Přeskočit na obsah

Cesta (nejen) PETky k recyklaci vede přes unikátní soustrojí

08. března 2023 2 minuty čtení Radka Loukotová / fota: Zdeňka Obalilová

Pracovníky, kteří dosud v Brně ručně vybírali z hromady vytříděného odpadu PET lahve nebo tetrapaky, nově vystřídaly stroje, které odpad třídí s více než 90procentní přesností. Linka má dostatečnou kapacitu na to, aby zvládla nejen brněnské plasty, ale i ty z okolních měst či vesnic. Po ručním třídění totiž v odpadu zůstává dost komodit, které mašiny na zdejší lince vytřídí a městská společnost SAKO Brno je pak prodá k recyklaci a dalšímu zpracování.

Na začátku je hromada odpadu ze žlutých kontejnerů: plasty, tetrapaky (krabice například od mléka nebo džusů) a nově také konzervy, plechovky, alobaly, zkrátka železné a neželezné kovy, které už Brňané nemusejí třídit zvlášť (více na další straně u prostřední fotky). Cesta odpadu startuje ještě před halou, kde obsah kontejnerů nejprve projde přes nože, které rozřežou případné pytle. Na pás tak odpadky vstupují jednotlivě.
Mix odpadu nejprve zamíří do rotačního bubnu. V něm se od sebe oddělí velké, střední a malé obaly (jak se buben točí, každá tato složka v něm rotuje jinak). V tomto základním roztřídění nastupuje každá sorta na svou vlastní část linky, která se rozpíná do tří pater v nově postavené hale v areálu městské firmy SAKO Brno v Líšni. Podobná linka vznikla nedávno také v Praze, další v České republice zatím není.
Při své cestě linkou z jedné strany haly na druhou je odpad dál detailněji tříděn. Magnetické separátory zachytí železné kovy (jako konzervy), i ty neželezné (třeba víčka od jogurtů nebo plechovky od pití), které jsou v běžných podmínkách nemagnetické, ale dají se na malou chvíli zmagnetizovat a díky tomu od plastů oddělit. Optické separátory „vidí“, jaké plasty k nim přijíždějí, a dovedou si z nich vytáhnout „svou“ PET lahev podle barvy.
Linka je schopná na konci vydat až 12 téměř čistě vytříděných komodit (PET lahve rozdělené podle barev, fólie a tvrdé obaly, tedy například ty od pracích gelů). Po Novém roce byla uvedena do zkušebního režimu a její jednotlivé části se kalibrovaly tak, aby fungovaly co nejpřesněji. V ostrém provozu (do kterého má vstoupit koncem března) je připravena zpracovat 4,5 tuny odpadu za jedinou hodinu.





 

Mohlo by vás dále zajímat

Petra Mertová. Foto: Zdeněk Kolařík
Vzpomínky na Vlněnu neleží v archivu, ale v hlavě pamětníků

Byly doby, kdy se sláva Brna jako moravského Manchesteru, tedy bašty textilního průmyslu, téměř dotýkala hvězd. Jejich třpyt ulpěl ještě i na produkci zdejších socialistických textilek – mimo jiné pověstné Vlněny –, v 90. letech 20. století však vyhasl a čas odvál i samotné tovární budovy. Ti, kteří tady pracovali, však ještě žijí a jejich vyprávění zachytila etnografka Petra Mertová v knize Vzpomínky na Vlněnu, kterou loni vydalo Technické muzeum v Brně.

Elektronový mikroskop. Foto: Thermo Fisher Scientific
Dny elektronové mikroskopie: poznejte podivuhodný mikrosvět

Bez elektronových mikroskopů bychom se dnes už těžko obešli v lékařství, kriminalistice, archeologii, výzkumu materiálů nebo leteckém průmyslu. Každý třetí takový přístroj na světě pochází z Brna. Přijďte se nyní seznámit s pestrým mikroskopickým světem.

Dobrovolníci u sv. Anny. Foto: DobroCentrum FNUSA
Dobrovolnictví může dát životu smysl. Kde a jak začít?

Štěpánka na hudebním festivalu organizovala auta na parkovišti. Starší dáma, měla-li problém s počítačem, mohla se obrátit na Roberta. Iva si chodila povídat s pacienty hospice.

Dolní nádraží. Foto: Zdeněk Kolařík
S novým nádražím přijde i modernizace vlakové sítě v Brně

Nejviditelnější a nejdůležitější stavbou v rámci železničního uzlu Brno, pro který se také používá označení Europoint Brno, bude nové hlavní nádraží. Vzniknou však nebo budou modernizovány i menší stanice a nové trati. Vyroste také celá nová čtvrť a promění se další části města.

Nejnovější články

Výstava na Špilberku ukazuje soutěžní návrhy, kterými chtěli umělci připomenout odkaz Marie Restituty. Foto: MuMB
Jak vidí umělci Marii Restitutu? Soutěžní návrhy ukazuje výstava na Špilberku

Lampa, trnová koruna, kříž z QR kódů? Pomník blahoslavené Marie Restituty mohl mít řadu podob. Porota nakonec zvolila tradiční figurální ztvárnění. Shodnete se s jejím výběrem, nebo byste dali přednost něčemu jinému? Všech 35 návrhů si prohlédnete na výstavě na Špilberku.

Petra Mertová. Foto: Zdeněk Kolařík
Vzpomínky na Vlněnu neleží v archivu, ale v hlavě pamětníků

Byly doby, kdy se sláva Brna jako moravského Manchesteru, tedy bašty textilního průmyslu, téměř dotýkala hvězd. Jejich třpyt ulpěl ještě i na produkci zdejších socialistických textilek – mimo jiné pověstné Vlněny –, v 90. letech 20. století však vyhasl a čas odvál i samotné tovární budovy. Ti, kteří tady pracovali, však ještě žijí a jejich vyprávění zachytila etnografka Petra Mertová v knize Vzpomínky na Vlněnu, kterou loni vydalo Technické muzeum v Brně.

Byt Bratislavská 51. Foto: Z. Kolařík
Osm startovacích bytů je připraveno k nastěhování

Osm nových startovacích bytů je připraveno pro mladé páry a rodiny. Zájemci se mohou hlásit do 27. dubna. Ti, kteří splní podmínky, pak postoupí do slosování.

Emil Boček při předávání Ceny města Brna. Foto: M. Schmerková
Zemřel Emil Boček, válečný veterán a čestný občan města Brna

V sobotu 25. března se uzavřela dlouhá a bohatá životní cesta válečného veterána Emila Bočka. Jako příslušník RAF společně s dalšími československými letci a vojáky zásadním způsobem za druhé světové války přispěl k definitivní porážce nacistického Německa. Jeho rodné město Brno, kde prožil celý svůj život, si ho vážilo jako jednoho z nejvýznamnějších občanů a svou úctu mu vyjádřilo udělením Ceny města Brna a poté i čestného občanství.