Pamětní desku Josefu Podsedníkovi odhalili náměstek primátora Oliver Pospíšil (třetí zleva) a starostův syn, bývalý primátor Pavel Podsedník (první zleva).
{foto:Z. Kolarik}
„V tomto domě prožil své mládí později demokraticky zvolený starosta města Brna Jožka Podsedník, po únoru 1948 vězněný 15 roků v komunistických žalářích."Tak zní nápis na pamětní desce, kterou na domě č. 34 v Mikšíčkově ulici v Brně-Židenicích dne 10. srpna 2007 odhalili náměstek primátora města Brna Oliver Pospíšil, zástupci brněnských radnic a Konfederace politických vězňů i starostův syn Pavel Podsedník, který svého otce roku 1990 následoval v čele města Brna jako první nekomunistický primátor po 42 letech.
Josef Podsedník (1903-1990), rodák z Pozořic, v mládí pracoval jako dělník v brněnské Zbrojovce, později byl funkcionářem národně socialistické strany v Boskovicích a v Brně, kde působil jako vedoucí záložny. Za okupace jako člen ilegálního Národního výboru organizoval sociální pomoc rodinám postiženým ztrátou živitele. Po osvobození byl vedoucím činitelem Národního výboru v Židenicích, ale už 5. května 1945 byl zvolen místopředsedou Národního výboru města Brna, odpovědným za stavební úřad a obnovu válkou zničeného města. Když v roce 1946 volby v Brně vyhráli národní socialisté, stal se předsedou Národního výboru. Svou přímostí a pracovitostí si získal respekt a oblibu občanů. Po komunistickém převratu byl v září 1948 zatčen a odsouzen na 18 let. Ve vězení strávil víc než 15 let, propuštěn byl až ve svých šedesáti letech. Pak pracoval jako údržbář u Pozemních staveb až do ledna 1968, kdy v pětašedesáti letech odešel do důchodu. Nadšeně přivítal Pražské jaro. Působil jako předseda brněnské pobočky Klubu K 231 a člen městského výboru Čs. strany socialistické, jako celoživotní masarykovec se podílel na obnovení Masarykovy společnosti. Za nesouhlas s normalizací byl ale ze strany vyloučen.
Tehdy dopsal své paměti Kronika mého života, které ovšem vyšly až posmrtně, roku 2000. Kniha obsahuje mnoho pozoruhodných svědectví, mj. o odsunu brněnských Němců.
Morální satisfakce se Josefu Podsedníkovi dostalo až po listopadu 1989. V roce 1990 byla jeho jménem pojmenována Vyšší zdravotnická škola na Žerotínově náměstí. Židenická pamětní deska je další splátkou dluhu Brna tomuto významnému politikovi.
(mž)
