Měsíc autorského čtení se v Brně koná od roku 2000. Význam a výjimečnost, kterých za tu dobu dosáhl, podtrhuje i to, že jeho organizátory pozvali do Frankfurtu přímo zástupci veletrhu. „Plochu pro stánek nám dokonce poskytli zdarma, ačkoliv právě příjmy z pronájmu jsou z komerčního hlediska pro veletrh velmi důležité,“ podotýká Petr Minařík, organizátor tohoto literárního festivalu a jeden z jeho zakladatelů.
Brány frankfurtského veletrhu, letos připadajícího na 10.–14. 10., se otevírají každý den v 9 hodin. Od středy do pátku jimi proudí odborná veřejnost – nakladatelé, vydavatelé, literární agenti. O víkendu je vystřídají běžní návštěvníci. V několika halách na ně čekají tisíce knih z celého světa. Jednotlivé stánky jsou rozděleny převážně geograficky. Ke dvěma českým přiléhá slovenský a polský, blízko je třeba Ukrajina, Norsko nebo Itálie. Na dohled je také prezentace Gruzie, která je letos hlavním hostem veletrhu. „Loni byla Gruzie čestným hostem Měsíce autorského čtení a zapojená města tak hostila na tři desítky gruzínských autorů. V tomhle smyslu bylo Brno vlastně předskokanem Frankfurtu,“ směje se Petr Minařík.
Jednotlivé národní literatury se tu mají možnost představit mezinárodnímu publiku. Zahraniční nakladatelé si zde mohou pohodlně vybrat, co zařadit do své překladové produkce. „Ze současných českých autorů se překládá hodně Kateřina Tučková, Jiří Hájíček nebo Jan Němec. O žádné knížce snad nejde říct, že by fungovala jenom v českém prostoru. Pokud je čtivá, najde si čtenáře kdekoli,“ prohlašuje Dana Blatná z dalšího 
brněnského nakladatelství, které má na festivalu své knihy – z Hosta. Za zmínku stojí, že tuto českou produkci tu představuje národní stánek, který připravilo České literární centrum, zřizované – jak jinak než brněnskou – Moravskou zemskou knihovnou.
Kromě „knižně-tržních“ vztahů se tu ale rýsují i jiné typy spolupráce. Organizátoři Měsíce autorského čtení tu například ladili účast čestného hosta nadcházejícího ročníku. Jedná se o Rumunsku, schůzku tu tedy měli se zástupci rumunského ministerstva kultury. Vzácnou návštěvou byla norská ministryně kultury – právě Norsko by mohlo v následujících ročnících rovněž figurovat jako čestný host. „Na stánek přišli nečekaně i představitelé Arménie s tím, že by v budoucnu také měli zájem na festivalu hostovat,“ popisuje PR manažerka MAČ Renata Obadálková.
Takových náhodných návštěv se na stánku děje denně několik. Německého novináře Niko Oertela například přilákal brněnský banner. „Viděl jsem nápis Brno, kde jsem byl před třemi lety na návštěvě, a doteď na to vzpomínám. O festivale jsem slyšel už dříve, teď jsem si tu prohlížel propagační materiály a viděl jsem, že Holandsko, kde momentálně žiji, ještě nebylo hostem. Chtěl jsem se proto o možnosti hostovat na festivalu dozvědět více,“ vypráví Oertel.
Brno má v literárním světě dobrý zvuk. Nadšené ohlasy vzbuzuje například u spisovatelů, kteří zde strávili rezidenční pobyt. Ten jim umožní měsíc strávit v cizím – a inspirativním prostředí a nerušeně pracovat díky obdrženému stipendiu. V rámci Českého roku kultury, který byl právě dnes na veletrhu zahájen, Brno přivítá pět německých rezidentů. „Nyní je tu v pořadí druhý – Bernhard Setzwein. Září tu strávila Bettina Hartz, která o Brně psala blog plný superlativů. A to přijela z Berlína,“ podotýká s úsměvem Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny, která rezidenční pobyty zaštiťuje. Do Lipska se takto dostanou například Kateřina Tučková nebo Iva Pekárková.
Během Českého roku kultury se bude dít řada kulturních akcí, přesahujících literární žánr a věnujících se třeba českému filmu nebo designu. Jedním z vrcholů bude pozice České republiky jako hlavního hosta na obdobném knižním veletrhu v Lipsku. Více se dozvíte z tiskové zprávy na webu města Brna nebo přímo na stránkách ahojleipzig2019.de.
