Přeskočit na obsah

Brno se ve Frankfurtu ukázalo jako klíčové město české literatury

11. října 2018 4 minuty čtení
(ral) – Proč Holandsko ještě nebylo hostem Měsíce autorského čtení? A mohla by jím v budoucnu být Arménie? Takové otázky a nápady zaznívají u stánku na největším světovém knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem, kde se Česká republika prezentuje hned dvakrát. Vedle tradičního národního stánku je tu totiž i jeden nadnárodní – a zároveň ryze brněnský. Představuje Měsíc autorského čtení, literární festival, který se v Brně zrodil a následně se rozšířil do dalších evropských měst.

Měsíc autorského čtení se v Brně koná od roku 2000. Význam a výjimečnost, kterých za tu dobu dosáhl, podtrhuje i to, že jeho organizátory pozvali do Frankfurtu přímo zástupci veletrhu. „Plochu pro stánek nám dokonce poskytli zdarma, ačkoliv právě příjmy z pronájmu jsou z komerčního hlediska pro veletrh velmi důležité,“ podotýká Petr Minařík, organizátor tohoto literárního festivalu a jeden z jeho zakladatelů.

Brány frankfurtského veletrhu, letos připadajícího na 10.–14. 10., se otevírají každý den v 9 hodin. Od středy do pátku jimi proudí odborná veřejnost – nakladatelé, vydavatelé, literární agenti. O víkendu je vystřídají běžní návštěvníci. V několika halách na ně čekají tisíce knih z celého světa. Jednotlivé stánky jsou rozděleny převážně geograficky. Ke dvěma českým přiléhá slovenský a polský, blízko je třeba Ukrajina, Norsko nebo Itálie. Na dohled je také prezentace Gruzie, která je letos hlavním hostem veletrhu. „Loni byla Gruzie čestným hostem Měsíce autorského čtení a zapojená města tak hostila na tři desítky gruzínských autorů. V tomhle smyslu bylo Brno vlastně předskokanem Frankfurtu,“ směje se Petr Minařík.

Jednotlivé národní literatury se tu mají možnost představit mezinárodnímu publiku. Zahraniční nakladatelé si zde mohou pohodlně vybrat, co zařadit do své překladové produkce. „Ze současných českých autorů se překládá hodně Kateřina Tučková, Jiří Hájíček nebo Jan Němec. O žádné knížce snad nejde říct, že by fungovala jenom v českém prostoru. Pokud je čtivá, najde si čtenáře kdekoli,“ prohlašuje Dana Blatná z dalšího brněnského nakladatelství, které má na festivalu své knihy – z Hosta. Za zmínku stojí, že tuto českou produkci tu představuje národní stánek, který připravilo České literární centrum, zřizované – jak jinak než brněnskou – Moravskou zemskou knihovnou.

Kromě „knižně-tržních“ vztahů se tu ale rýsují i jiné typy spolupráce. Organizátoři Měsíce autorského čtení tu například ladili účast čestného hosta nadcházejícího ročníku. Jedná se o Rumunsku, schůzku tu tedy měli se zástupci rumunského ministerstva kultury. Vzácnou návštěvou byla norská ministryně kultury – právě Norsko by mohlo v následujících ročnících rovněž figurovat jako čestný host. „Na stánek přišli nečekaně i představitelé Arménie s tím, že by v budoucnu také měli zájem na festivalu hostovat,“ popisuje PR manažerka MAČ Renata Obadálková. 

Takových náhodných návštěv se na stánku děje denně několik. Německého novináře Niko Oertela například přilákal brněnský banner. „Viděl jsem nápis Brno, kde jsem byl před třemi lety na návštěvě, a doteď na to vzpomínám. O festivale jsem slyšel už dříve, teď jsem si tu prohlížel propagační materiály a viděl jsem, že Holandsko, kde momentálně žiji, ještě nebylo hostem. Chtěl jsem se proto o možnosti hostovat na festivalu dozvědět více,“ vypráví Oertel. 

Brno má v literárním světě dobrý zvuk. Nadšené ohlasy vzbuzuje například u spisovatelů, kteří zde strávili rezidenční pobyt. Ten jim umožní měsíc strávit v cizím – a inspirativním prostředí a nerušeně pracovat díky obdrženému stipendiu. V rámci Českého roku kultury, který byl právě dnes na veletrhu zahájen, Brno přivítá pět německých rezidentů. „Nyní je tu v pořadí druhý – Bernhard Setzwein. Září tu strávila Bettina Hartz, která o Brně psala blog plný superlativů. A to přijela z Berlína,“ podotýká s úsměvem Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny, která rezidenční pobyty zaštiťuje. Do Lipska se takto dostanou například Kateřina Tučková nebo Iva Pekárková.

Během Českého roku kultury se bude dít řada kulturních akcí, přesahujících literární žánr a věnujících se třeba českému filmu nebo designu. Jedním z vrcholů bude pozice České republiky jako hlavního hosta na obdobném knižním veletrhu v Lipsku. Více se dozvíte z tiskové zprávy na webu města Brna nebo přímo na stránkách ahojleipzig2019.de.

Mohlo by vás dále zajímat

Solární panely na střechách městských bytových domů na Vojtově 7 a 9. Foto: SAKO Brno
Kam kráčíš, Brno? Za lepším hospodařením s energií i odpadem

Dlouhodobější snaha města Brna o snižování emisí se loni potkala s celospolečenským úsilím o hospodárné nakládání s energiemi (hlavně plynem) a využívání obnovitelných zdrojů. To do budoucna povede k větší energetické soběstačnosti města i země. Závěr seriálu o akčním plánu strategie #brno2050 tedy nemůže být aktuálnější, v tomto měsíci se totiž podíváme na tematickou oblast Zdroje.

Adam Ondra a jeho volný přelez Macochy. Foto: © Adam Ondra, autor: Petr Chodura
Triumfy brněnského sportu v roce 2022

Sport je plný emocí. Někdy přináší triumfální výhry, jindy kruté prohry. Z těch prvních se ale Brňané loni naštěstí radovali mnohem častěji. Na které úspěchy roku 2022 budou dějiny brněnského sportu ještě dlouhá léta vzpomínat? Pojďme si je v teple a u šálku horké čokolády společně připomenout.

Sune Frederiksen. Foto: Zdeněk Kolařík
Sune Frederiksen: Na mistrovství světa bude mít šanci každý

Český reprezentační trenér a cizinec. Pražák a hráč Brna. Sune Frederiksen je mužem zajímavých kontrastů, ale jedna věc je neoddiskutovatelná – v srdci je především hráč a nadšený milovník curlingu. Loni si v roli kouče připsal už jeden zajímavý triumf, když jeho svěřenci vyhráli mistrovství světa skupiny B, a v březnu zamíří na šampionát elit do Vancouveru.

Už od podzimu 2021 si lidé na jižní Moravě mohli prohlédnout zmenšeninu exponátu, který se pak v březnu představil návštěvníkům Všeobecné světové výstavy Expo v Dubaji. Prezentace v českém pavilonu se speciální průchozí projekční stěnou imitující vlákna DNA a mikrosvět přiblížila Gregora Johanna Mendela a jeho přínos světu. A také zvala diváky do jeho působiště, kde byly položeny základy genetiky  do Brna. Foto: Hvězdárna a planetárium Brno
Komiks, stezka, seriál i skleník. Co přinesl rok Mendela?

Kdo měl v průběhu roku 2022 oči otevřené, nemohl jméno Mendel přehlédnout. Na oslavu 200. výročí narození vědce a opata starobrněnského kláštera se Brno poctivě připravovalo, městská správa, univerzity, muzea a další instituce připravily řadu aktivit, jen škoda, že zlatý hřeb oslav – dokončení Mendlova náměstí a instalace sochy Hrachovina – přijde na řadu až letos. Připravili jsme pro vás malou ochutnávku z onoho roku ve znamení zeleného hrášku.

Nejnovější články

Instalace Lightness v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Foto: MMB
Drama se o víkendu chystá pod košem a Stará radnice poodkrývá svá zákoutí

Pracovní týden dospěl do cílové rovinky, už jen přetrhnout pomyslnou cílovou pásku a je tu víkend. Můžete ho strávit třeba v Technickém muzeu na výstavě věnující se autoklubům. Zblízka poznáte Starou radnici na prohlídce a rozloučení se chystá v Moravské galerii s instalací Lightness.  

Za rok 2022 bylo Cenou města Brna oceněno 14 osobností.
Cenu města Brna získalo 14 osobností

Primátorka města Brna Markéta Vaňková předala Cenu města Brna za rok 2022 dvanácti osobnostem. Vladimír Koudelka a Bohumil Samek byli oceněni in memoriam. Ceremoniál se uskutečnil v úterý 24. ledna 2023 v Zastupitelském sále na Nové radnici.

Na lednovém zasedání schválili zastupitelé dotace do sportu, kultury či sociálních služeb
Na lednovém zasedání schválili zastupitelé dotace do sportu, kultury či sociálních služeb

Poprvé se v roce 2023 zastupitelé sešli v úterý 24. ledna. Na programu měli více než 80 bodů. Ty se týkaly například dotací na podporu vytváření zelených střech, na provoz sportovišť, další peníze pomohou kulturním organizacím nebo neziskovým organizacím působícím v sociální sféře.

Solární panely na střechách městských bytových domů na Vojtově 7 a 9. Foto: SAKO Brno
Kam kráčíš, Brno? Za lepším hospodařením s energií i odpadem

Dlouhodobější snaha města Brna o snižování emisí se loni potkala s celospolečenským úsilím o hospodárné nakládání s energiemi (hlavně plynem) a využívání obnovitelných zdrojů. To do budoucna povede k větší energetické soběstačnosti města i země. Závěr seriálu o akčním plánu strategie #brno2050 tedy nemůže být aktuálnější, v tomto měsíci se totiž podíváme na tematickou oblast Zdroje.