František Foltýn: Kompozice (1925-1926)
{foto:copyright Moravska galerie v Brne}
V soutěži se jmény Antonín Procházka a Jaroslav Král to u návštěvníků výstav František Foltýn (1891-1976) prohrává. Neprávem. Veřejnost teď má příležitost až do 17. února zhlédnout rozsáhlou výstavu malířovy tvorby pod názvem „František Foltýn. Košice-Paříž-Brno". Najdete ji v celém 1. patře a části přízemí Pražákova paláce Moravské galerie Brno na Husově ulici.Proč ta tři města v názvu výstavy? Představují nejvýznamnější místa malířova pobytu a tvorby. Rodák ze Šumavy totiž po studiích v Plzni a na pražské Uměleckoprůmyslové škole musel roku 1916 narukovat na ruskou a albánskou frontu. Po válce hledal tvůrčí uplatnění a našel je na Slovensku - nejdřív v Bratislavě a pak v Košicích. Tam se zapojil do kulturního života a sbíral podněty od tamních slovenských a maďarských progresivních umělců. Jeho tehdejší sociálně zaměřená krajinářská i figurální tvorba byla ovlivněna fauvismem a kubismem (např. Cikánská čtvrť či portrét Dostojevského, oba 1922). Pak krátce žil v Brně, kde roku 1922 spoluzaložil Skupinu výtvarných umělců, kde byli mj. Jaroslav Král, František Süsser, Josef Šíma, Mikuláš Galanda, Vincenc Makovský aj. Ale už od roku 1923 až do roku 1934 byl v Paříži, kde se sblížil s Adolfem Loosem, Františkem Kupkou, seznámil se s dílem Pabla Picassa, Paula Kleea a dalších moderních umělců. A hlavně ovlivněn Kupkou, orfismem a zejména artificialismem Jindřicha Štyrského a Toyen začal tvořit řadu „Kompozic" - tzv. organickou či biomorfní abstrakci. Po návratu do Brna s ní ovšem neuspěl a přešel k realistické krajinomalbě (např. Hadí vrch u Ivančic, 1942). K abstrakci se vrátil až v 60. letech (další Kompozice), ale už roku 1963 na tvorbu rezignoval. Roku 1961 byl jmenován zasloužilým a v roce 1972 národním umělcem. Bydlel v ulici Tábor a je po něm pojmenována ulice v Bystrci, kde má i pomník s bustou. Pohřben je na brněnském Ústředním hřbitově.
Moravská galerie, v jejímž majetku je přes 140 Foltýnových olejů, akvarelů a kreseb, chystala malířovu retrospektivní výstavu už od 90. let. Hlavní autorka výstavy Hana Rousová se spolupracovníky připravila z galerijních fondů a zápůjček z více než 30 veřejných i soukromých sbírek kolekci 120 obrazů, více než 50 kreseb a zhruba 40 dokumentů - korespondence, katalogů a fotografií, včetně snímků nezvěstných obrazů. Výstava má čtyři části. Tři mají v záhlaví města z názvu výstavy, čtvrtá část prezentuje díla autorů ovlivněných Foltýnovou abstrakcí (skupina Kvart, 1935). K dosud nejrozsáhlejší foltýnovské výstavě byl vydán i reprezentační katalog (prodává se za 790 Kč), který doplňuje loni vydanou malířovu monografii od bývalého ředitele Moravské galerie Jiřího Hlušičky. Současný ředitel galerie Marek Pokorný k výstavě napsal: „Výstavou i publikací chce Moravská galerie v Brně nejen zpracovat odkaz významného umělce 20. století (podobně jako se v nedávné minulosti přihlásila k Antonínu Procházkovi), ale také poukázat na skutečnost, že s regionem, ve kterém působí, jsou spjati tvůrci evropského formátu a evropského osudu." Teď jenom ten evropský přesah vzít na vědomí.
Michal Žák
