Brno: První pravidelný provoz automatické třídicí linky v České republice zahájen. Znamená zásadní posun v kvalitě dotřiďování odpadu

„Česká republika patří ve sběru recyklovatelných komodit mezi nejlepší státy v Evropě. Co nám ale chybí, jsou technologie na roztřiďování separovaného odpadu a také výrobní kapacity pro samotnou recyklaci. Otevření této moderní třídicí linky, na kterou poskytl dotaci Státní fond životního prostředí, považuji za první vlaštovku. Pevně doufám, že podobné projekty v dalších městech budou následovat,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala.

„Automatizovaný způsob dotřiďování minimalizuje zbytkový odpad a rozšiřuje možnosti materiálového využití odpadů. Technologie, která umí zachytit recyklovatelné plastové komodity až s 95% přesností, pomůže v třídění separovaného odpadu nejen Brnu, ale také podstatné části Jihomoravského kraje. V automatické lince se zpracuje přibližně čtyřikrát více plastového odpadu než ručním dotřiďováním,“ oceňuje ministr životního prostředí Petr Hladík s tím, že je rád, že linka mohla vzniknout také díky dotaci Státního fondu životního prostředí, který spadá pod Ministerstvo životního prostředí.

Stávající systém zvládal maximálně 6 tisíc tun plastu ročně s čistotou třídění maximálně 35 %. Očekává se, že v nové lince se roztřídí více než 20 tisíc tun plastového odpadu, navíc s trojnásobně vyšší čistotou třídění.

„Jde o jeden ze strategických projektů v oblasti životního prostředí, který si vyžádal investici ve výši 330 milionů korun. Jeho význam dalece přesahuje naši metropolitní oblast. Oceňuji, že stavba linky netrvala ani rok. Již po devíti měsících od jejího zahájení jsme začali se zkušebním režimem jednotlivých komponentů linky a nyní, po několikaměsíčním testování, přecházíme na pravidelný, každodenní provoz. Tím ale rozvoj areálu nekončí, linka samotná bude středobodem celého centra pro materiálové využívání odpadu, což bude jednoduše řečeno největší sběrné středisko odpadu v Brně,“ řekla primátorka Brna Markéta Vaňková.

„Nutno zdůraznit, že stávající linka byla nejen technologicky překonaná, ale také za hranou kapacitních možností. Množství navezeného papíru a plastu se každoročně zvyšovalo, za posledních 7 let v souhrnu o více než polovinu. Aktuálně každé čtvrtletí svážíme do naší městské firmy tolik plastu jako před 10 lety za celý rok,“ doplňuje předseda představenstva SAKO Brno Pavel Urubek a dodává, že rychlost a kvalita třídění pomocí optických senzorů umožní nové lince efektivně dotřiďovat také výměty vzniklé z jinde provedeného ručního třídění.

Technologie nové linky vytřídí až 4,5 tuny odpadu za hodinu. Poradí si s odpadem uloženým v pytlích, který roztrhne tak, aby k třídění postupoval už volně ložený. Softwarový program následně rozpozná plasty podle tvaru, složení, a dokonce i barev. Balistická separace rozdělí odpad na 2D části (sáčky, fólie) a 3D části (kelímky, vaničky, konzervy). Součástí technologie je magnetický separátor železných kovů a indukční separátor pro sběr neželezných kovů, díky čemuž bude linka efektivně separovat také kovové obaly, jako jsou například plechovky od nápojů, konzervy či hliníková víčka. Tento odpad tak obyvatelé Brna mohou odkládat do žlutých kontejnerů spolu s plastem. Výkonný lis slisuje jednotlivé roztříděné druhy plastu i papíru shromážděné v kójích do balíků určených k dalšímu zpracování. Linka zpracuje také polystyren. Nadrtí jej a slisuje do briket, případně nasype do velkoobjemových vaků.

Nově postavená hala dotřiďovací linky je 66 metrů dlouhá, 32 metrů široká a 15 metrů vysoká. Na ni navazuje další, rozměrově podobná hala, v níž se budou soustřeďovat jak navezené odpady ke třídění, tak balíky s čistou surovinou určené k materiálové recyklaci. V rámci výstavby bylo zapotřebí vybudovat 4 metry vysokou a 100 metrů dlouhou opěrnou zeď na zajištění stability přiléhajících zemních svahů. 

Na výstavbu dotřiďovací linky poskytl Státní fond životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí dotaci 43 mil. Kč. Pro městskou společnost SAKO Brno stavěly obě haly linky společnosti Metrostav DIZ a IMOS Brno, technologii dodala slovenská firma VÚMZ SK.