Spočítáno. Přečteno. Vyhodnoceno. Pocitová mapa Brna 2025 přinesla jedinečný pohled na město tak, jak ho lidé skutečně žijí – každý den, cestou do práce, do školy, na procházce parkem nebo při čekání na tramvaj. Od května do října 2025 se do mapování zapojilo 1 714 respondentek a respondentů, kteří do mapy vložili téměř 27 tisíc bodů a stovky osobních komentářů.
Lidé v pocitové mapě odpovídali například na otázky, které místo v poslední době prokouklo, kam stojí za to vzít návštěvu, kde se necítí bezpečně nebo kde by se mělo město dál rozvíjet. Výsledkem je 6 map, které ukazují místa, jež v poslední době „prokoukla“, nebo by si naopak pořádnou změnu taky zasloužila, kde se lidé cítí nebezpečně, kde by se měl prostor dál rozvíjet a zdokonalovat, kam chodí trávit volný čas a kam berou návštěvy.
Kde Brno září a kde to skřípe
„Z mapy viditelně vystupují revitalizovaná náměstí, parky, nábřeží řek nebo nově oživené brownfieldy. Právě tam lidé nejčastěji mluví o pozitivní změně, zeleni, prostoru k setkávání a lepší atmosféře,“ říká radní města Brna pro participaci Petr Bořecký.
Stejně zřetelně se ale objevují i problematické lokality – často v okolí dopravních uzlů, zanedbaných veřejných prostranství nebo míst, která lidé vnímají jako riziková/nebezpečná. Opakují se témata přehuštěné dopravy, hluku, nepořádku, vizuálního smogu i sociálních problémů. Pocitová mapa tak funguje jako citlivý „seismograf“ každodenní zkušenosti.
Z hlediska volného času přirozeně vládly přírodní plochy, parky, řeky a s nimi spojené možnosti vycházek. Když mají lidé doporučit Brno návštěvě, sahají po historických dominantách, centru města, velkých parcích i vyhlídkách. Nejde však jen o památky, ale i o atmosféru a kulturní život města. Do této pocitové mapy se tak propsala i novinka v podobě Rullerova nábřeží, ikonická Kamenná čtvrť, vodojemy na Žlutém kopci nebo vyhlídka na Bílé hoře.
Rozvoj ano – ale chytře a zevnitř
Závěrečná mapa ukazuje, že veřejnost nevnímá rozvoj jako další rozpínání města do svého okolí. Lidé naopak chtějí, aby se Brno rozvíjelo dovnitř: využívalo brownfieldy, zlepšovalo každodenní fungování města, investovalo do kvalitního veřejného prostoru, pěší a cyklodopravy, zeleně a bezpečí.
„Pocitová mapa nám dává do ruky konkrétní podněty, ne obecné fráze. Ukazuje, kde lidé změny opravdu cítí – a kde na ně stále čekají. Právě tyto jemné, ale opakující se signály jsou pro strategické plánování města nesmírně cenné. O to víc, že máme pro srovnání data z předchozích průzkumů z let 2016, 2018 a 2022,“ doplňuje uvolněný zastupitel pro oblast strategického rozvoje Martin Příborský.
Mapa, co nejde strčit do šuplíku
Podrobná analýza všech šesti map, výběr z více než 900 slovních komentářů i interaktivní mapová aplikace jsou k dispozici v tzv. story mapě Pocitová mapa Brna 2025.
Výsledky Pocitové mapy Brna 2025 poslouží jako důležitý doplněk strategických a analytických dokumentů města a jako praktická zpětná vazba pro ty, kdo se podílejí na rozvoji Brna. Jejím největším přínosem je schopnost upozornit na konkrétní místa, kde i drobné, cílené zásahy mohou výrazně zlepšit kvalitu života. Jak se to projevilo v minulých letech?
- Byl zrekonstruován přednádražní prostor, kde na straně u OD Letmo vznikla první sdílená zóna v ČR. V ní je zrovnoprávněn pohyb chodců, cyklistů a automobilů. Ty mají sníženu povolenou rychlost na 20 km/h.
- Dominikánské náměstí není od roku 2018 parkovištěm, ale plochou, kde se konají různé akce (vánoční trhy, shromáždění, koncerty).
- Bývalá Kadetka na Kraví hoře se proměnila na nový park v roce 2021.
- Mendlovo náměstí prošlo také velkou změnou – rekonstrukce zde skončila v roce 2023. Organizace dopravy je od té doby přehlednější, bylo zde vysázeno velké množství stromů a přibyla socha Hrachoviny s odkazem na Mendela.
