Cizinci, nebo spoluobčané?

Zásadní rozdíl spočívá v tom, zda v imigrantech vidíme vetřelce, kteří nám ubírají práci i byty a obtěžují nás svými odlišnými zvyklostmi, nebo je považujeme za přínos - vykonávají přece užitečnou práci, mnohdy v profesích pro našince zcela neatraktivních, platí daně, nakupují v našich obchodech, jsou odběrateli služeb...

Podle údajů ministerstva vnitra bylo k 30. září 2006 na území Brna 8 325 cizinců s dlouhodobým a 5 575 s trvalým pobytem, což představuje více než čtyři procenta z celkového počtu cizinců v Česku, kde je jich celkem přes 176 tisíc s dlouhodobým a téměř 132 tisíc s trvalým pobytem. Města Brna se problematika imigrace a integrace hodně dotýká hlavně proto, že blízko máme dvě pobytová střediska pro azylanty - v Zastávce u Brna a ve Zbýšově. A přílivu cizinců napomohl i rozvoj zahraničních investic v regionu.

Sledováním situace cizinců v jihomoravské metropoli se od prosince 2001 zabývá Poradní orgán pro otázky integrace cizinců ve statutárním městě Brně. Je složen z pracovníků magistrátu, zástupců policie, úřadu práce, finančního úřadu, nestátních organizací a médií. V jeho čele stojí člen Zastupitelstva města Brna, v nynějším volebním období je to MUDr. Daniel Rychnovský. Zasedání poradního orgánu se zatím konají dvakrát ročně a na jednání jsou zváni odborníci z institucí, jež poskytují uprchlíkům a azylantům pomoc v oblastech bydlení, trhu práce, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, informací či kulturního vyžití i pomoc právní a psychologickou.

Poslední zasedání poradního orgánu se konalo 7. června 2007 pod předsednictvím MUDr. D. Rychnovského a za aktivní účasti tajemníka poradního orgánu PhDr. Miloše Vraspíra. I když zastoupeny byly četné instituce, hlavní slovo tentokrát měli zástupci Sdružení občanů zabývajících se emigranty, Organizace pro pomoc uprchlíkům, Střediska integrace menšin (jež podporuje děti ze sociálně a kulturně znevýhodněných rodin), Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Brna, Úřadu práce a Živnostenského úřadu. Cílem bylo vymezit hlavní problémy s integrací cizinců a navrhnout způsoby řešení. Z diskuse a jejího shrnutí MUDr. Rychnovským vyplynula trojice klíčových problémů: Na území Jihomoravského kraje je pouze jeden azylový dům s 50 místy, ale kraj by potřeboval ještě další takové zařízení se stejnou kapacitou. Druhý problém tvoří výuka českého jazyka pro děti cizinců a hlavně jejich rodiče; vzniká projekt na výuku dětí, ale nedostatečné jsou neplacené i placené kurzy pro dospělé. Třetí problém stále představuje ubytování azylantů, k čemuž zřejmě není dostatečná politická vůle. Nastíněny byly i další problémy, ale ty budou předmětem dalšího, podzimního zasedání Poradního orgánu pro otázky integrace cizinců ve statutárním městě Brně. Do té doby budou odborníci zpracovávat nastíněné problémy a hledat cesty k jejich řešení.

                                                                                                              (mž)