatelem Brna je holub, jste na omylu. Konkrétně holub hřivnáč figuruje až na 10. místě žebříčku, zatímco nejznámější holub domácí se nevejde ani mezi nejčastější tři desítky ptačích druhů. Kdo je předběhl, s jakými druhy ptáků se můžeme ve městě setkat a kde? To v naší fotoreportáži přiblíží ornitolog Jan Sychra z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.
Město kreativcům zaslíbené. Jak a proč je Brno podporuje?
Představte si, že se ocitnete v AZ kvízu a začnete obligátním K. „Jaké slovo souhrnně označuje profese typu návrhář nábytku, grafik, spisovatel a filmař?“ zeptá se moderátor Aleš Zbořil. Hrozí, že zaváháte hned u první otázky? Pak čtěte dál. Brno je totiž v podpoře KREATIVCŮ v České republice průkopníkem, a tak by byla škoda, kdybyste se právě kvůli tomuto pojmu neprobojovali až k bankomatu.
.jpg/5dc026c9-442c-0b80-b26a-921b24234541&w=280&h=140&op=thumbnail)
Vladimíra Blažková: Člověk musí mít z koní respekt
Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Své o tom ví také Vladimíra Blažková, která to od dětské lásky ke koním dotáhla až na Mezinárodní policejní mistrovství České republiky v jízdě na koni. V kariéře ji nezastavil ani vážný úraz páteře, který utrpěla nijak překvapivě po pádu z koně. V rámci zmíněného turnaje, který již dvakrát vyhrála, se letos po třech letech představí brněnským fanouškům 10. června na Panské líše.
Nejnovější články
Sraz v úterý u Jošta. Zveme všechny na Veletrh prorodinných a seniorských organizací
Vrchol Brněnských dní pro rodinu proběhne v úterý 13. června. Na Veletrhu prorodinných a seniorských organizací se seznámíte s činností společností působících v Brně v těchto odvětvích. Akci si užije díky bohatému doprovodnému programu celá rodina.
Jména Kapoun a Rotrekl patří do panteonu moravské poezie
Svět přichází o básníky i v červnu – letos si tak připomeneme dva tvůrce, jejichž pozemská pouť právě v tomto čase skončila, ale jejich poetické duše splynuly s duší Brna a Moravy a trvale ji posílily a obohatily. Před 60 lety, 10. června 1963, zemřel básník Karel Kapoun a 9. června to bude deset let, co odešel básník Zdeněk Rotrekl.
Ptáci v Brně: koho zajímají meruňky a koho rumiště?
Pokud jste si až dosud – stejně jako autorka textu – mysleli, že nejběžnějším ptačím obyvatelem Brna je holub, jste na omylu. Konkrétně holub hřivnáč figuruje až na 10. místě žebříčku, zatímco nejznámější holub domácí se nevejde ani mezi nejčastější tři desítky ptačích druhů. Kdo je předběhl, s jakými druhy ptáků se můžeme ve městě setkat a kde? To v naší fotoreportáži přiblíží ornitolog Jan Sychra z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.
Město kreativcům zaslíbené. Jak a proč je Brno podporuje?
Představte si, že se ocitnete v AZ kvízu a začnete obligátním K. „Jaké slovo souhrnně označuje profese typu návrhář nábytku, grafik, spisovatel a filmař?“ zeptá se moderátor Aleš Zbořil. Hrozí, že zaváháte hned u první otázky? Pak čtěte dál. Brno je totiž v podpoře KREATIVCŮ v České republice průkopníkem, a tak by byla škoda, kdybyste se právě kvůli tomuto pojmu neprobojovali až k bankomatu.